Má veřejnoprávní Česká televize vysílat Star Dance a MS v hokeji? Je to vůbec ještě veřejná služba?

Vyslechla jsem si celkem ostrý a zajímavý duel o úloze veřejnoprávních médií mezi novinářkou a komentátorkou CNC Lenkou Zlámalovou a novinářem Janem Moláčkem, který pracoval v České televizi a nyní pracuje pro Deník N. Zaujal mě především názor paní Zlámalové, že zábavné pořady typu Star Dance, Všechnopárty či sportovní přenosy jako MS v hokeji nebo MS ve fotbale na televizní obrazovku veřejnoprávního média nepatří. V DVTV řekla, že nejpodstatnější je ve veřejnoprávním médiu zpravodajství a publicistika. S tím posledním vyřčeným se určitě dá souhlasit. Ale co ty českými rodinami oblíbené pořady typu Star Dance?

Přiznám se, že mě vlastně její názor o zábavných pořadech nejdříve trochu šokoval. Jako divačka si už neumím dost dobře představit, že by v České televizi oblíbené pořady typu Star Dance nebo hokejové přenosy s Robertem Zárubou vůbec nebyly. Musím ale také přiznat, že ani zábavnou taneční soutěž, ani Šípovo talkshow nebo sportovní přenosy určitě nepovažuji za pořady veřejné služby. Naopak výrobu vyváženého zpravodajství, vysílání debaty politiků před volbami a nebo tvorbu publicistických pořadů od veřejnoprávního média určitě očekávám.

A tak se ptám a mám dilema, jestli koncesionářské poplatky, kterými vlastníci televizních a rozhlasových přístrojů v ČR přispívají do pokladny naší televize a rozhlasu veřejné služby, opravdu mají sloužit k výrobě zábavy. Novinářka paní Zlámalová na to má (na rozdíl ode mne) názor zcela jasný : „Součástí veřejné služby nemá být zábava.“

Její oponent v diskusi pan Moláček ale namítl to, co si myslím tak trochu i já, že bez zábavných pořadů, bez sportu, ale také bez filmů, by možná Česká televize neměla diváky. Kdo by se díval pouze na zprávy, debaty a publicistiku? Kolik takových lidí by u nás bylo? A tudíž kolik poplatníků by se pak našlo, aby svoji veřejnou televizi finančně podpořilo?

Pojďme si tedy ještě přesněji ujasnit, co to vlastně ty koncesionářské poplatky jsou, jestli je důležité si veřejnou televizi a rozhlas platit a jak se poplatky změní. Poplatky od koncesionářů jsou peníze, kterými jsou média veřejné služby v mnoha zemích placena a mají sloužit hlavně k tomu, aby tato média nebyla politicky závislá. Proto si je platí samotní koncesionáři (majitelé TV a rozhlasových přijímačů) a nejsou placené ze státního rozpočtu. Jak je to důležité, vidíme v těchto dnech na východ od nás. O nezávislost médií veřejné služby se aktuálně bojuje u sousedů na Slovensku, kde se právě politici o takové zestátnění slovenských veřejnoprávních médií (RTVS) snaží.

A o jaké zvýšení má tedy v ČR jít? Není to nic dramatického. Televizní poplatek má stát od ledna 2025 nově 150 Kč a rozhlasový 55 Kč. Za televizi tak zaplatíme o 15 Kč více a za rozhlas o 10 Kč navíc. Nově mají začít poplatek platit i ti, co sledují veřejnoprávní média na internetu, čili třeba přes mobil nebo počítač. Nutno ale říci, že poplatky se velmi dlouhou dobu nezvyšovaly, a to ani v době, kdy třeba ceny energií šplhaly prudce vzhůru.

Ale zpět k jádru pudla. Má tedy veřejnoprávní ČT bavit? Na závěr si tedy dovolím vám, svým čtenářům, položit několik otázek. Co si tedy myslíte o roli veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu vy? Co by měla/neměla vyrábět za pořady za naše koncesionářské poplatky? Vyjádřit se můžete v anketě a nebo v komentářích.

Pokud chcete mít upozornění na moje články, zaklikněte si na začátku pod mým jménem +sledovat.