Článek
S mým platem zdravotní sestry v krajské nemocnici si to ani nemůžu dovolit. Navíc jsem vždycky měla blíž k praktičnosti než k módě – když většinu dne nosíte uniformu, nějak vás to přestane zajímat.
Do sekáčů jsem začala chodit hlavně kvůli dětem. Kluci rostou jako z vody a kupovat nové oblečení každé tři měsíce by nás zruinovalo. Jenže pak jsem objevila, že second-handy nejsou jen o dětském oblečení a roztrhaných tričkách. Občas tam najdete věci, které vypadají, jako by je někdo ani nenosil. Tenhle konkrétní sekáč jsem objevila cestou z návštěvy kamarádky Jany, která se přestěhovala na opačný konec města.
Malý krámek v boční ulici, skoro nenápadný. Když jsem procházela kolem, na ulici stál stojan s kabelkami a jedna z nich mě zaujala. Byla kožená, vintage vzhledu, v krásné karamelové barvě, která připomínala podzim. Taková, co se hodí ke všemu. Zašla jsem dovnitř a zeptala se na cenu. Starší paní za pultem na ni jen letmo pohlédla a řekla: „Osmdesát korun.“ Musela jsem se přeslechnout. „Promiňte, kolik?“ „Osmdesát korun,“ zopakovala trpělivě. „Je to tady déle než měsíc, takže jsem ji zlevnila.“ Kabelka vypadala v perfektním stavu – žádné škrábance, čisté vnitřní podšívka, dokonce i zip fungoval hladce, což u starších kabelek není samozřejmostí. Za osmdesát korun bych byla hloupá, kdybych ji nevzala.
O týden později jsem s ní šla na kávu s Monikou, kamarádkou z nemocnice, která na rozdíl ode mě módě rozumí a pořád ví, co je zrovna trendy. „Páni, kde jsi sebrala takovou kabelku?“ vyhrkla, jakmile mě uviděla, a sáhla si na ni, jako by se ujišťovala, že je skutečná. „V sekáči za rohem od Jany. Proč? Líbí se ti?“ Monika se zasmála. „Jestli se mi líbí? To je vintage Versace, kolekce z devadesátých let. Viděla jsem podobnou na Vestaire za dvacet tisíc.“ Myslela jsem, že si ze mě utahuje. „To nemůže být pravda. Dala jsem za ni osmdesát korun.“ „Ukaž,“ řekla a začala kabelku zkoumat. Obrátila ji naruby, prohlédla zip, švy, dokonce i vnitřní štítek, který jsem předtím ani nezaregistrovala. „Jo, je to originál. Vidíš tady to značení? A tenhle specifický vzor prošívání? Klasické Versace z éry Gianniho, než… však víš.“ Nevěděla jsem.
O módě vím asi tolik jako o kvantové fyzice – prakticky nic. Ale pochopila jsem, že jsem asi udělala dobrý nákup. Když jsem se vrátila domů, vyhledala jsem si informace o značce a pochopila, o co jde. Gianni Versace byl slavný návrhář, který byl v devadesátých letech zavražděn. A jeho vintage kabelky jsou dnes mezi sběrateli ceněné.
Na Moničinu radu jsem pořídila lepší fotky a dala je na facebookovou skupinu věnovanou vintage módě. Do druhého dne jsem měla přes třicet zpráv. Lidé mi nabízeli pět, osm, dokonce i dvanáct tisíc. Někteří se ptali na konkrétní detaily, jiní chtěli další fotky. Jedna žena z Brna byla ochotná přijet jen proto, aby si ji prohlédla. Hlavou se mi honilo – co když je to nějaký omyl? Co když to není tak vzácné, jak si myslí? Nebo ještě hůř – co když je to padělek a já teď všem lžu?
Zavolala jsem Monice, jestli nezná někoho, kdo by to mohl posoudit. Odkázala mě na svou známou, která má v centru butik s luxusním zbožím. Ta si kabelku den poté prohlédla a potvrdila – je pravá a v tomto stavu by se dala prodat za patnáct až dvacet tisíc. Nemohla jsem uvěřit své náhodě. Kabelka za osmdesát korun, která má hodnotu menšího pokladu? Jak je to možné? Vrátila jsem se do sekáče a zeptala se té paní, jestli ví, odkud kabelka pocházela. „Ach, tu přinesla starší paní. Vyklízela byt po sestře, která zemřela. Říkala, že sestřin manžel pracoval v Itálii v módním průmyslu a nosil jí dárky. Většinu věcí rozdala, jen pár jich dala k nám.“
Mám teď dilema. Prodat kabelku a mít peníze na opravu auta, které už měsíce odkládáme? Nebo si ji nechat jako vzpomínku na neuvěřitelné štěstí, které mě potkalo? Zatím ji mám schovanou ve skříni. Občas ji vytáhnu, prohlédnu si ji a musím se usmívat. Je zvláštní, jak dokáže obyčejná věc změnit naši perspektivu.
Ta kabelka mi připomíná, že někdy se štěstí ukrývá na těch nejméně pravděpodobných místech. Třeba na stojanu před nenápadným sekáčem, kam vás zavede jen náhoda.