Článek
Žila v chudé rodině v horách
Corinne Hofmann se narodila 4. července 1960 ve Frauenfeldu, městu ležícím ve Švýcarsku. Její dětství ale nebylo takové, jak by si někteří představovali. Její rodiče byli chudí a do Švýcarska přišli jako nevítaní přistěhovalci. Protože její otec byl původem Němec, musela celá rodina po druhé světové válce opustit svůj domov v Přísečnici v Krušných horách. Její rodiče se rozhodli usadit se ve Švýcarsku a Corinne zažila náročné dětství. Jako cizinci se museli v novém prostředí usilovně prosazovat, přičemž finanční situace rodiny nebyla nejlepší.
Žili skromně a Corinne a její bratr si museli vytvářet radosti z mála, často tajně prohledávali místní skládky a snažili se najít alespoň nějakou odhozenou hračku. To se následně podepsalo na jejím dětství i dospívání. Zažila velmi náročné časy, a proto si nikdo nedovolil odhadovat, jaký bude její budoucí život. Corinne se následně vyučila v oboru prodavač a po dokončení svého středoškolského studia se postupně vypracovala. Dokonce se stala úspěšnou majitelkou svatebního salonu, který si otevřela ve pouhých 21 letech.
Stala se úspěšnou obchodnicí
Díky svému obchodnímu talentu se její butik se svatebními šaty těšil velkému úspěchu. Vše se změnilo v roce 1986, kdy nastal zásadní obrat v jejím osobním životě. Poté, co potkala svou první velkou lásku, se zasnoubila a společně se svým přítelem se vydala na první velkou zahraniční cestu do Keni. Tato cesta se však od počátku vyvíjela úplně jinak, než by si zamilovaná dvojice představovala. Na vině však byla samotná Corinne, která zřejmě v životě ještě nevěděla, kde se chce usadit. A právě v Keni potkala místního samburského válečníka jménem Lketinga Leparmorijo a oba se do sebe bezhlavě zamilovali.
Po příjezdu do své rodné země se rozhodla ukončit vztah se svým skoro snoubencem Marcem a opustit svůj zdejší dosavadní život. Nakonec se přestěhovala za svou velkou láskou do Keni, kde se rozhodla, že bude žít pohádkový život na rozdíl od klasického evropského standardu. To však byly pouhé myšlenky zamilované dívky, které se postupně změnily. Zde si dovolím malou citaci z knihy, která popisuje Corrinini plány a život. „Na první pohled se mladá Corinne hluboce zamiluje do urostlého masajského válečníka, opustí kvůli němu dosavadní způsob života v civilizované společnosti a bezhlavě se vrhá do pro ni neznámé keňské buše. V neuvěřitelně primitivních podmínkách si prožije ráj i peklo na zemi a sen o velké lásce se posléze změní v zápas o holé přežití. Nekončící dobrodružství přivede mladou ženu na pokraj duševních i fyzických sil a ocitá se zcela bez prostředků.“
Manžel byl žárlivý a bral drogy
Po rozchodu s Marcem se Corinne na krátký čas vrátila zpět do Švýcarska, aby prodala veškerý svůj majetek. Se získanými penězi se nakonec rozhodla odcestovat za svou velkou láskou. Tím se začal psát její životní boj o holý život. Po svatbě s Lketingem bydleli společně v chýši postavené ze dřeva, hadrů, kterou poslepovali kravím trusem a kde také žili. O několik měsíců později porodila dceru Napirai a začala žít jako samburská žena v kmeni svého muže v Barsaloi. Místní ji pojmenovali Bílá Masajka, jelikož její blond vlasy byly v africké Keni opravdovou vzácností. I v tomto částečně chudém místě Corinne projevila svůj obchodní talent tím, že si zde otevřela malý obchůdek s potravinami a suvenýry.
Corinne se svým manželem v Africe.
Jejich zpočátku idylický vztah se postupem času začal měnit v teror, strach a hrůzu. Corinne se od svého manžela lásky nedočkala, naopak z jeho strany musela snášet násilí, a to nejen fyzické, ale i psychické. Následně na ní začaly doléhat těžké životní podmínky v této primitivní africké vesnici, která byla bez elektřiny, tekoucí vody a toalety. Těmto podmínkám se sice dokázala přizpůsobit, ale nikdy se plně nedokázala vžít do role podřízené ženy. Navíc její manžel byl extrémně žárlivý a neustále ji sledoval. Rovněž byl závislý na drogách což se projevovalo na jeho chování. Po čtyřech těžkých letech se Corinne v roce 1990 rozhodla definitivně Afriku opustit a vrátit se spolu se svou malou dcerkou do Švýcarska s tím, že takový život nechce. Následně se jí podařilo dosáhnout rozvodu a ponechat si dceru ve své péči.
Na Afriku i přesto vzpomíná s láskou
Dnes Corinne žije v horské oblasti Švýcarska blízko italských hranic. Kromě psaní, které pro ni představuje formu terapie, provozuje svůj malý rodinný penzion. Do Afriky se i po své životní zkušenosti několikrát vrátila, mimo jiné kvůli natáčení filmu inspirovaného jejím prvním bestsellerem. Kromě této knihy sepsala ještě tři další díla, ve kterých reflektuje své africké zážitky. Ve své nejnovější knize Dívka se žirafím krkem popisuje své náročné dětství a mládí v uzavřené švýcarské společnosti. Na Afriku i přesto, co si prožila, vzpomíná s láskou a do dnešního dne udržuje dobré vztahy se svými africkými příbuznými, které finančně podporuje.
I když měla nejblíže ke své zesnulé tchyni, její bývalý manžel se nakonec znovu oženil a má další děti. Corinne přiznává, že nikdy neprožila tak intenzivní vztah jako s ním, ale podobné dobrodružství by Evropankám rozhodně nedoporučovala. Po návratu do Evropy měla ještě jeden dlouhodobý vztah, který nevyšel. Od té doby žije sama, na horách a je velmi spokojená. Tato stále atraktivní šedesátnice je otevřená lásce, nic neplánuje a během svých pravidelných horských procházek přemýšlí, co jí život ještě přinese. Její dcera vede kosmetický a kadeřnický salon na letišti v Curychu, a i když navštívila Afriku a své příbuzné několikrát, nedokáže si představit, že by se tam odstěhovala jako její maminka.
A část knihy Bílá Masajka od Corinne Hofmann ISBN: 80-249-0377-6
