Článek
Opravdu málokterý alkoholický nápoj je obestřen tolika legendami jako absint. Vzpomeňte si na scénu z filmu Moulin Rouge, kdy přes kostku cukru začalo něco kapat do sklenice naplněné zeleným elixírem. Ewan McGregor si následně dává doušek a začíná se mu vybavovat příběh jeho velké lásky, zatímco kolem něj krouží malá zelená víla. V té sklenici byl absint, nápoj, který vznikl ve švýcarském Couvetu v oblasti Val-de-Travers. Tato víla se stala nejen jeho symbolem, ale i prokletím.
Tento alkoholický nápoj má své kořeny ve Francii, kde ho lékaři původně vynalezli jako elixír. Jenže postupem času šla i samotná věda dopředu a s příchodem 19. století se z něho stal velmi oblíbený a vyhledávaný alkoholický nápoj. Rychlou expanzí se dostal do celé Evropy a šíření toho nápoje bylo téměř nezastavitelné. Všichni ho chtěli a lidé z něho šíleli. Původně neškodný nápoj se však změnil ve skrytého zabijáka.
Absint má pověst nejnebezpečnějšího alkoholu na světě
Lidé začali zkoumat, z čeho se takový absint vyrábí a chtěli ho napodobit. V té době ho totiž byl velký nedostatek a oficiálně se na trhu s alkoholem nevyskytoval. Jeho receptura se zakládala hlavně na kombinaci tří hořkých bylin, a to anýzu, fenyklu a pelyňku. A právě pelyněk je zdrojem thujonu, což je látka, která je spojována s halucinogenními efekty. Samotná historie absintu není tak stará jako například u piva nebo vína.
První záznamy o léčebných vlastnostech pelyňku pocházejí z roku 1550 př. n. l. Vlastní éra klasického absintu se začala vyvíjet až v 18. století ve Švýcarsku. Kdo však o tomto nápoji dokonce napsal svou knihu, byl irský spisovatel a básník Oscar Wilde. Ten o něm napsal několik zápisků nejen ve své knize, ale taky ostatních dílech, které nikdy nezveřejnil. Podobně na tom byl i spisovatel Ernest Hemingway, který ve svém díle napsal, že po požití absintu létal v jiném světě, ve kterém psal knihy nožem.
Po první sklenici vidíte věci tak, jak je vidět chcete. Po druhé vidíte věci tak, jak nejsou. Pak konečně vidíte věci tak, jak skutečně jsou, a to je ta nejstrašnější věc na světě.
Absint rozdělil společnost na dva tábory
To, co způsobil tento alkoholický nápoj, se snad žádnému jinému ještě nepovedlo. Absint dokázal rozdělit společnost na dva velké tábory. U někoho vyvolával šílenství, druhými byl naopak považován za nejoblíbenější nápoj vyšších i nižších vrstev. Po nějaké době však lidé začali absint považovat za elixír, který je dokáže vyléčit od žaludečních potížích i malárie. Nejvíce ho začali konzumovat vojáci, kteří trpěli schizofrenií a úplavicí.
Absint má pověst nejnebezpečnějšího alkoholu na světě. Lidé z něj šílí, zbožňoval ho i Jiří Wolker.
A právě na vojácích se nejvíce poznaly jeho negativní účinky. Postupem času bylo zjištěno, že kromě poskytování úlevy může také zvyšovat riziko duševních potíží. Někteří dokonce tvrdili, že konzumace tohoto nápoje přenášela lidi do jiného stavu bytí. Lidé své stavy popisovali jako výlet do jiné dimenze, která jim otevřela zcela nový svět.
Absintová vražda zničila jeho dobrou pověst
Celá kauza zázračného nápoje vyvrcholila po takzvané absintové vraždě. Tím skončil i celý příběh zázračného nápoje zvaného Zelená víla. V roce 1905 švýcarský zemědělec Jean Lanfray zavraždil celou svou rodinu a následně se pokusil o sebevraždu. Na místě činu policie zjistila, že Lanfray vypil velké množství absintu. Kromě toho si Lanfray dopřál i několik sklenic vína a brandy. Jean Lanfray byl známý svou závislostí na alkoholu, a několik panáků absintu tak představovalo vrchol jeho dlouhodobého pití.
Proto byl také absint v roce 1907 zakázán. V dnešní době je absint legální po celém světě a jeho konzumace se stala pro mnohé velkým zážitkem. Příprava absintu se vyvinula v pravou formu umění. Na trhu je dostupná široká paleta kvalitních absintů, vyráběných s pečlivostí a zaměřením na uchování původní chuti a tradic. Jeho výroba podléhá přísným kontrolám a obsah mentolu v nápoji musí být v souladu s normami.
Zdroje:
