Článek
Na cestě k herectví ji podporovala teta Eleonora
Marie Bittnerová, vlastním jménem Boubínová, se narodila 10. února 1854 do rodiny Jana a Antonie Boubínových. Tato velká rodina žila v Karlíně na předměstí Prahy. Otec byl v té době truhlářským mistrem. Marie se narodila do velmi početné rodiny jako nejmladší dcera z patnácti dětí, což už v té době bylo nezvyklé. Matka byla sestrou herečky Eleonory Šomkové, která jako ochotnice hrávala v divadle. Maruška byla již od útlého dětství šikovná a talentovaná. Rodiče nejprve nebyli nadšeni, že dcera chce být herečkou, ale když viděli svoji Marušku, tehdy ještě malou holčičku, jak je na divadelních prknech šťastná, rozhodli se ji podpořit ve studiu herectví u Otýlie Sklenářové-Malé. To bylo v tehdejší době opravdu vyhlášené jméno, které hodně znamenalo. Na cestě k herectví ji také podporovala i tetička Eleonora, která měla pro svou mladou neteř pochopení a slabost.
A tak osudem krásné Marie se tedy mělo stát herectví. Ve Stavovském divadle, kde získala své první velké angažmá, se potkala se svým budoucím manželem. Pod svým novým jménem Bittnerová se usadila na prknech Národního divadla, kde společně se svým manželem ztvárnila mnoho zajímavých inscenací. Hostovali dokonce i v zahraničí. Marie byla nadaná nejen na herectví, ale i jazyky. Dokázala se bez problémů domluvit i uplatnit na scéně kde od publika sklízela velký aplaus a obdiv. Diváci měli krásnou herečku skutečně rádi. V divadle zažívala období velkého úspěchu a štěstí. Po pracovní stránce se jí dařilo velmi dobře, ale v soukromém životě se stahovala mračna. Velmi toužila po dítěti, kterého se jí stále nedostávalo. To následně mezi manželi vyvolávalo velké hádky.
Vystřídaly ji atraktivní herečky
Bohužel herečka zjistila, že ne vždy je vše zalité sluncem. Postupně začala prožívat i velmi těžké období, které se týkalo i jejího zaměstnání. Když jí bylo čtyřicet let, pociťovala konkurenci u mladých hereček, které v té době do divadla nastoupily. Právě ony dostávaly větší množství příležitostí a zajímavějších rolí. Na Marii najednou nezbylo téměř nic. Její role přebraly herečky Hana Benoniová a Marie Laudová. S tím se však Marie nechtěla smířit. Netrvalou dlouho a vedení Národního divadla jí oznámilo další nepříjemnou zprávu, a to snížení honoráře. To Bittnerovou velmi urazilo, a protože byla velmi rázná a nenechala si nic líbit, rozhodla se podat výpověď a z divadla odejít. To však neznamenalo úplný konec její herecké kariéry. Ředitel Národního divadla jí několikrát oslovil se žádostí, aby se vrátila na scénu divadla. Po velkém váhání a rozhodování nabídku přijala a znovu vystoupala na prkna slávy.
On padesátník a ona dvaačtyřicetiletá těšili se jako mladičcí milenci na první dítě. Maruška je porodila na podzim r.1896–a bylo mrtvo. Touha po mateřství však s ním nezašla a tato touha stala se manželům Bittnerovým záhubou. Druhý plod pod srdcem Maruščiným nedozrál a již v prvních měsících těhotenství nedočkavou matku zahubil.
Svým mladším hereckým kolegyním jasně dávala najevo to, jak jimi pohrdá a nic pro ni neznamenají. Jenže nikdy se s jejich přítomností nedokázala smířit. Ani ony nepřekously zášť a z jejího návratu do divadla neměly radost. Herečka dokonce měla několik nepříjemných výstupů se svou kolegyní Benoniovou. Měla na ní tak vysoké požadavky, že se nedaly splnit. Když herečka zjistila, že má její mladší kolegyně neustálé zastání, rozhodla se, že jí bude trápit a urážet každé její představení. Po těchto scénách to nakonec vzdala a úplně z divadla odešla. Chování Marie Bittnerové opravdu překračovalo únosné meze. Z jejího odchodu bylo publikum, které ji milovalo, velmi zklamané. Naopak napjatá situace v divadle se uvolnila a kolegové se těšili z jejího odchodu. Její manžel Jiří byl v té době stále aktivním hercem, jeho žena naopak po odchodu z divadla propadla depresím a těžce nesla to, že už není tak slavná, jako kdysi bývala.
Narození dítěte ji stálo život
Manžel se po několika měsících přimluvil v divadle Maruška a chtěl, aby se Marie mohla znovu vrátit do dalších divadelních představení. To jí zvedlo sebevědomí a po pár měsících se na ni usmálo štěstí. To, co se už zdálo téměř neskutečné se podařilo a Marie skoro ve čtyřiceti letech otěhotněla. Velké nadšení z vymodleného potomka bylo ale předčasné. Porod dítěte byl velmi komplikovaný a těžký. Marii se na Vánoce roku 1897 velmi přitížilo, dostala vysoké horečky a druhého ledna v novém roce zemřela. Bohužel se nepodařilo udržet při životě ani jejich vysněné miminko. Jiřímu se najednou zhroutil celý svět a nikdy se z tragédie nevzpamatoval. Jen se trápil vzpomínkami na svoji krásnou a milovanou ženu.
Zdroje: wikipedia.cz, Lifee.cz, on-line archiv Národního divadla, osobnosti kultury, e-sbirky
