Nesmělý herec Zdeněk Řehoř měl tři osudové ženy. S Jiřinou Švorcovou se do konce života nesnášeli

Zdeněk Řehoř se narodil 30. srpna 1920 do živnostenské rodiny v Jičíně, ve městě známém pohádkami z večerníčků. Zde strávil i své dětství. Během druhé světové války účinkoval v Dětském divadle Míly Mellanové, později přešel do divadla Větrník. Na sklonku války vážně onemocněl těžkou tuberkulózou plic a léčil se v sanatoriu v Kostelci nad Černými lesy. Po smrti svého otce se v roce 1938 rodina přestěhovala do Prahy, kde si Zdeněk začal užívat bohaté kulturní atmosféry. Často navštěvoval kina a divadla. Současně dokončil své pedagogické studium a absolvoval dva semestry na filozofické fakultě. Přesto se rozhodl nepracovat jako učitel, ale živil se jako kamelot, což byl v tehdejší době výraz pro pouličního prodejce novin. Později nastoupil do divadla jako statista u E. F. Buriana a absolvoval hereckou průpravu u Loly Skrbkové.

Nejvýznamnější a nejdelší angažmá získal Zdeněk Řehoř ve Vinohradském divadle, kde působil od roku 1950 až do své smrti. Po začátečnických rolích milovníků začal dostávat role charakterních postav. Zdeněk Řehoř se objevil v téměř devadesáti filmových rolích, přestože k filmu nikdy neměl blízký vztah. Oblíbené byly i seriály, ve kterých si zahrál důležité role, jako například tatínka Oldřicha Hanáka v Takové normální rodince, nebo Vojtu Náprstka ve Sňatcích z rozumu. Do srdcí dětí se zapsal rolí hajného z Krkonošských pohádek.

Do jeho života vstoupily ženy celkem třikrát. Dvakrát to skončilo sňatkem a jednou nenávistí, která trvala až do konce jeho života. Jeho první manželství s Věrou Krpálkovou, která byla o 14 let mladší, vydrželo pouze dva roky. Jejich manželství zkrachovalo poté, co Věra začala účinkovat ve Zlíně a on působil v Praze, to se jim nakonec stalo osudným. Vzdálenost a špatná komunikace hrála velkou rolí.

Podruhé se oženil v roce 1959 s Janou Semrádovou. Společně neměli žádné děti, a proto se rozhodli adoptovat dceru, kterou pojmenovali Jana. I přesto jí však všichni říkali Žanda. Zdeněk Řehoř se o ni pečlivě staral, často ji bral s sebou do divadla na zkoušky i představení. Manželka však nikdy nenavštívila žádné jeho divadelní představení, pravděpodobně kvůli tomu, že měla podezření na jeho milostný vztah s Jiřinou Švorcovou.

Ačkoliv byl Zdeněk Řehoř plachý člověk a na pohled neprůbojný muž, přišlo období, kdy se nechal okouzlit svojí hereckou kolegyní Jiřinou Švorcovou z Divadla na Vinohradech. Na čas se stala jeho milenkou a oba dokonce zvažovali rozvod. Společně plánovali budoucnost. Vztah mezi Jiřinou a Zdeňkem nakonec nedopadl dobře, což on sám nesl velmi těžce.

Švorcová nakonec jeho lásku odmítla a vrátila se ke svému manželovi. Jejich příběh skončil velkou vzájemnou nenávistí, která trvala až do konce jejich životů. Zdeněk Řehoř byl také nakloněn levicovému myšlení, což ovlivnil jeho herecký kolega Jindřich Plachta se svými silně levicovými názory. Od roku 1945 se stal oddaným členem komunistické strany a v letech 1955 až 1960 spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou. V roce 1968 však ze strany vystoupil.

Zdeněk Řehoř si našel svou novou vášeň ve filatelii. Každou neděli se pravidelně účastnil burz, kde vyměňoval známky a zároveň navštěvoval různé výstavy. Známky mu přátelé i kolegové přinášeli z různých koutů světa. Jeho dcera Jana Semrádová vzpomínala ve svých pamětech na zážitky, které se odehrály. „Všude jsme doma měli nějaký lavor, ve kterém plavaly známky a odmočovaly se.“ Zdeněk Řehoř věnoval známkám hodně času i během pauzy v divadle. Navíc miloval stolní fotbálek, ve kterém naprosto vynikal. Tento cvrnkací fotbal se mezi herci Vinohradského divadla stal velkou zálibou.

Dokonce i mezi sebou soupeřili v malé lize, kterou hráli v orchestřišti během představení. Někdy kvůli tomu i zmeškali svůj výstup na jeviště. Zdeněk byl velmi zapáleným fanouškem Dukly a se zájmem sledoval hokej a atletiku. Údajně u televize sledoval atletické závody tak vášnivě, že sportovcům kontroloval čas vlastními stopkami. Zdeněk Řehoř byl velmi uzavřený a nikdy nesdílel své soukromí ani s nejbližšími kolegy. Rád odpočíval na své chalupě v Kytlicích, nedaleko Národního parku České Švýcarsko. Celý život ho doprovázeli jeho věrní jezevčíci a měl zálibu v rybaření.

Zdeněk Řehoř zemřel v Praze 8. listopadu 1994 ve věku 74 let.

Zdroje: Wikipedia.org, CSFD.cz, Blesk.cz, Idnes.cz