Článek
Blíží se konec školního roku a spousta rodin bude opět v očekávání, jakou sadu čísel dítko přinese domů na vysvědčení. A nejen zde na Seznam Médium proto můžeme v těchto dnech číst přehled různých názorů na známkování u nás. A to opravdu v široké škále od známky rozhodně ano až po známky rozhodně ne.
Proč u nás v Čechách a na Moravě chceme raději čísla než texty?
Proč známky ano? Tady je jednoduchá soupiska důvodů. Je to rychlé, srozumitelné, jednoduché, dá se z toho dělat průměr, dá se to seřadit a porovnat. Nejde o to, co si o tom myslím já nebo vy. (Zkuste si tedy při pročítání seznamu Proč známkovat schválně říci, zda s tím výrokem souhlasíte či nikoliv.)
Rychlá orientace v pokroku
Známka dává stručný signál, jak si žák vede vůči očekávanému standardu. Vidím jedničku, je mi to hned jasné bez velkého přemýšlení. Pětka říká opak.
Srozumitelnost pro rodiče a další školy
Je to jednoduchý a široce zavedený způsob komunikace výsledků. Rodiče se často nechtějí zaobírat čtením sáhodlouhých textů ze školy. Na otázku ohledně známky z testu je tu prostě jednoduchá odpověď: „Za tři.“
Učitelky v 1. a 2. třídě dávají dětem převážně (99%) jenom jedničky, na které se ti špunti těší. Pokud to je jinak, pak má problém spíš paní učitelka než žáci. Proto bych známky u těch nejmenších zanechal. V dalších ročnících je možné se bavit o procentech, písmenech, kategoriích, ale komplet slovní hodnocení bude kontraproduktivní a povede zákonitě časem k formalismu.
Motivace pro část studentů
Někteří lidé reagují dobře na jasné cíle a měřitelný výsledek. Malé děti to možná tak nemají a učí se jen a pouze pro radost. S věkem ale stoupá potřeba odměny. Vidí to všude kolem sebe. Rodiče mají za práci výplatu, firma si řekne za zakázku peníze. Když dostane dítě jedničku, rodič ho pochválí, čili je to také nějaká forma odměny. Mnoho českých rodin (ať si o tom myslíme co chceme) odměňuje děti za vysvědčení penězi.
Porovnatelnost výsledků
Umožňuje rozhodování při přestupech, přijímačkách (to je u nás velmi diskutované téma) nebo stipendijních procesech. Přijímačky tak, jak je máme dnes (a budou tu s námi ještě docela dlouho), si vyloženě říkají o hodnocení známkou. Neznám žádnou střední školu, která by chtěla zadat do DIPSy dlouhý text o tom, jak je dítě poctivé v práci, kamarádské, pracovité, jaký má talent ve hře na hudební nástroj, jak je sociálně zdatné, jak umí perfektně prezentovat atd. Chce nahrát čísla a k tomu přidá další čísla (z přijímaček). A pak ty čísla seřadí. Že je to smutné? Ale tak to prostě zatím je.
Efektivita pro učitele
U velkých tříd je číselné hodnocení rychlejší než podrobná slovní zpětná vazba. Učitel na druhém a třetím stupni má často 150 až 250 žáků a studentů, které musí během školního roku ohodnotit. U dětí na prvním stupni to není tak složité, těch má třídní učitel maximálně 30. Ale na vyšším stupni školství některé žáky a studenty mnoho z nás nezná ještě ani po půl roce celým jménem.
Pomáhá sledovat dlouhodobý výkon
Dá se jednodušeji vidět trend zlepšování nebo zhoršování. Číselná řada má pár velmi skvělých vlastností. Dá se seřadit, dá se z ní udělat graf, sledovat trend, vypočítat průměr, medián, modus, maximum, minimum.
Příprava na prostředí s hodnocením
V práci i dalších institucích existují formy hodnocení výkonu. Dnes hodnotíme vlastně stále vše a všechno, a to jak známkami, hvězdičkami, tak body. Hodnocení nákupu, hodnocení ubytování, výrobků, služeb.
Slovní hodnocení je pouze forma sdělení, která umožňuje předat více informací než samotná známka.
Slovní hodnocení chce jen necelá třetina veřejnosti
A nyní se po výčtu všech těch důvodů k hodnocení známkou (či jakýmkoliv číslem, procentem či písmenem na jakékoliv škále) podívejte na průzkum, který byl před rokem uveřejněn zde na Seznamu. V době, kdy se projednávala a odsouhlasila novela o neznámkování v 1. a 2. třídě, byla míra souhlasu se známkováním u veřejnosti velmi vysoká. Neznámkování a nahrazení známek slovním hodnocením chce jen necelá třetina veřejnosti.
