Článek
Do Polska jsem se vydala na začátku července a tento text pojímám mimo jiné jako praktického rádce pro ty, co se jako nováčci chystají objevovat sever Polska stejně jako já. Budu ráda ale i za další tipy a postřehy těch z vás, kteří už jsou v Polsku jako doma. Prostor máte pak v komentářích. Ale teď už pojďme cestovat.
Dálnice
Bydlím půl hodiny od hranic z Polskem, takže jsem během chvíle na polské dálnici. Poláci totiž (na rozdíl od nás) s místní dálniční sítí pěkně hnuli. S kamarádkou tak před námi byla dlouhá (převážně) dálniční trasa Wroclaw – Lodž – Varšava – Mazury. Cestování ve všední den bylo docela poklidné a po dálnici to frčelo. Jen ve Varšavě čekalo klasické velkoměstské popojíždění v koloně mezi semafory (zdržení asi půl hodiny) a pak je ještě časově náročnější příjezd přímo k Mazurským jezerům. Je po silnici, která připomíná spíš vjezd do chatové oblasti, a navíc se opravuje a rozšiřuje.
Celkový čas od hranic na Mazury byl tedy 9 hodin jízdy (včetně oběda na pumpě). Cesta tam byla celá bez poplatků. Jediné místo, které bylo zpoplatněno, bylo cestou nazpět. Šlo o jeden kousek dálnice od Baltu, kam jsme si na pár dní také s kamarádkou zajely a cena za úsek byla kolem stokoruny. Placení tu probíhá jako v Chorvatsku formou „cestariny“.
Většinu úseků polských dálnic lze využít zdarma, jen jeden úsek od Baltu byl placený.
Jezerní království
Ubytování jsem vybrala nedaleko největšího z jezer Šniardwy v rekreačním středisku Mikolajki. Podle dostupných informací je v Mazurské jezerní plošině až 2700 jezer, takže poznat všechny, samozřejmě, nelze. Nicméně ambici podívat se aspoň na pár z těch větších, jsem měla určitě a tak jsem si ji pokoušela splnit.
Podvečerní jezero Talty.
Mikolajkám blízké jezero Talty je svým protáhlým tvarem pro tuto oblast typické. Vypadá totiž jako dlouhá rozšířená řeka (představte si u nás například přehradní nádrž Seč, ale několikanásobně protáhlou). Kdybych pak měla k něčemu přirovnat jezerní ekosystém Mazur, tak by to bylo něco mezi typickým českým rybníkem se všudypřítomným rákosím, ovšem s písečným podložím. Nejvíc mi to tedy připomínalo moje milované vodní plochy v Českém ráji (opět v mnohonásobně zvětšeném měřítku) doplněné o velké množství racků, kormoránů a viděla jsem tu dokonce kroužit i orla skalního.
Zde se mi podařilo zachytit vzlétajícího kormorána na jezeře Kisajno.
Přístup k vodě musíte trochu hledat
Pokud se chcete dostat přímo k vodě, nepočítejte, že to lze všude. Musíte trochu hledat. Jednak si zde Poláci chrání velké množství jak vodní, tak příbřežní plochy, je tu všudypřítomné rákosí a kde není ochranné pásmo nebo rákosí, tam mají místní privátní přístupy k vodě. My jsme s kamarádkou využily celkem čtyři veřejná místa s pláží a platily jsme jen na jedné, a to za parkování ve městě Gyzicko (za 4 hodiny zhruba 50 Kč).
Kola, paddleboard nebo loď
Vodní plochy a okolí jsme se s mojí spolucestující rozhodly prozkoumat na paddleboardech, na kolech a prostřednictvím výletu na katamaranu. Padleboardy i kola jsme měly svoje, ale dají se tu i půjčit, stejně jako kajaky, kanoe, čluny, plachetnice s průvodcem nebo vodní skútry. Po jezeře Talty jsme se tedy rozhodly probádat největší z místních jezer.
Jezero Šniardwy je s jezerem Talty spojeno kanálem a podobné kanály tu najdete všude. Mazurská jezera jsou totiž dokonale propojena. Přes kanál je pak možné dostat se i přívozem, a toho jsme využily, když jsme s kamarádkou na kolech zamířily do městečka Popielno. Cesta přívozem pro jednoho vyjde asi na dvacetikorunu. K dalšímu jezeru Taltowisko jsme pak jely na kolech. Koupání tu je pěkné, ale voda chladnější. Počítám že měla kolem 19 až 20 st.
