Článek
Ottfried Fischer se narodil 7. listopadu 1953 v malé bavorské vesničce Ornatsöd. Vyrůstal na rodinném statku, kde se od malička učil, co znamená tvrdá práce. Každé ráno vstával v pět hodin, aby nakrmil zvířata, a brzy pochopil, že v životě není nic zadarmo. Jeho otec, zemědělec tělem i duší, si pro syna představoval jinou budoucnost než práci na statku.
Cesta od práv k divadelním prknům
Na otcovo přání se mladý Ottfried po maturitě vydal studovat práva. Představoval si, že bude advokátem pronášejícím plamenné řeči v soudní síni a hájícím spravedlnost. Realita studia práv však byla jiná. Paragrafy ho nebavily a brzy zjistil, že tato cesta pro něj není. Místo toho ho čím dál více lákalo divadlo. Ottfried Fischer se rozhodl školu opustit. Věděl, že musí jít za svým snem. S několika přáteli založil divadelní spolek Hinterhoftheater, kde působil jako herec a bavič. Byly to krásné časy, kdy hráli v malých sálech, často jen pro hrstku lidí. Ale pocit, když poprvé rozesmál celé publikum, byl pro Ottfrieda Fischera k nezaplacení.
Dobývání Vídně a první úspěchy
Úspěch v malém divadelním spolku Ottfrieda Fischera povzbudil k dalšímu kroku. Rozhodl se vycestovat do Vídně, města s bohatou divadelní tradicí. Bál se, že ho tam s jeho bavorským přízvukem nepřijmou, ale ukázalo se, že právě to je jeho největší deviza. Vídeňáci milovali jeho bavorský humor a Ottfried Fischer pro ně byl jakýmsi exotem. Ve Vídni se uchytil jako komik a brzy měl své vlastní programy v pořadech jako „Schwer ist leicht was“ či „Was tun“. S pořadem „Was tun“ se nakonec vydal i na turné po Německu a Rakousku. Bylo to poprvé, kdy si uvědomil, že by se tímto mohl živit a že by ho lidé mohli znát a smát se jeho vtipům.
Hvězda televizních obrazovek
Fischerův talent nezůstal dlouho ztracený. Filmaři a televizní producenti si brzy všimli jeho schopnosti rozesmát publikum. Ztvárnil desítky filmových rolí, ale do paměti diváků se nejvíce zapsal jako komisař Benno Berghammer v seriálu Big Ben (původně Der Bulle von Tölz) a jako Otec Braun ve stejnojmenném seriálu. Seriál Big Ben se stal Fischerovou srdeční záležitostí. Odehrával se v malebném bavorském městečku Bad Tölz a kombinoval kriminální zápletky s humornými scénami. Právě tato kombinace napětí a humoru byla klíčem k úspěchu. Lidé se chtěli bát, ale zároveň se chtěli smát, a Big Ben jim to dal. Ottfried Fischer v seriálu ztvárnil korpulentního komisaře, který stále využívá služeb mamahotelu a nebojí se udělat si ze sebe pořádnou legraci.
Za svou hereckou kariéru získal Ottfried Fischer několik prestižních ocenění, včetně cen Goldener Gong a Goldene Romy. Stal se jednou z nejoblíbenějších tváří německé televize. Jeho humor, často sebeironický a někdy i trochu drsný, si získal srdce milionů diváků. Ottfried Fischer vždy zůstával autentický a nikdy se nesnažil být někým jiným, což diváci ocenili.
Boj s Parkinsonovou chorobou
V roce 2008 však přišla rána, která Fischerův život obrátila naruby. Lékaři mu diagnostikovali Parkinsonovu chorobu. Byl to pro něj šok a najednou si uvědomil, že jeho tělo už nebude fungovat tak, jak byl zvyklý. Zpočátku se snažil s nemocí bojovat a dál se věnovat herectví. Nechtěl se vzdát, protože herectví bylo celý jeho život. Ale v roce 2012 musel svou kariéru přerušit. Bylo to pro něj těžké rozhodnutí, ale věděl, že je to nutné. Ottfried Fischer se rozhodl o své nemoci otevřeně mluvit. Zdůrazňoval, že je důležité přijmout nemoc, aby se s ní člověk mohl vyrovnat. To je podle něj první krok k tomu, aby mohl bojovat.
V roce 2013 vydal Fischer knihu „Das Leben – ein Skandal“ (Život – jeden velký skandál), kde popisuje svůj pohled na život, hereckou kariéru a boj s nemocí. Chtěl lidem ukázat, že i s Parkinsonovou chorobou se dá žít a že to není konec. Kniha se stala bestsellerem a pomohla zvýšit povědomí o Parkinsonově chorobě. Ottfried Fischer dostal spoustu dopisů od lidí, kteří mu děkovali, že jim dodal odvahu. To pro něj znamenalo víc než všechny ceny, které kdy dostal.
Optimismus a humor navzdory nemoci
Navzdory svému zdravotnímu stavu si Ottfried Fischer zachovává optimismus a smysl pro humor. Má s „panem Parkinsonem“ dohodu – některé věci mu prostě nedovoluje. Pracuje dál, nemoci se nepodvoluje, neleží v posteli, právě naopak. Jeho bojovný duch a neochvějný optimismus inspirují mnoho lidí. Ottfried Fischer říká, že se netřese, někdy má problémy s mluvením, pak mu chybí slova, ale celkově se mu daří docela dobře. Humor je jeho zbraní. Když se dokáže smát sám sobě, nemoc nad ním nemá takovou moc.
V současnosti je Ottfried Fischer upoután na invalidní vozík a má potíže s komunikací. Přesto se nevzdává naděje, že by se jednou mohl vrátit na televizní obrazovky. Žertuje, že by možná jednou mohl natočit seriál o detektivovi na vozíku. Věří, že jednou najdou lék, a do té doby bude bojovat s humorem a optimismem. On se rozhodl, že se bude smát, i když to někdy bolí.
Zdroje:
