Článek
Musím se přiznat, že ještě více než knížky Michala Viewegha, mě zajímají jeho názory. Fascinuje mě i upřímnost, s jakou vypráví sám o sobě a co vše na sebe už prozradil. Mám velikou radost, že se po „ukoňouraném“ období, kdy se svěřoval s tím, jak těžce nese, že ho nemoc připravila o někdejší báječný život, postupně vrací ke své bývalé formě mimořádně vtipného a sarkastického autora.
Nová láska
Skvěle mě pobavil jeho román Malý Gatsby a Carmen z Chodoriva, v němž „zbeletrizoval“ (jak sám říká), svoji lásku ke krásné Ukrajince Oleně, kterou ubytoval ve svém domě i s jejím synem Sašou. Některé pasáže tohoto autobiografického příběhu jsou tak vtipné, že si je doma stále opakujeme a díky němu stále „varžíme kášu“. A není to poprvé, co nám jeho dílo zpestřilo rodinnou konverzaci. Zdomácněla u nás i hláška z filmu Báječná léta pro psa a našeho táty, který občas nic náhle změní hlasitost své řeči, se s chutí ptáme: „Otče, proč šeptáš?“
Právo na sex
Už se proto moc těším na jeho nový milostný román, odehrávající se v domově pro seniory, v němž chce dát najevo, že i jeho obyvatelé mají právo užívat si sklonek života se vším všudy. Avšak přesto jsou často diskriminováni: „I oni mají právo na sex,“ nechal se slyšet ve Víkendové snídani televize Nova. A v rozhovoru s herci Danou Morávkovou a Janem Čenským ještě coby šedesátník vtipkoval: „I my tři“.
Prozradil, že se ho k napsání inspiroval skvělý román Hamlet z West End Avenue, kde je motiv sexuálního života starších lidí rozveden. Děj jeho nové knížky se točí kolem toho, že vedení fiktivního domova pro seniory nepovolí jeho klientům placené sexuální služby, avšak jedné pečovatelce je tak líto jednoho z nich, že mu tyto služby poskytne sama.
Ve Víkendové snídani vzdal Michal hold také své téměř dvaaosmdesátileté mamince, intelektuálce, která je poučenou a přísnou kritičkou: „Musím říct, že leccos z jejích připomínek si beru k srdci. Zejména, když jsem psal paměti, tam tam škrtala hodně,“ přiznal.
Víc žít, míň psát
A mimo jiné si i posteskl, jak je dnes těžké se uživit coby spisovatel. Všem, kteří by to chtěli zkusit, doporučuje, aby si zvolili jiné povolání a psaní brali spíše jako koníčka. Doba se totiž hodně změnila, když před lety vydal „Báječná léta pod psa“, prodalo se jich 300 tisíc výtisků za rok. „Dneska, když bych prodal třicet tisíc nové knížky, tak mně budou nakladatelství gratulovat, že jsem jeden z jejích nejlepších autorů. Šlo to tak hrozně dolů,“ postěžoval si. Sám proto lituje, že svůj život utratil v psaní: „Já, kdybych dnes začínal znovu, tak bych se snažil víc žít a míň psát.“
Zuzi Bémová
Zdroj: Televize Nova