Přívoz přes kanál u jezera Šniardwy pro pěší, cyklisty a maximálně tři auta.
Koupání v jezeře Taltowisko není zrovna masovou záležitostí, v tento moment jsem ve vodě sama. Voda má totiž necelých 20 stupňů Celsia.
Jezera u města Gizycko
Další jezera, která byla naším cílem, nesou název Niegocin a Kisajno. Mezi jezery se nachází rekreační středisko Gizycko. Zdejší zátoka Tracz s koupalištěm COS pak byla místem, kde jsme se obě dostaly s autem a paddleboardy pohodlně přímo až k vodě a mohly si pak částečně objet ostrůvek Dužy Ostrów. Provoz na jezerech je přitom docela rušný, je tu spoustu plachetnic, skůtrů a dalších lodí. Lze ale najít i místa mimo hlavní vodní cesty a užít si klidu a krásné přírody.
Paddleboardy jsou dobrým dopravním prostředkem, jak se dostat do různých zátočin Mazurských jezer, kde lze v tichosti pozorovat vodní ptáky. V pozadí je ostrov Dužy Ostrów.
Cesta městem na katamaránu
Jezera a místní propojení kanály jsme s kamarádkou prozkoumaly díky jednomu z nabízených výletů lodí s názvem Tři jezera, tři kanály. Cena 90 minut dlouhého výletu na katamaránu stojí pro jednoho zhruba 600 Kč. Výletní lodě ve městě vyplouvají z Ekomariny Gizycko, kde najdete také přístavní hospůdky a obchody se suvenýry. Plavba dva km dlouhým kanálem skrz město je opravdu zajímavý zážitek.
Vodní kanál skrz město má přes 2 kilometry a je velmi vytížený. Zde jsem na motorovém katamaránu Alicja, který vyráží z Ekomariny čtyřikrát denně.
Zde vodní kanál vede zelení a v pravotočivé poměrně ostré zatáčce musí kapitán lodi prokázat svůj dobrý odhad.
Fotografie informačního panelu ve městě Mikolajki, kde jsou vyznačené přístavy na hlavních jezerech.
Oběd za tři stovky, pivo za stovku
Na závěr ještě pár slov k místnímu jídlu a pití, protože cestovatel není živ jen kulturními a sportovními zážitky. Výběr různých restaurací je velký. V přístavech najdete nejrůznější hospůdky, bary, kavárny a přípravny smažených ryb. Ceny běžných obědů v rekreačních centrech (například ryba plus hranolky nebo třeba vepřové maso plus zelný salát) se nachází v rozmezí 40 až 70 zlotých, čili kolem 300 až 400 korun. Velké pivo si dáte za ceny v rozmezí 15 až 20 zlotých (90 až 120 korun) a nealko zhruba od 10 do 15 zlotých.
Za sebe musím místní jídlo pochválit. Měla jsem velmi dobře upravenou rybu, ochutnala místní zelný salát, excelentní rybí polévku i zdejší čepované pivo (nejvíce mi chutnalo pivo typu Pilsner, a to značka Tyskie).
Fotografie jídelního lístku v jedné z restaurací v marině.
Z Mazur rovnou k Baltu
Z Mazurských jezer je to pak k Baltu celkem blízko, a tak si můžete (stejně jako my) cestu zpestřit zajížďkou k moři. Gdyně, Sopoty a Gdaňsk jsou 3 hodiny autem daleko. Moře však bylo i v druhém červencovém týdnu celkem studené (teplota asi jako v Mazurských jezerech) a počasí nebylo zrovna vhodné ke koupání.
Ovšem Balt je už zase další kapitola. Tak třeba příště…
Od Mazur je Balt velmi blízko. Hodila se mi tu bunda i dlouhé kalhoty. Teplota vody i vzduchu byla kolem 19 stupňů a foukalo.
...
Pokud chcete mít přednostní upozornění na moje nové články, zaklikněte si na začátku textu +sledovat.
A na konec oblíbená anketa:
