Článek
Výzkumníci ze studie PISA se ptali 15letých, které ze sedmi rušivých okolností probíhají u nich ve třídě. Hodnocené položky byly tyto: Žáci neposlouchají, co učitel říká. Ve třídě je hluk a nepořádek. Učitel musí dlouho čekat, než se žáci utiší. Žáci nemohou dobře pracovat. Žáci začínají pracovat až dlouho po začátku hodiny. Žáci jsou rozptylováni používáním digitálních zařízení a aplikací (např. chytré telefony, webové stránky, aplikace). Žáci jsou rozptylováni jinými žáky, kteří používají digitální zařízení a aplikace (např. chytré telefony, webové stránky, aplikace).
Vztah mezi počtem bodů v matematickém testu a klidem či hlukem ve třídě
Na grafu se můžete podívat, jak moc tyto rušivé elementy souvisí s tím, jak vaše dítě bude prospívat v matematice. Určitě neobjevujeme Ameriku, protože je asi každému jasné, že v klidnějším a vlídnějším prostředí naše děti budou počítat a celkově se učit lépe. (A že klidnější prostředí většinou bývá ve výběrových školách typu gymnázium.)
Ale tady to máme krásně kvantifikováno, převedeno na čísla a ten rozdíl mezi tím, zda se naše dítě učí v klidném nebo rušivém prostředí, je opravdu velký. Podívejte se sami. ( Rozsah bodů v testu vidíme na y-ové ose a je od 440 do 520 bodů.)
Vztah mezi pracovním klidem a pořádkem ve třídě a výsledkem v testech PISA je evidentní.
Klima v hodinách by mohlo být v ČR lepší
Při výzkumu se tvůrci analytické zprávy PISA ptali také žáků na klima v hodinách matematiky a zde byl zase vytvořen jakýsi index tohoto klimatu. Jako průměr pro země OECD byla určena hodnota nula a státy se tedy poměřovaly s tímto průměrem.
Nejlepší klima při matematice mají podle výzkumu ve třídě Japonci (1,09) a Korejci (0,84), což se přiznám, mě dost překvapilo a budu pátrat po tom, co se 15letým v těchto státech při výuce matematiky tak líbí a proč je to pro ně cool. Odhaduji ale, že jsou spíš tyto děti zvyklé na kázeň a že se přílišné výkyvy v chování v těchto zemích u mladých netolerují. A že takové chování už si nesou prostě z rodiny a mají to tak nějak v té Asii i v genech. Ale to je opravdu pouze můj odhad.
Klima ve třídě při matematice nejhůře hodnotí učni
S odstupem se klima ve třídě líbí žákům také v Rakousku (0,36) a Litvě (0,21). Čeští žáci hodnotí klima při hodinám matematiky dost průměrně. Nicméně velmi se to liší podle toho, do jakého typu školy děti chodí. Nejlépe tak klima hodnotí žáci čtyřletých gymplů (0,49) a víceletých gymplů (0,22), což nás zřejmě nepřekvapí. A oproti tomu nejhůře hodnotí klima při matematice žáci v nematuritních oborech na odborných SŠ (- 0,54), což také asi není nijak překvapivé. Co mě ale trochu zaráží je, s jak velkým odstupem je to od ostatních.
Jedním z důležitých faktorů, které ze zprávy PISA 2022 vzhledem ke klimatu také vyplývají, je, jak velkou roli hraje velikost třídy. Čím je počet žáků větší, tím je pro žaky klima horší. Velikost tříd či skupin na matematiku je totiž obzvlášť důležitá, a to mám podložené léty vlastní praxe. Dělení 30hlavé třídy na menší skupiny dětem prospívá, učitel má na každého žáka víc času a klima ve skupině je mnohem lepší. Doufejme, že se najdou peníze na pokračování v tomto dobrém a moderním trendu (souvisí to se škrty PHmax, o kterých jste možná slyšeli).
Jaké máte sami zkušenosti s klidem a pořádkem při výuce vašich dětí? Co je ve třídě vyrušuje, na co si stěžují? Diskusi máte otevřenou.
Zdroj
