Článek
Na Glienickém mostě bylo 11. února 1986 pod nulou. Z jedné strany přijela auta ze Západního Berlína, z druhé strany auta z východu. Uprostřed mostu byla čára, kterou člověk nepřekračoval jen tak. Most spojoval svět, kde stál západní Berlín, se světem pod kontrolou východního bloku. Ten den se na něm měnili vězni.
Z východu šel sovětský disident Anatolij Ščaranskij. Za sebou měl roky vězení a pracovních táborů. Směřoval na Západ a později do Izraele. Z druhé strany šel Karel Köcher. Československý agent, kterého FBI zatkla ve Spojených státech. Američané ho podezřívali, že jako překladatel a analytik pronikl do CIA a předával tajné informace československé rozvědce a přes ni také Sovětům.
Köcher šel přes most se svou ženou Hanou. Měl za sebou čtrnáct měsíců v newyorské vazbě. Čekala ho Praha, výslechy a návrat do země, která ho kdysi vyslala do Ameriky. V československých novinách z toho nebyl velký hrdinský příběh. Na Západě se ale psalo o muži, který se dostal do americké rozvědky a potom se vrátil přes nejslavnější most studené války.
Chlapec z Bratislavy
Karel Köcher se narodil 21. září 1934 v Bratislavě. Jeho otec pocházel z české rodiny, matka byla slovenská Židovka. Po vzniku Slovenského státu se rodina přestěhovala do Prahy. Za války jim šlo o život. Rodina se snažila matčin původ nejdřív zapírat a později ho úřadům vysvětlovala jako smíšené manželství.
Podařilo se oddalovat transport až do konce války. Velká část příbuzných z matčiny strany ale zahynula v koncentračních táborech. Köcher v Praze chodil na anglické a francouzské gymnázium. Jazyky mu šly. Později studoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a možá překvapivě také FAMU.
Měl školy, jazyky, sebevědomí a chuť pohybovat se výš, než mu okolí dovolovalo. V mládí se zapletl i s protikomunistickým prostředím. Jeho spolužák Vladivoj Tomek později vedl odbojovou skupinu a v roce 1960 byl popraven. Köcher později tvrdil, že už tehdy pochopil, že podobná cesta proti režimu nemůže uspět.
Po studiích pracoval v televizi, učil a působil také v rozhlase. V šedesátých letech se dostal do problémů se zákonem a byl dvakrát podmíněně odsouzen. Po jednom z trestů pracoval i jako noční hlídač. Na začátku šedesátých let ho získala ke spolupráci Státní bezpečnost.
Sám později tvrdil, že to bral jako cestu ven a jako způsob, jak se dostat do zahraničí. Takových výkladů vlastního chování měl v životě víc. Jednou o sobě řekl, že nesloužil nikomu jinému než sobě samému, svým hodnotám.
StB v něm viděla vzdělaného člověka s jazyky a schopností pohybovat se mezi lidmi. To se pro práci v zahraničí hodilo víc než dělnický původ. Do Spojených států neměl odjet jako diplomat s kufříkem, ale jako prchající člověk, který časem zapadne do amerického prostředí.
V roce 1965 odjel s manželkou Hanou do USA. Pro okolí to měli být emigranti z Československa. Pro československou rozvědku to byl dlouhý pokus dostat vlastního člověka co nejblíž americkým tajným službám.
New York, univerzita a Svobodná Evropa
Köcherovi se usadili ve Spojených státech. Karel studoval na Indiana University a potom na Columbia University v New Yorku. V roce 1971 získal doktorát. Vedle toho pracoval v newyorské redakci Rádia Svobodná Evropa.
Bylo to zvláštní místo pro agenta StB. Svobodná Evropa vysílala do zemí za železnou oponou a komunistické režimy ji považovaly za nepřátelskou. Köcher se tak ocitl mezi lidmi, kteří mluvili proti systému, pro který zároveň pracoval.
Hana Köcherová v Americe fungovala jinak. Pracovala v obchodě s diamanty a podle pozdějších líčení byla mezi lidmi oblíbená. V New Yorku působili jako úspěšný emigrantský pár. Mluvili dobře anglicky, znali správné lidi anevypadali jako agenti komunistické rozvědky. Právě to byla výhoda. Špion, který vypadá jako špion, má krátký život. Köcher působil jako vzdělaný antikomunista, který před režimem odešel.
V roce 1973 se Köcher dostal k CIA. Ne jako slavný superagent s pistolí v kapse, ale jako smluvní překladatel a analytik. Pracoval s texty, dokumenty a materiály, které se týkaly východního bloku. Byla to práce u stolu. Překládat, číst, vyhodnocovat, chápat jazyk a souvislosti. Právě tam mohl být člověk z Československa s dobrou angličtinou, ruštinou a znalostí komunistického světa užitečný.
