Jiří Šlitr zemřel krátce po Vánocích: Nalezen byl po boku své milenky, kterou bedlivě tajil

Jiří Šlitr se narodil 15. února 1924 v Zálesní Lhotě u Jilemnice. Studoval na gymnáziu v Jilemnici a později přestoupil do Rychnova nad Kněžnou, kde studium ukončil v roce 1943 maturitou. Přestože získal právnický titul JUDr. na Univerzitě Karlově, nikdy se této práci plně nevěnoval. Jeho srdce ho stále táhlo k hudbě a písním. Snad proto, se mu také přezdívalo Doktor klavír. Po několika letech od ukončení studia Šlitr absolvoval povinnou vojenskou službu, a to v letech 1949-1951 v Milovicích. Druhý rok na vojně pracoval jako výtvarník Ústředního domu armády. Byl také velmi dobrý kreslíř a grafik. Jeho vášeň patřila hudbě, a proto také vybudoval společně s Jiřím Suchým a Ferdinandem Havlíkem v roce 1959 Semafor. Jejich divadlo, pojmenované podle spojení slov „sedem malých forem“, se pro naší zemi stalo velmi důležitým prvkem hudební scény.

Toto legendární duo se poprvé setkalo v roce 1957 a rozhodlo se, že spolu vytvoří pěveckou dvojici, která svými písničkami významně ovlivní hudbu a divadlo 60. let. Právě tímto způsobem začala jedna z nejvýznamnějších hudebních událostí, a to éra malých scén a úspěšných divadel. Jiří Šlitr se oficiálně nikdy nestal členem divadla Semafor. Šlitr především ovlivnil českou populární hudbu a na jeho hudební tvorbu navázala řada autorů. Zhudebnil přes 300 písní. V roce 1966 představil svůj vlastní recitál Ďábel z Vinohrad. Napsal hudbu k několika celovečerním filmům, v některých z nich si i sám osobně zahrál.

Spolupracoval s Jiřím Suchým na projektech jako „Zuzana je zase sama doma“ a měl významný podíl na mnoha významných hitech, přičemž některé písně byly textovány Pavlem Koptou a Miroslavem Horníčkem. V roce 1965 se objevil na scéně hudební recitál Magnetické vlny léčí, který představoval moderní westernovou mikrokomedii. V divadle Semafor zase uvedl premiéru komické opery podle italských tradic s názvem Dobře placená procházka. Stal se jedním z nejúspěšnějších hudebních skladatelů a také velmi oblíbeným kolegou.

Jeho život však neměl dlouhého trvání. Jiří Šlitr zemřel velmi brzy, a to v pouhých 45 letech. Nezemřel však sám. Po jeho boku byla nalezena i jeho milenka Jitka Maxová, a to v jeho ateliéru na Václavském náměstí. A co se ten den přesně stalo? 26. prosince pozval Jiří Šlitr celou svoji rodinu na sváteční oběd. Po obědě Jiří odešel z domu s tím, že si musí ještě něco zařídit. Pro zlepšení nálady pustil svým příbuzným oblíbenou desku Jó, to jsem ještě žil. Když se Šlitr dlouho nevracel a nedal o sobě žádným způsobem vědět, začala po něm jeho rodina pátrat. Zjistili, že jeho auto se nachází na Václavském náměstí. Později také přišli na to, že se tam nachází i jeho ateliér o kterém nikdo z příbuzných nevěděl. Bylo to takové jeho malé tajemství. Dveře do ateliéru prý byly uzamčeny. Co bylo velmi zvláštní, že plynoměr běžel, proto rodina pro jistotu zavolala policii. Po otevření dveří se zjistilo, že oba přítomní jsou již po smrti.

Dosud není jasné, zda se jednalo o nešťastnou náhodu, nebo sebevraždu. Jeho úmrtí bylo označeno policisty za nehodu. Smrt Jiřího Šlitra zůstává obestřena otázkami a teoriemi, které dodnes vyvolávají mnoho spekulací. K 50. výročí divadla Semafor vydal Supraphon kolekci slavných písní, které napsali skladatelé Jiří Suchý a Jiří Šlitr, aby uctili jejich kulturní památku, včetně písní, které byly kdysi zakázány cenzurou. Společně se Suchým, také podepsali v roce 1968 manifest Dva tisíce slov, a tím se velmi výrazně zapsali do demokratizačního procesu Pražského jara.

Jiří Šlitr je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze společně se svými rodiči. Dodnes jeho hrob navštěvuje několik desítek fanoušků i jeho hudebních kolegů.

Zdroje: Wikipedie.org, Topky.sk, Lidovky.cz