Článek
Raný život a kariéra
Paul Poiret je snad nejvýznamnější módní návrhář první dekády 20. století. Tento muž se proslavil svým přístupem k tzv. osvobozené módě. Eliminoval těsné korzety s kovovými kosticemi a zcela zrušil svazující spodničky, čímž umožnil ženám volněji dýchat a dovedl je k modernějšímu stylu. Ženy v dřívějších dobách neznaly nic jiného než tyto těsné oděvy, které dodnes mají například naše babičky uloženy na dně svých šatních skříní. Jeho vliv byl tak zásadní, že ovlivnil i další módní návrháře, včetně ikonické Coco Chanel. Paul Poiret se stal jedním z nejlepších návrhář a stal se tak významnou postavou v historii módy. Nepocházel však z žádné bohaté rodiny. Jeho rodina bydlela v chudé čtvrti Les Halles v Paříži. Protože jeho rodiče ho chtěli již v mládí zbavit jeho přirozené pýchy, tak se rozhodli, že se vyučí výrobcem deštníků. Svého syna navíc chtěli co nejdříve zaměstnat, aby začal chodit do práce a přilepšil tak rodinnému rozpočtu. O všechny peníze, které vydělal, se musel podělit se svými rodiči.
Během učení však tajně sbíral odstřižky hedvábí a šil z nich šaty pro panenku, kterou mu darovala jeho sestra Jeane. Ta se stala slavnou návrhářkou šperků. Některé z jeho raných návrhů od něj dokonce odkoupil pařížský krejčí Louis Chéruit. Poiret začal svou kariéru v Paříži a pokračoval v nabídce svých návrhů významným pařížským módním domům, až ho v roce 1898 přijal Jacques Doucet. Tato nabídka mu doslova změnila život. Poiretova první velká zakázka byla rudá pláštěnka, která se opravdu dobře prodávala. Během jednoho týdne se prodalo asi čtyři sta kusů. Jeho sláva a skutečný průlom přišel v době, kdy francouzská divadelní hvězda Gabrielle Réjane nosila ve hře Zaza jeho černý plášť z černého tylu na černém taftu, který Billotey, tehdejší slavný malíř vějířů, pomaloval velkými bílými a fialovými duhovkami.
Navrhoval hlavně pro bohaté ženy
Po přechodu do Salonu Worth Poiret navrhoval jednoduché, stylem praktické šaty, ale jeho moderní styl byl pro širokou veřejnost příliš radikální. Jeho kabát ve stylu kimona byl dokonce považován ruskou kněžnou Bariatinskou za příšerný až odporný. To ho vedlo k otevření vlastního salonu, pro který se v roce 1903 rozhodl. Ve svém vlastním salonu postupně zavrhl nejprve spodničky a o několik let později i korzety. Posléze se vydal ještě dále a učinil kabát-kimono svou vlastní oděvní značkou, která umožňovala nosit šaty bez korzetu. Propagací siluety bez korzetů Poiret představil ucelenou a srozumitelnou tělesnost a přirozenou ženskou krásu. Jeho inspirace orientem ho vedla k dalšímu módnímu výstřelku. Jednalo se o široké turecké kalhoty, které tehdejší svět vůbec neznal. Jeho kalhotová sukně však představovala takovou revoluci a pro mnohé ženy šok, že se touto novinkou zaplnily i všechny americké a britské noviny. Paul Poiret ženy osvobodil nejprve od svazujících korzetů a těsných kostic a následně i od nepraktických sukní.
V roce 1905 se Poiret oženil s Denise Bouletovou, která se stala jeho přední múzou. Tato žena mu postupně porodila pět dětí. Její odvážný vzhled na život a módu inspiroval Poireta k vytvoření nového, jednoduchého a svobodného stylu. Když se na veřejnosti objevily fotografie jeho milované ženy v krásně zdobené blůzce, pod kterou neměla žádné tvrdé výztuže ani náznak korzetu, začaly se všechny ženy inspirovat novým, a hlavně velmi jednoduchým a praktickým stylem. Poiret se stal nekorunovaným králem pařížské módy, a dokonce představoval své návrhy na Downing Street v Londýně. Nejlevnější z přestavených modelů vyšel na roční plat britské služebné, což bylo v té době třicet guinejí. Svoji značku rozšířil i na krémy, parfémy a dekorace. Jeho inovace zahrnovaly i kalhotovou sukni, která byla revoluční nejen pro módu, ale i pro ženské emancipační hnutí. Poiret však navrhoval primárně pro bohaté ženy, proto si obyčejná žena z ulice mohla o jeho kostýmech nechat jen zdát. Dalším problémem byl fakt, že jeho modely nebyly navrženy pro každodenní nošení.
Vyhlásil bankrot a opustil módní kariéru
Po první světové válce se móda změnila a Poiret nebyl schopen držet krok s novými trendy, které přinesly Chanel a Vionnet. Vyráběly se jednoduché a elegantní šaty, které si zakládaly na dokonalém zpracování. Poiretovy návrhy byly sice převratné, ale jeho důraz na vzhled oproti detailnímu zpracování a praktičnosti ho vedl k úpadku. V roce 1922 byl pozván do New Yorku, kde se měl podílet na návrzích kostýmů a šatů pro hvězdy z Broadwaye. Život v tomto městě ale nebyl pro něj, proto se brzy vrátil do své rodné Paříže. To byla největší chyba, kterou ve svém životě mohl udělat.
Po návratu se mu se ve Francii přestalo dařit, jeho modely se neprodávaly, dluhy rostly, a proto v roce 1925 musel jeho salon vyhlásit bankrot. Poiret v roce 1929 nakonec opustil módní kariéru, kterou si pracně vybudoval. Později byl jeho módní dům uzavřen, a zbytky modelů se prodávaly po kilogramech. A aby toho nebylo málo, jeho žena Denise odmítla tolerovat manželovy časté nevěry a po více jak dvacetiletém manželství se rozvedli. Paul Poiret nakonec zemřel 30.4. 1944 v Paříži v úplném zapomnění a o samotě. Jeho modely jsou však do dnešního dne považovány za umělecká díla, která dostala svět.
