Tisícero krás zámku Versailles

Mohutný komplex ve Versailles kdysi býval malým loveckým zámečkem, než se král Ludvík XIV. v 17. století rozhodl, že přesídlí z Louvru, tradičního pařížského sídla francouzských králů. Část zámku ho byla vydrancována v období velké francouzské revoluce, byl však opraven a dnes je za přijatelné vstupné otevřen.

Cesta

Do Versailles z Paříže se musí jet přibližně půl hodiny vlakem. Následuje okolo deseti minut chůze, než uvidíte vstupní bránu, nádvoří a velkou sochu Ludvíka XIV. Osobně jsem byla udivená kolik lidí sem proudí. Nenechte se však odradit, stojí to za to.

Vnitřek zámku

Když člověk projde kontrolou vstupenek, je v podstatě na něm, kam se vypraví. Já začala interiérem. Uvnitř si spíše, než nábytek lze užít velkolepě malovaných stropů, tapisérií, či mohutných chodeb. Nábytek zde příliš nenajdete, většina ho byla buďto rozprodána během vlády Napoleona I., či převezena do Louvru. Budete se tak muset spokojit s postelemi, stoly, židlemi, nebo nějakou skříní. K nakouknutí je rovněž zámecká kaple. Zrcadlový sál se zdál větší, než bych čekala a přesto byl přeplněný.

Dvě asi nejznámější místnosti jsou pokoj krále a ložnice Marie Antoinetty. V té si lze všimnout, že na stěně se zachoval obrázek její matky Marie Terezie. Lze si zde všimnout opulentnosti a nádherných barevných provedení jednotlivých místností, jak to bývalo v době baroka zvykem. Lze zde využít možnost audioprohlídky zdarma prostřednictvím aplikace Versailles.

Zahrady

Zámek Versailles se krom nádherných budov může pyšnit také zahradami s mnoha fontánami. Některé z nich stříkají pouze v určitých dnech, ale spolehlivě během takzvaných hudebních dnů, kdy jsou v provozu fontány a navíc areálem zní dobová hudba, která dokreslí nádheru celého prostoru.

Kromě hlavní promenády lze kdykoliv zahnout do živých plotů, kudy se dá dostat k malým fontánkám, ale i větším stavbám. Je to také skvělý úkryt před letním sluncem.

V prostoru zahrad se dá dojít až k restauraci, případně si lze vzít deku a usídlit se u spodního jezera.

Velký Trianon a malý Trianon

Kromě centrálního zámku se v zahradách nacházejí ještě zámky dva. První, větší, si nechal postavit Ludvík XIV., aby si odpočinul od rušného dvorského života. Později v něm bydlel Napoleon I.. Malý Trianon postavil Ludvík XV., nakonec byl věnován Marii Antoinettě, která si z něj udělala své výhradní sídlo, kam mohli jen nejbližší.

Oba zámky jsou otevřené k prohlídkám. Na rozdíl od hlavního zámku je uvnitř Trianonů mnoho nábytku a lze říci, že jsou zařízeny o trochu skromněji, což je podle mě i hezčí. Každopádně k malému Trianonu si uděláte procházku, jelikož je poměrně daleko od vchodu.

Vesnička Marie Antoinetty

V pozdějších letech své vlády si nechala zbudovat vesničku, kde trávila čas. Byla to v podstatě hra na obyčejný život, o kterém toho ale moc nevěděla. Součástí vesničky je i mlýn, mnoho stavení, most, pole, zahrádky, či zvířata.

Sama jsem se do této vesničky dostala až na konec prohlídky a rozhodně to stálo za to. Je krásná. Je toho zde opět hodně co projít, ta malebnost je nevídaná. Nakolik opečovávanou památku jsem už dlouho nepostřehla. Najdete zde i vodopád s jen tak v přírodě umístěným malým kruhovým pavilónem.

Závěr

Nachozeno 37 000 kroků, kterých bylo pro mě přesto málo, jelikož jsem určitě nestačila vidět všechno. Navíc studenti a lidé pod 26 let mají vstupné zdarma. Co víc si přát? Rozhodně doporučuji návštěvu a garantuji, že ani neodejdete a už se budete chtít vrátit.