Článek
Píše se rok 1913 a do přístavního města Juneau proudí davy zlatokopů, dobrodruhů i žen hledajících štěstí. Právě tehdy trojice prospektorů, kteří v okolních horách zázračně zbohatli nálezem zlata, investuje svůj jmění do stavby nového hotelu. Za pouhých pět měsíců vyrůstá v centru města elegantní Alaskan Hotel, navržený v honosném stylu pozdní viktoriánské éry.
Když 16. září 1913 poprvé otevírá dveře hostům, spolumajitelé s velkou slávou přivazují klíče od hotelu na nafukovací balonek a vypouštějí je k nebi – symbolické gesto, že hotel se nikdy nezavře. A skutečně, Alaskan Hotel & Bar se rychle stává vyhlášeným podnikem. V době Aljašské zlaté horečky patřil k nejlepším hotelům na pacifickém pobřeží a nocleh zde hledali nejen drsní zlatokopové, ale i bohatí obchodníci či námořníci na cestách.
Jenže za okázalou fasádou a křišťálovými lustry se skrýval i méně uhlazený byznys. Alaskan Hotel sloužil nejen k poctivému ubytování – dvakrát ve své historii fungoval také jako nevěstinec. Poprvé zcela legálně v počátcích 20. století: zatímco muži utráceli těžce vydřené zlaté nuggety na baru, v pokojích nad nimi se pod červenými lucernami nabízela rozptýlení „dámská společnost“.
Během prohibice v roce 1918 se bar musel změnit v neškodnou občerstvovnu kde se čepovala soda, ale tajně prý fungoval i s tekoucí whisky. A dokonce ještě v 70. letech se hotel – tehdy pod názvem „Northlander“ – nechvalně proslavil tím, že byl načas zavřen úřady kvůli utajované prostituci.
Roku 1977 byl Alaskan Hotel v havarijním stavu odsouzen k zániku, ale noví majitelé včetně energické Bettye Adams ho na poslední chvíli zachránili a zrekonstruovali. Od roku 1978 je budova zapsána v Národním registru historických míst USA a postupně získala zpět svůj starosvětský půvab – a s ním i nezaměnitelnou atmosféru, ve které jako by ozvěny minulosti dosud rezonovaly.
Legenda o duchovi Alice
Uběhlo přes sto let od dob zlatokopů, ale někteří hosté Alaskan Hotelu možná dodnes neodjeli. Nejznámější je přízrak nešťastné mladé ženy, spjatý s tragédií z počátků hotelu. Podle legendy se krátce po otevření hotelu ubytoval jeden z prospektorů se svou čerstvou nevěstou.
Zlato volalo, a tak ženich odešel na tři týdny do hor dolovat bohatství, zatímco jeho mladá žena na něj měla poslušně čekat v hotelu. Jenže tři týdny uplynuly a muž se nevracel. Peníze novomanželce došly, hotelový účet narůstal a zoufalá žena zůstala v cizím drsném městě úplně sama. Tehdy se odhodlala k činům, které jí později vynesly zatracení – aby přežila, začala si vydělávat tělem.
Z opuštěné manželky se stala prostitutka obsluhující jiné muže přímo v hotelových pokojích. Když se její manžel nakonec nečekaně vrátil a dozvěděl se o hanbě své ženy, zaslepený vztekem ji v jednom z pokojů chladnokrevně zavraždil. Tak vypráví nejrozšířenější verze příběhu. (Podle jiných verzí legendy však neunesla vlastní potupu a svůj život nakonec dobrovolně ukončila sama.)
Jisté je, že od těch dob se po hotelu prý toulá neklidný ženský duch, kterému místní přezdívají Alice. Říká se, že bloudí chodbami v dlouhých bílých šatech – a občas se zjevuje nic netušícím hostům tam, kde byste to čekali nejméně.
Podle svědků se bledá žena objevovala i jinde než v pokoji 218 – jedni ji spatřili v zrcadle na schodišti u pokoje 308, další tvrdili, že zahlédli siluetu dámy v bílém, jak schází po schodech dolů do baru. V lesku četných zrcadel a za tlumeného světla prý často koutkem oka vídali nejasný odraz, který mizel, jakmile se člověk otočil. Personál si časem zvykl, že některé hosty vyděsí něco nevysvětlitelného – a občas vyděsí i samotné zaměstnance. „Hosté o duších moc nemluví, ale u zaměstnanců je to skutečný problém – ti ustrašení raději sami dávají výpověď,“ přiznává majitelka Bettye Adams, která hotel vede už přes čtyřicet let.
Krvavá noc námořníka na pokoji č. 315
Největší zděšení však nepřináší žádná zrcadlová vidina, nýbrž jeden konkrétní pokoj. Pokoj číslo 315 ve třetím patře vypadá na první pohled neškodně – malá místnost se dvěma úzkými postelemi a květinovým vzorem na přikrývkách působí spíš zastarale než hrozivě. Přesto se právě s ním pojí příběh tak děsivý, že proslavil Alaskan Hotel po celých Spojených státech.
