Článek
Letadlo ještě nestihlo dosáhnout cestovní výšky, když ženě sedící u okénka náhle zatrne. Ve tváři se jí zračí onen druh instinktivní hrůzy, jakou zná snad každá matka. Pronikavé modré oči se rozšíří poznáním – a kabinou se rozlehne jediný, zoufalý výkřik: „Kevine!“
Tak zní v jedné z nejznámějších scén filmové historie jméno, které se pro mnoho lidí stalo symbolem Vánoc. Matka osmiletého Kevina, zapomenutého ve spěchu doma, na palubě vzdáleného letu zděšeně volá svého syna.
Tato krátká scéna ze slavné rodinné komedie Sám doma se během tří dekád proměnila v neodmyslitelný vánoční kult – bez roztržité mámy Kate a jejího šoku si sváteční večer nelze představit ani v Česku, ani v Polsku.
Kdo je Catherine O’Hara – žena, jejíž tvář a hlas se vryly do paměti generacím diváků, a jaký příběh ji dovedl k této ikonické roli?
Dětství v objetí smíchu
Catherine Anne O’Hara se narodila 4. března 1954 v kanadském Torontu jako šesté ze sedmi dětí irských katolíků. Vyrůstala ve velké rodině, kde humor byl způsobem komunikace i výrazem lásky. „Všichni u nás doma byli vtipní. Být vtipný se u nás prostě pokládalo za samozřejmost,“ vzpomínala po letech O’Hara.
Její otec, dobrosrdečný a spíše tichý muž pracující u železniční společnosti, nosil domů anekdoty z kanceláře a nabádal děti, aby si i v těžkých chvílích zopakovaly: „Jsem úžasný/á!“ – pro povzbuzení sebevědomí.
Matka naopak proslula schopností napodobit každého známého i souseda do nejmenšího gesta či akcentu. Catherine tak od dětství vstřebávala dvojí komediální talent – suché vypravěčství a hereckou imitaci – a sama říká, že je směsicí povah svých rodičů. „Táta vtipkoval, máma všechny parodovala. Ráda si myslím, že jsem kombinací obou,“ konstatovala herečka s vděčností.
Smysl pro humor se pro Catherine stal přirozenou součástí identity a také obranou proti nejistotám světa. Jako teenager však ještě netušila, že by komedie mohla být jejím povoláním – dokud do rodiny O’Harových nezačala docházet na večeři jistá mladá herečka jménem Gilda Radner.
Gilda, tehdy přítelkyně Catherineina staršího bratra, byla živelná, zábavná a právě získala svou první velkou divadelní roli. O’Hara později vzpomínala, jak se u nich doma kvůli Radnerové „vytáhlo to nejlepší nádobí“ – protože Gilda už tehdy ztělesňovala svět šoubyznysu, který byl cool, elegantní a exotický.
Radner inspirovala Catherine natolik, že se odvážila sama zkusit konkurz do muzikálu Godspell, kde Gilda účinkovala – neuspěla sice, ale poprvé okusila chuť hereckého prostředí. Přátelství s Radnerovou nakonec Catherine otevřelo dveře do světa improvizační komedie.
Gilda se stala jednou z hvězd nově vzniklé torontské scény The Second City a Catherine O’Hara – dosud u divadla jen jako servírka v kavárně – se v roce 1974 přidala k souboru jako její záskok a členka ansámblu. „Zbytek,“ glosovala to později s úsměvem, „už je historie komedie“.
Škola improvizace a věrné přátelství
Na prknech Second City potkala mladá O’Hara celou plejádu budoucích komediálních hvězd. Koncem 70. let s ní na torontské scéně vystupovali například John Candy, Dan Aykroyd, Eugene Levy, Andrea Martin či Martin Short – všichni tehdy začínající baviči, kteří se navzájem učili řemeslu improvizace.
„Tvořit scénky s partou přátel je jako hrát v kapele,“ vysvětlovala O’Hara, „jste sehraní a každý přidává svůj nápad – je to ohromně kreativní a živé“. Za několik let se tato sehraná skupina rozhodla přenést humor z pódia na televizní obrazovky. V roce 1976 vznikl skečový pořad SCTV (Second City Television), který si brzy našel kultovní fanoušky v Kanadě i USA.
Catherine O’Hara byla u toho jako zakládající členka souboru a rychle si vysloužila pověst mistryně improvizace, která s lehkostí paroduje známé osobnosti a zároveň dokáže každé své originální postavě vtisknout laskavost i bláznivost.
Mladá herečka se podílela také na psaní skečů – a právě scenáristická práce pro SCTV jí vynesla první velké ocenění. V roce 1982 obdržela Catherine O’Hara prestižní cenu Emmy za nejlepší scénář v kategorii varieté a komedie. Byla to doba euforie: vlastní televizní show, věrný okruh kolegů a přátel, společné turné, natáčení i večírky.
Na počátku 80. let se některé cesty komiků ze Second City rozdělily – zatímco část souboru (John Belushi, Gilda Radner, Bill Murray ad.) odešla do New Yorku budovat kariéru v legendární Saturday Night Live, Catherine O’Hara a další zůstali u SCTV, která se vysílala až do roku 1984.
