Článek
Hranice nejsou sobecké. Nejsou trestem. Jsou prostorem, který chrání tvoji důstojnost, klid a emoční bezpečí. Ve zdravém vztahu jsou respektovány přirozeně. V nezdravém se pozvolna posouvají, až si jednoho dne uvědomíš, že se ti ztrácí dech.
Zdravé hranice znamenají umět říct „ne“ bez výčitek. Znamenají mít svůj svět, své přátele, své sny — a nebát se, že o ně přijdeš. Znamenají cítit se bezpečně, slyšeně a brána vážně, i když nesouhlasíš. Ve vztahu, který tě respektuje, se nemusíš obhajovat za to, kým jsi.
Nezdravý vztah naopak často začíná drobnostmi — žertem o tvém vzhledu, tlakem, abys zůstala doma, nebo tím, že tvoje pocity jsou označeny za přehnané. Pomalu přestaneš věřit svému vnitřnímu hlasu. Ale láska, která tě nutí ztrácet sebe, není láskou.
Postavit si hranice znamená zůstat věrná sobě. Znamená vědět, co potřebuješ, mluvit o tom bez omluv a důvěřovat svému pocitu. Pevná hranice není zbraň — je to ochranný štít, díky kterému můžeš milovat svobodně, beze strachu a s respektem k sobě.