Průzkum Ipsos ohledně známkování z roku 2025
A jak je to za hranicemi?
Číselná škála je vedle Česka běžná v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rakousku, lehce rozšířená o další číslice je v Německu (na gymnáziích dokonce až do čísla 15), Švýcarsku, dále ještě širší ve Francii (od 0 do 20), Itálii, Španělsku, Nizozemsku.
Procentuální číselné vyjádření mají nejčastěji v USA, v Británii, v Kanadě a dost je rozšířené v Asii. GPA (grade point average čili opět čísla) jsou využívána znovu v USA, Kanadě či mezinárodních programech pro přijímání na VŠ.
Písmenky A až F jsou testy a práce hodnoceny ve státech: USA, Kanada, Velká Británie, Austrálie, Japonsko či Jižní Korea. Jsou také často doplňovány i znaménkem mínus (A-, B- pro větší přesnost).
A mezinárodní testy PISA ? O ty se opírá mnoho zemí světa (srovnávají důležité gramotnosti v rámci zemí OECD) a jsou také hodnocené číselně a tyto hodnoty se zde pohybují dokonce v řádu stovek - jde o dosažené body. Tato bodová hodnocení se používají v podstatě vždy, když chcete srovnávat státy v dosažených úrovních gramotností a sledujete jejich vývoj (matematická, přírodovědná, čtenářská atd.).
Část grafiky k odkladové novele, která řeší asistenty pro prvňáky a postupné ukončení známkování v 1. a 2. třídě.
Svět je do jisté míry postaven na číslech, to si musíme přiznat. A také to, že není růžový, není to svět samých jedniček. Ale my přece na druhou stranu nechceme chladný svět plný cifer, v němž je člověk zaměňován za číslo. Nechceme vidět místo dítěte jedničku nebo dvojku. Chceme vidět vysmátého Adama, sportovce Oskara, komediantku Adrianu nebo kamarádskou Janu.
Klíčové je, aby proces v té škole probíhal formativní zpětnou vazbou, aby se děti posouvaly
Známka vůbec neříká o dítěti, jaké je
Známka totiž neříká nic o tom, jaké dítě je! Neurčuje vůbec jeho hodnotu. A to by bylo dobré, aby si všichni vychovatelé, kteří se kolem dětí pohybují a se známkou pracují, uvědomili. Že i když tu bude ještě po mnoho let tlak na známkování, hodnocení, nahrávání seznamů se známkami do různých systémů, které budou děti přesívat, hodnotit a rozřazovat, tak my své dítě nebo žáka nemůžeme vidět jako číslo!
Spoustu kvalit, které dítě má, totiž číslem nelze ohodnotit. Například ochotu, lásku ke zvířatům, empatii, kamarádství, zvídavost, kreativitu, vytrvalost, snahu, odolnost, etické jednání, charakter, samostatnost a další a další vlastnosti.
Takže až dítko přijde zanedlouho s glejtem, na kterém bude sada čísel, mějme na paměti, že jsou to jen hodnoty ukazující nějaké momentální dosažení jistého standardu v tom kterém předmětu, který ale navíc může být v každé škole úplně jiný. (Ale to už je zase další problém, který nemá snadné řešení.)
Anketa
Zaklikněte +sledovat na začátku textu a budete dostávat upozornění na moje nové články. A děkuji za příspěvky podporující vytváření nového obsahu na mém blogu.
ZDROJE:
https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-ruzickova-znamky-jako-zlo-kdyz-nekdo-uplne-zcestne-porovnava-znamky-ditete-s-jeho-hodnotou-231568?utm_source=chatgpt.com
https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-ruzickova-blizi-se-konec-znamek-v-cechach-poslanci-zatim-zrusili-znamky-u-malych-zacku-142170?utm_source=chatgpt.com
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kampus-zakladni-vzdelavani-dve-tretiny-cechu-chteji-zachovat-ve-skolach-znamkovani-270942
https://edu.gov.cz/reformy/novela-skolskeho-zakona-kveten-2025/odkladova-novela-skolskeho-zakona/
https://www.eduin.cz/clanky/hodnotit-na-vysvedceni-slovne-nebo-znamkami-zkusenost-s-distancni-vyukou-znovu-otevrela-diskusi-o-skolnim-hodnoceni/?utm_source=chatgpt.com
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ve-skolach-by-se-melo-uplatnovat-slovni-hodnoceni-v-kombinaci-se-znamkami-rekl-plaga-40560185?utm_source=chatgpt.com