O’Hara si dokonce SNL krátce vyzkoušela – v roce 1981 přijala nabídku stát se scenáristkou a hráčkou této slavné americké show, ale po pár měsících zjistila, že velká konkurenční mašinérie SNL jí nesedí, a vrátila se raději ke své domovské improvizační skupině.
Věrnost kanadským kolegům se jí nakonec vyplatila: právě v ochranném prostředí SCTV dozrála její komika a vznikla hluboká přátelství na celý život – například s Eugenem Levym, s nímž O’Hara od těch dob opakovaně spolupracuje (a dokonce s ním kdysi krátce chodila, než oba našli své životní partnery).
Právě Levy společně se svou rodinou o mnoho let později nabídne Catherine roli, která z ní udělá televizní fenomén zralého věku. Než se tak ale stalo, čekala Catherine dlouhá a křivolaká cesta filmovým průmyslem – včetně období, kdy se z reflektorů stáhla do ústraní.
Hollywood
Po skončení SCTV v roce 1984 se Catherine O’Hara vydala dobývat filmové plátno. Z počátku dostávala spíše menší role – mihla se v černé komedii Martina Scorseseho Po zavírací době (1985) i v dramatu Hořkost (1986) po boku Meryl Streepové, skutečný průlom však přišel o pár let později.
Režisér Tim Burton, jehož styl temné grotesky dokonale ladil s O’Hařiným smyslem pro výstřední humor, ji obsadil do role snobské umělkyně Delie Deetzové v hororové komedii Beetlejuice (1988). Postava egoistické macechy, která se při spiritistické seanci nechá démony rozvlnit do rytmu karibského songu „Day-O“, se stala nezapomenutelnou součástí burtonovského světa.
Pro Catherine však mělo natáčení Beetlejuice ještě osobní význam – během filmu se sblížila s výtvarníkem Bo Welchem, který pracoval jako hlavní scénograf, a zamilovala se do něj. „Byl velmi pohledný,“ řekla později s úsměvem a přiznala, že nedočkavě čekala, až ji konečně pozve na rande.
Vztah navázaný na place přerostl ve velkou lásku: po skončení natáčení se Catherine rozhodla následovat Welche do Los Angeles a v roce 1992 se za něj provdala. Prioritou se jí stala rodina – v roce 1994 se manželům narodil první syn Matthew a o tři roky později druhý syn Luke.
Úspěch Beetlejuice upoutal pozornost producenta Johna Hughese, tehdy krále rodinných komedií. Hughes si všiml, že O’Hara dokáže s lehkostí balancovat mezi nervózní hysterií a opravdovou něhou – a právě to potřeboval pro roli Kate McCallisterové, matky, která v chaosu Vánoc zapomene na svého syna. Nabídka přišla v roce 1990 a Catherine ji přijala bez váhání.
Na castingu ji Hughes označil za „ženu, která umí v jedné minutě křičet i rozesmát“. Proti ní se uvažovalo o Glenn Close či Sigourney Weaver, ale Hughes trval na O’Haře. Při prvních čtených zkouškách si okamžitě padla do oka s osmiletým Macaulayem Culkinem. „Byl úžasný. Měl v sobě něco staršího, moudřejšího, než byl jeho věk,“ vzpomínala později.
Natáčení nebylo jednoduché – probíhalo v mrazivém Chicagu a herci museli předstírat vánoční idylu v teplotách kolem mínus deseti. Catherine později přiznala, že ikonickou scénu, kdy se Kate probudí v letadle a vykřikne „Kevin!“, musela opakovat tolikrát, až jí ochraptěl hlas. „To nebyl hraný výkřik. Ten šok jsem opravdu cítila,“ řekla v rozhovoru.
Když film dorazil do kin, stal se nečekaným fenoménem. Catherine O’Hara se přes noc stala „nejznámější matkou světa“ a její tvář se začala objevovat na plakátech i vánočních přáních. „Bylo zvláštní, že mě lidé oslovovali ‚Kate‘ i o Vánocích v obchodě,“ smála se po letech. Úspěch Sám doma potvrdil i druhý díl z roku 1992, kde se herečka vrátila ke své roli – tentokrát s větší jistotou a jemnějším humorem.
S Timem Burtonem pak opět spolupracovala na dnes již klasickém animovaném muzikálu Ukradené Vánoce Tima Burtona (1993), kde namluvila hned dvě postavy, i po letech v gotické grotesce Frankenweenie (2012).
Její hlas mohli diváci slyšet i v animovaných rodinných hitech jako Za plotem (2006) či v novodobé Addamsově rodině (2019). Vedle toho si O’Hara udržovala komediální ostrý břit účinkováním v nezávislých filmech svého dlouholetého kamaráda Christophera Guesta.
