Článek
Původně chtěl být tanečníkem
Jan Tříska se narodil 4.11.1936 v Praze. Žil s rodiči na pražském předměstí v Dolní Liboci, a to v malém a nenápadném domečku. Maminka pocházela ze živnostnické rodiny a jeho otec byl psycholog. Jan studoval na Nerudově gymnáziu. Zde se přihlásil do recitačního kroužku, ve kterém byl velmi úspěšný. Proto mu také bylo následně doporučeno, aby se přihlásil do divadelního kroužku, který vedl profesor češtiny Karel Vetter. Původně se však chtěl Jan Tříska stát tanečníkem. Svůj názor změnil poté, když ho při recitační soutěži přemluvil porotce Karel Höger, aby se věnoval spíše herectví. V roce 1959 úspěšně vystudoval DAMU. Jen krátce poté, co tuto školu dokončil, začal pravidelně vystupovat v Národním divadle.
Televizní diváci ho mohli pravidelně vídat ve hře Bílá nemoc, Maryša nebo Revizor, kam ho na doporučení Vlasty Fabianové angažoval Otomar Krejča. Když byl mladý, měl štíhlou a vysportovanou postavu, byl hezký a měl velmi příjemný hlas. Proto byl hned od začátku svého působení pravidelně angažován do rolí mladíků, posléze ho obsazovali i do jiných významnějších rolích, mezi které patří Radůz a Mahulena, Třicet případů majora Zemana nebo komedie Na samotě u lesa. Jeho hlas se uplatnil i v dabingu, kde do češtiny namluvil francouzského herce Jeana-Paula Belmonda. Tomuto herci propůjčil svůj nezaměnitelný rošťácký hlas v několika filmech, mezi které můžeme například zahrnout Cartouche nebo Muž z Acapulka.
Igor Hnízdo byl nekompromisní a přísný
Nejvíce se však do podvědomí televizních diváků dostal svou rolí přísného profesora Igora Hnízda, kterého ztvárnil ve filmu Jana Svěráka – Obecná škola. Obecná škola je československý film, který byl natočený v roce 1991. Film byl natolik populární, že byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. Film zobrazoval období po 2.světové válce, které bylo v tehdejším Československu velmi napjaté. Zároveň poukazuje na několik úsměvných historek dětí navštěvujících chlapeckou obecnou školu. Igor Hnízdo vedl velmi zvláštní praktiky, do školy pravidelně chodil ve vojenské uniformě se zbraní a ve třídě zavedl přísný a nekompromisní řád.
Herec Jan Tříska vždy sršel pozitivní a veselou náladou.
Na své žáky velmi často používal i drsné výchovné metody, mezi kterými nechyběla i rákoska. Igor Hnízdo měl také slabost pro mladé a pohledné slečny, ale to jen do té doby, než ho jedna z těchto dívek obvinila z obtěžování. Žáci se však za svého učitele postavili, a dokonce i popřeli jeho fyzické tresty. Co bylo však zajímavostí je fakt, že většina zimních scén se natáčela v létě, kdy panovaly vysoké teploty. Místo sněhu byla použita sůl a lehký prášek, který se přidává do omítek. Zvuk byl pořizován dnes už nepoužívanou metodou – postsynchronizací.
Herec bojoval proti komunistům
Jan Tříska byl po celý svůj život zarputilým bojovníkem proti vládnoucímu komunistickému režimu. Proto také všechny jeho fanoušky o několik let později překvapilo, že bylo jeho jméno nalezeno v archivech Státní bezpečnosti pod krycím jménem Toman a evidenčním číslem 5680. Jan Tříska opakovaně tvrdil, že se ho StB několikrát snažila donutit ke spolupráci, ale on na jejich nabídky nikdy nepřistoupil. Jejich naléhání vždy odmítal a stál si za svým, že s nimi pracovat nebude. Přesto veřejnost jeho slovům nevěřila a všichni se obávali, že se nechal přemluvit. V roce 1977 o něm dokonce tehdejší režimní tisk napsal, že podepsal Antichartu.
On se však nikdy nevzdával a vždy do posledních sil bojoval. Situace se v zemi nezlepšovala a byla natolik vyhrocená, že se herec v roce 1977 rozhodl emigrovat. Nejprve odjel do Kanady a později se přestěhoval do USA. Uplatnění jako herec tam našel až po delší době, protože o přistěhovalce tam nebyl velký zájem. V USA ztvárnil několik filmů a seriálů. Do Československa se vrátil až po pádu komunistického režimu, a to během sametové revoluce. Cíl byl jasný, chtěl pokračovat ve své herecké kariéře. Od roku 1982 žil v Los Angeles se svou manželkou, českou herečkou Karlou Chadimovou.
Osudnou se mu stala tradice
Dne 23. září 2017, pouhé dva dny před plánovaným začátkem natáčení filmu Jiřího Mádla, se herec Jan Tříska vydal na svou obvyklou procházku po Karlově mostě. A dodržel i svůj pravidelný rituál, kdy vylezl poblíž soch Norberta, Václava a Zikmunda, kde velmi často rozjímal nad svým životem a uklidňoval se. Svým nebezpečným chováním zaujal pozornost kolemjdoucích, kteří na místo přivolali bezpečnostní službu. Ta mu vysvětlila, že toto místo je pro odpočinek nevhodné a nebezpečné, a snažila se mu pomoci.
Herec se všem omluvil a z mostu odešel. Tím si všichni mysleli, že je situace vyřešena. Herec se však znovu vrátil o několik minut později a znovu se pokusil na totožné místo usadit. Bohužel se přes most přehoupl tak nešťastně, že spadl do Vltavy. I přes rychlou lékařskou pomoc, kterou mu poskytl lékař z okolo plujícího parníku, se herce nepodařilo zachránit a o dva dny později v nemocnici zemřel. O jeho pádu se následně hodně diskutovalo, lidé a kolegové začali přemýšlet o tom, zda se jednalo o tragédii nebo nešťastnou náhodu. Jeho poslední návštěva Karlova mostu se mu stala osudnou.
