Článek
Joy Adamsonová je spisovatelka a ochránkyně přírody, která se proslavila především díky své kouzelné knize Příběh lvice Elsy. Tato úspěšná žena se narodila v Opavě do rodiny sudetských Němců, kteří pocházeli ze střední třídy. Joy Adamsonová však není její pravé jméno. Původně se narodila jako Friederike Victoria Gessner. Její mládí nebylo příliš šťastné. Její otec pracoval jako stavební rada. Bohužel se po narození své dcery potýkal s velkými problémy, a to právě kvůli tomu, že se narodila holčička, nikoliv chlapeček. Zatímco ji zbytek rodiny oslovoval jako Fifi, otec ji oblékal do chlapeckého oblečení a oslovoval ji Fritzi. Její matka Traute byla z podnikatelské rodiny Weisshuhnů, což byla rodina, která vlastnila rozsáhlé majetky v tehdejším rakouském Slezsku, a to na počátku 20. století. Joy, která česky rozuměla jen velmi málo, neměla se svou matkou dobrý vztah. Matka se k ní chovala surově. Jednou například její matka upekla dceři rodinného domácího mazlíčka, králíka Hasi, a následně svou dceru nutila, aby ho pozřela. To se dceři nelíbilo a takové chování se jí znechutilo.
Ke zvířatům tíhla již od dětství
Zřejmě ono chování matky zapříčinilo její rozhodnutí, že začne chránit zvířata. Její příbuzní se k Joy chovali celou dobu jako k chlapci, proto jí také přibližně v 15 letech donutili, aby zastřelila srnce. „Teprve poté jsem pocítila hrůzu. Nemohla jsem pochopit, jak jsem mohla nejdříve cítit něhu k zvířeti a hned poté ho zabít. Cítila jsem, že nemohu mít sama sebe v úctě.“ Po rozvodu svých rodičů v roce 1922 se Friederike přestěhovala do Vídně, kde žila se svou babičkou. Do svého rodného kraje se ale vracela až do svých osmnácti let. Ve Vídni studovala hudbu, získala diplom v kurzu pro módní návrhářky, věnovala se sochařství a studovala medicínu. Navazovala také několik nepříliš šťastných vztahů s muži, ze kterých si nesla své následky. Když s jedním partnerem nechtěně otěhotněla, šla na potrat. Ten však nebyl odborně proveden a od té doby nemohla mít děti.
Neměla štěstí na muže
Poprvé se vdala v roce 1935 za bankovního úředníka židovského původu, barona Viktora von Klarwilla. V roce 1937, na popud manžela, odjela poprvé do Keni, aby pro ně našla nový domov kvůli Hitlerově expanzi. Během cesty lodí se zamilovala do švýcarského botanika Ballyho, za kterého se provdala v roce 1938. A právě tento muž byl pro Joy osudovým, protože jí ukázal všechny krásy Afriky a okolního regionu. I když se Adamsonová třikrát vdala, jednou řekla, že ve svém životě opravdu milovala jen dvě bytosti, a to svou babičku a lvici Elsu. Její manželství s Ballym nakonec skončilo rozvodem v roce 1944. Krátce poté se provdala za britského strážce zvěře George Adamsona, kterého potkala v Keni. Díky němu se začala starat o malou lvici. Tou lvicí byla Elsa.
Když sedím zde a Elsa je se mnou, cítím se, jako bych byla na prahu nebe.
Její příběh o ochočení a následném chovu lvice Elsy v zajetí a propuštění zpět do divočiny, učinily tuto ženu ikonou zvířat. Její knihy se prodávaly ve velkém a každý si přál být jako ona. Lvice Elsa přirostla všem k srdci a Joy věděla, že lepšího parťáka ve svém životě již nepotká. Příběh lvice Elsy byl přeložen do více než třiceti jazyků. To však nebyla jediná kniha, kterou napsala, ale podle statistik a dostupných informací se žádná jiná kniha neprodávala tak dobře, jako ta, která ukazovala lásku, přátelství a silné pouto mezi člověkem a kočkovitou šelmou.
Joy se na Elsu velmi upnula, našla totiž konečně lásku, pravou lásku, kterou celý život postrádala. Milovala ji a Elsa jí za to bezmezně důvěřovala. Po velkém úsilí se nakonec manželům podařilo lvici navrátit do přírody. Společně se svým třetím manželem Georgem Adamsonem se energická Joy stala průkopníkem v chovu a následném propouštění zvířat do volné přírody. Ačkoli se svým posledním manželem žila až do své smrti, jejich manželství procházelo velkou krizí a bouřlivými rozchody. Její knihy a filmy měly značný dopad na rozvoj environmentálního hnutí, které se začalo rozvíjet na konci 60. let. Adamsonová efektivně upozorňovala široký civilizovaný svět a na odpovědnost za ničení divoké přírody, a to nejen v Africe, ale i v jiných oblastech, které byly dříve vnímány jako ráj k lovení divoké zvěře.
Pomohla vybudovat národní parky
Tím však její úspěch nekončil. Zoologické zahrady se jejím příběhem inspirovaly a začaly se zajímat o to, jak by se daly zlepšit životní podmínky pro zvířata v zajetí. Od té doby se začaly budovat první safari zoo, do Afriky se nesmělo se zbraněmi, a to nejen do safari, ale ani do volné přírody. Adamsonová získala uznání od UNESCO a z výdělků za prodej svých knih finančně podporovala skupiny na ochranu přírody. V Keni například přispěla k založení šesti národních parků, vytvořila přes 700 botanických ilustrací a malovala portréty členů různých kmenů v Keni, jejíž práce dodnes tvoří základ expozic v Národním muzeu v Nairobi. Jako první žena pocházející z české země vystoupala v roce 1939 na horu Kilimandžáro.
Ve 40. a 50. letech si zahrála Adamsonová také v několika filmech, včetně role robotky Sully v televizním filmu R.U.R. Její popularita vedla také k natočení filmů Volání divočiny a Obklíčeni slony. Právě to posunulo její život o další úroveň výš, stala se bohatou a mohla si dovolit vše, co chtěla. Ona toho však nevyužila a nadále si žila svůj skromný život. Všechny své příjmy věnovala nadacím a financovala záchranu divokých zvířat po celém světě.
Sama pomáhala, ona se pomoci nedočkala
I přesto, že byla slavná, úspěšná a milovaná, zůstala ke konci svého života sama. Ani se svou pravou rodinou se již nestýkala a neměla žádné kontakty na blízké příbuzné. Zůstala obklopena pouze několika málo přáteli a svými zvířecími společníky. Zemřela v Keni ve věku necelých sedmdesáti let. Její život však tragicky ukončil v roce 1980 bývalý zaměstnanec Paul Wakwaro Ekai, kterého propustila za krádež. Místo, aby vzniklou situaci nechala být, neustále ho ponižovala a osočovala. Tím poškodila jeho důstojnost, což je pro lidi narozené v Africe velmi citlivá záležitost. On se toto neustálé ponižování rozhodl ukončit a Joy ubodal k smrti v rezervaci Shaba, a to 4. ledna 1980. Za tuto vraždu byl Paul Wakwaro Ekai odsouzen na doživotí. Její třetí manžel byl zabit v srpnu 1989 při potyčce s pytláky.
Zdroje: Wikipedia org, Lidovky.cz, Fdb.cz
Kniha Příběh Lvice Elsy, ISBN: 978-80-249-4419-7