V těchto improvizovaných pseudo-dokumentech ztvárnila celou galerii bláznivých figurek – od nadšené účastnice venkovské talentové soutěže (Waiting for Guffman, 1996), přes soutěžní pejskařku s extravagantní minulostí (Nejlepší show, 2000), až po stárnoucí herečku, jejíž pomatení kvůli Oscarovým ambicím bylo tragikomickým vyvrcholením filmu Nominace na Oscara (2006).
Právě v Guestových komediích mohla Catherine naplno využít svůj dar zahrát i zdánlivě nesympatické či směšné postavy s lidskostí a citem – a získala si tím status jakési kultovní královny inteligentní potrhlosti. V roce 2004 dokonce spolu s Eugenem Levym zazpívala naživo během ceremoniálu Oscarů jejich duet z filmu A Mighty Wind, který byl nominován na nejlepší filmovou píseň.
Musela si projít i bolestnými ztrátami. Dne 4. března 1994 – v den svých 40. narozenin – se z médií dozvěděla zdrcující zprávu: náhle zemřel její blízký přítel John Candy.
Komik, s nímž začínala v SCTV a který si po jejím boku zahrál malou roličku v Sám doma (jako dobrosrdečný muzikant Gus s kamionem, jenž sveze Kate domů za synem), podlehl infarktu ve věku pouhých 43 let. O’Hara pronesla na Candyho pohřbu dojemnou řeč.
Ztráta tak milovaného kolegy a kamaráda pro ni byla hlubokým otřesem – i připomínkou, že život není jen komedie. Možná i proto se Catherine v následujících letech stáhla více do soukromí.
Věnovala se svým malým synům, občas vzala menší roli a čekala, zda ji ještě potká nějaká další profesionální výzva. Netušila, že ta největší role ji teprve čeká – a to v době, kdy se jiné herečky chystají do důchodu.
Moira Rose: zrod divy v zralém věku
Když v polovině 2010. let oslovil Catherine O’Haru její dávný spolupracovník a přítel Eugene Levy se zvláštní nabídkou, váhala. Levy, společně se svým synem Danem, připravoval pro kanadskou televizi sitcom o rodině zbohatlíků, které krach náhle sebere veškerý majetek a donutí ji žít v zapadlé venkovské díře jménem Schitt’s Creek.
Eugene i Dan chtěli, aby roli excentrické matky Moiry Rose ztvárnila právě O’Hara – jenže ta si nebyla jistá, zda se má po letech klidu pustit znovu do závazku seriálu. „Je trapné přiznat, že jsem zpočátku tu roli odmítala,“ svěřila se později, „jak hloupá bych bývala byla, kdybych do toho nešla!“.
Nakonec se nechala přemluvit a společně s rodinou Levyových vyrazila roku 2014 na natáčení do malého městečka Goodwood v provincii Ontario, které se mělo stát kulisou jejich fiktivního zapadákova.
Zrodila se tak postava, jakou televize dlouho neviděla – Moira Rose, vyšinutá herečka z mýdlových oper a matka dvou dospělých dětí, jejíž vkus pro okázalé paruky a bizarní slovní obraty je stejně výstřední jako její outfit.
Komediální seriál Městečko Schitt’s Creek (2015–2020) zpočátku nenápadně probublával na okraji zájmu, ale postupně si získal oddané publikum a s každou další sezónou rostl jeho věhlas. Finální šestá řada už triumfovala naplno – v roce 2020 seriál posbíral všechny hlavní ceny Emmy v kategorii komedie, včetně sošky pro Catherine O’Haru jakožto nejlepší herečku v hlavní roli.
Natáčení Schitt’s Creek bylo pro O’Haru výjimečné i osobně – na place s ní totiž pracovali její dva synové (jeden v oddělení kulis, druhý jako rekvizitář) a rovněž Eugene Levy měl u projektu své děti, Dana a Sarah. Celý seriál tak trochu připomínal rodinné setkání, kde se pracuje i směje pospolu.
Když padla poslední klapka, Catherine se netajila dojetím: „Při natáčení závěrečné sezóny jsem si i pobrečela,“ svěřila se, „a brečela jsem pak znovu, když jsem tu poslední řadu viděla jako divák“. Dobře věděla, že něco takového se už nemusí opakovat. „Bude těžké to nechat jít,“ říkala o konci seriálu a v jiném rozhovoru upřímně dodala: „Necítím potřebu pokoušet se tohle trumfnout.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Catherine_O%27Hara
https://www.kinobox.cz/clanky/tema/36235-kevinove-mame-ze-sam-doma-je-70-let-catherine-ohara-prorazila-jako-imitatorka-a-komicka
https://www.vanityfair.com/hollywood/2020/05/catherine-ohara-the-queen-of-schitts-creek?srsltid=AfmBOoqf-uxnQZuAZh4iAg4fyJOrHf89AbJZvkEOolUvnWuSFe-jrtln
https://www.latimes.com/lifestyle/story/2019-09-18/catherine-ohara-schitts-creek-emmy-awards
https://www.thelist.com/251516/the-stunning-transformation-of-catherine-ohara/
https://www.npr.org/2020/09/28/917902635/catherine-ohara-star-of-schitt-s-creek