Podle pozdějších líčení pracoval pro CIA od roku 1973 do poloviny sedmdesátých let. Měl přístup k utajovaným materiálům. Pozdější obvinění mluvilo o tom, že tajné dokumenty předával československé rozvědce. Jedna konkrétní epizoda se objevila ve spisech opakovaně.
Na jaře 1975 měl Köcher podle americké verze zkopírovat čtyřstránkový dokument CIA označený jako tajný, zmuchlat kopii do prázdné krabičky od cigaret a předat ji dalšímu československému agentovi. Hana měla podle podezření pomáhat jako spojka.
Köcherův příběh se neodehrával jen mezi Washingtonem a Prahou. Do hry vstupovala i Moskva. Informace z CIA byly cenné nejen pro StB, ale i pro KGB. Jenže ve světě tajných služeb se důvěřuje málo. Podle některých pozdějších verzí ho začali podezírat i Sověti. V roce 1976 měl být v Praze tvrdě vyslýchán a KGB ho podezírala, že může hrát dvojí nebo trojí hru.
Köcher sám se později prezentoval jako člověk, který vodil za nos kdekoho. Jeho protivníci ho popisovali jinak: jako mimořádně chytrého, ješitného a nebezpečně sebevědomého muže, který uměl využít každou situaci pro sebe.
Z CIA odešel a vrátil se k akademické práci. Tím ale jeho americký příběh neskončil. Zůstal ve Spojených státech a jeho jméno se dál objevovalo ve spisech lidí, kteří sledovali stopy po východních agentech.
Na konci listopadu 1984 se FBI dostala ke Köcherovi přímo. Podle amerického spisu měl po konfrontaci s agenty podepsat prohlášení, ve kterém přiznal předání dokumentu v krabičce od cigaret. Köcher později některé části americké verze zpochybňoval.
Několik dní se ještě pohyboval na svobodě. Potom ho zatkli. Hana Köcherová byla zadržena také, ale americké úřady ji nakonec neobžalovaly stejným způsobem jako jeho. Byla držena jako důležitá svědkyně.
Karel Köcher čelil obvinění, že předával dokumenty národní obrany československé zpravodajské službě. Pokud by byl odsouzen, hrozilo mu doživotí. Případ byl nepříjemný i pro Američany.
Ve vazbě v New Yorku strávil čtrnáct měsíců. Později tvrdil, že se ho tam jeden spoluvězeň pokusil zabít. Plnohodnotný veřejný proces se ale nekonal.
Návrat do Prahy
Glienický most mezi Berlínem a Postupimí už měl za sebou výměny agentů. V roce 1962 se tam měnil sovětský špion Rudolf Abel za amerického pilota Francise Garyho Powerse. Most dostal přezdívku Most špionů.
Dne 11. února 1986 se tam konala další velká výměna. Z východu na západ šel Anatolij Ščaranskij a další lidé. Ze západu na východ šli zajatí agenti včetně Karla Köchera a jeho ženy Hany.
Köcher později vzpomínal na auto, zlatý mercedes a německého právníka Wolfganga Vogela, který výměny zařizoval. Tvrdil, že když přešel čáru a nasedl s Hanou do auta, měl pocit, že je superman.
Po návratu do Československa ho nečekala jen sláva. Tajné služby si ho znovu prověřovaly. Muž, který prošel CIA, FBI, KGB, StB a americkou vazbou, byl pro každého zároveň cenný i podezřelý.
V druhé polovině osmdesátých let pracoval v Prognostickém ústavu Československé akademie věd. Bylo to zvláštní místo. Scházeli se tam lidé, kteří po roce 1989 vstoupili do veřejného života úplně jinak než za normalizace.
Köcher do roku 1990 v ústavu působil. Potom se jeho jméno vracelo hlavně v rozhovorech, knihách, dokumentech a článcích o československé rozvědce. Vznikl o něm film Rino: Příběh špiona a novinář Vladimír Ševela mu věnoval knihu Český krtek v CIA.
Bez Hany Köcherové by ten příběh vypadal jinak. Do USA odešla s ním. Podle československých i amerických zdrojů byla do zpravodajské práce zapojená také, i když v USA nebyla odsouzena za špionáž.
Americké úřady tvrdily, že přijímala peníze od československých agentů a účastnila se tajných schůzek v New Yorku, Vídni a Československu. Při výměně na mostě šla s ním. To z ní dělá jednu z mála známých československých žen, které se ocitly přímo u velkého špionážní akce studené války.
Zdroje:
https://www.pametnaroda.cz/cs/kocher-karel-20201120-0
https://plus.rozhlas.cz/spioni-karel-kocher-cesky-krtek-v-cia-9170734
https://www.theguardian.com/world/2016/jun/30/how-a-czech-super-spy-infiltrated-cia-karel-koecher
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1986-02-08-mn-5557-story.html
https://time.com/archive/6701035/picking-up-the-czech/
https://english.radio.cz/spy-who-spoke-camera-rino-explores-fascinating-tale-cia-mole-karel-koecher-8242624
https://crimereads.com/cold-war-double-agent-karel-koecher/