V květnu 2007 zakotvila v Juneau americká válečná loď USS Bunker Hill a skupina námořníků vyrazila do města za zábavou. Jeden z nich – mladý člen posádky – se doslechl o strašidelné pověsti místního hotelu. S lehkovážnou odvahou mládí si předem e-mailem zamluvil přímo „ten strašidelný pokoj“. Personál jeho přání vyhověl a ubytoval ho v 315. Co přesně se oné noci dělo za zavřenými dveřmi pokoje, ví jen nešťastný námořník a… možná něco, co nelze vidět.
Kolem půlnoci se ztichlým hotelem rozlehl nelidský křik a tříštění skla. „Slyšela jsem křik, ale myslela jsem, že jde o randál z baru dole,“ vzpomíná Jill Weitzová, host z pokoje přímo pod inkriminovaným místem. „Pak se ozvala ohlušující rána nad námi – a během vteřiny se vysypalo okno i v našem pokoji. Střepy byly najednou všude kolem“, popisuje šokující probuzení.
Přivolaní policisté nejprve nechápali, co se stalo. Dveře pokoje 315 byly zamčené, a tak je museli vyrazit. Vtom se vše vyjasnilo: mladý námořník v panice vyskočil z okna ve třetím patře! Pád jako zázrakem přežil – prolétl těsně mezírkou mezi domy, rozbil při tom několik oken (včetně toho přímo pod svým pokojem) a dopadl na zem potlučený od hlavy k patě, ale živý.
Uvnitř pokoje zůstal jen děsivý důkaz, že se tu odehrálo cosi hrozného. „Stěny byly pokryté krví, všude samá krev,“ vykoktal ze sebe ještě otřeseně policista, který vběhl dovnitř jako první. „Bylo jasné, že se tam stalo něco strašného… nic normálního,“ dodává. Ani námořník si prý nepamatoval, co ho k vystrašenému skoku přimělo.
Vojenské orgány případ interně vyšetřily a raději se postaraly, aby se o incidentu nedočetla veřejnost v novinách. Hotel Alaskan si však svůj krvavý příběh pokojové hrůzy utajit nedokázal – naopak, legenda o záhadném útoku neviditelných sil v pokojíku č. 315 se stala senzací mezi lovci paranormálních jevů.
Následujícího dne po incidentu se v recepci hotelu rozdrnčel telefon. „Co si to dovolujete ubytovávat hosty v nějakém strašidelném pokoji?! Málem jste mi zabili syna!“ křičela do sluchátka zděšená matka onoho námořníka až z Arizony.
Hotel děsí i láká dodnes
Po všech těch dramatických historkách by si někdo mohl myslet, že Alaskan Hotel & Bar už dávno zeje prázdnotou. Opak je pravdou. Hotel je stále v provozu a dodnes se těší oblibě – byť uznejme, že ne každý host má pro strašidelnou pověst pochopení. Majitelé si nicméně zakládají na historickém duchu místa v tom nejlepším slova smyslu.
Pečlivě zrekonstruovaný interiér v původním stylu připomíná zlaté časy počátku 20. století; v salonku visí starožitné obrazy a na pokojích najdete repliky dobových telefonů. Budova je díky své architektonické i kulturní hodnotě oficiálně chráněnou památkou – nejstarším fungujícím hotelem v celém státě. Na seznam National Register of Historic Places byla zapsána roku 1978, a zároveň je součástí historické čtvrti centra Juneau. Vzhled i atmosféra Alaskan Hotelu tak představují lákavou cestu do minulosti.
Během dne proudí do hotelového baru turisté i místní štamgasti – a v noci se sem stahují zvědavci doufající na vlastní kůži pocítit přítomnost nadpřirozena. Hotel se díky těmto historkám proslavil široko daleko a pravidelně bývá řazen mezi nejstrašidelnější místa Aljašky i celých USA.
Místní průvodci zařazují Alaskan Hotel jako zlatý hřeb duchařko-turistických tras a lovci duchů sem míří vyzbrojeni kamerami v naději, že uloví důkaz o oné ženě v bílém. Samotný podnik ale nežije jen z paranormální slávy – je to i živé centrum zábavy pro obyvatele Juneau.
Každou středu se například v přízemním baru pořádají bujaré večery karaoke a ve čtvrtek pódium patří odvážným amatérským muzikantům z řad hostů.
Použité zdroje:
https://alaskapublic.org/news/2018-10-27/ak-the-haunting-of-alaskan-hotels-room-315
https://usghostadventures.com/haunted-stories/the-alaskan-hotel/
https://thehauntedstates.com/the-haunted-alaskan-hotel-and-bar-in-juneau/
https://shopcordovas.com/blogs/alaska-travel/the-story-of-alice
https://thealaska100.com/history/local-history/2025/04/09/storied-history-of-alaskas-oldest-operating-hotel/17773