Článek
Začátkem roku 2025 dostal ministr Blažek neobvyklou nabídku: odsouzený internetový obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský mu nabídl pro stát část svého kryptoměnového jmění. Jiřikovský – známý z kauzy zaniklého darknetového tržiště Sheep Marketplace – tvrdil, že znovu získal přístup k zapomenutým bitcoinovým peněženkám a chtěl se „podělit“ se státem.
Konkrétně šlo o dar 468 bitcoinů, což v té době odpovídalo téměř jedné miliardě korun. Blažek nabídku přijal a v březnu 2025 s Jiřikovským podepsal darovací smlouvu. Následně ministerstvo spravedlnosti rychle prodalo bitcoiny v aukcích – podle registru smluv proběhly v dubnu a květnu desítky dražeb, které přinesly státu zhruba 947 milionů Kč. Tyto peníze chtěl Blažek použít na „užitečné projekty v justici“, například posílení boje s kyberzločinem.
Veřejnost ani média však o transakci zpočátku nevěděly. Blažek informoval pouze ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) – a to až poté, co byla smlouva uzavřena a bitcoiny převedeny. Ani Stanjura ovšem nedostal k nahlédnutí podrobnosti, pouze obecnou zprávu, že „jistý člověk, který si vše odseděl a nemá soudem potvrzený nelegální původ peněz, daruje státu kryptoměnu“. Další instituce, jež by podobný dar mohly prověřit (např. Finanční analytický úřad – FAÚ nebo vrchní státní zastupitelství), nebyly předem informovány. To se mělo brzy ukázat jako zásadní problém.
Miliardy z temného webu
Na konci května otřáslo klidem vlády zjištění investigativních novinářů, že zdroj darovaných bitcoinů je krajně podezřelý. Analytici kryptoměn odhalili, že peněženka, ze které Jiřikovský odeslal státu bitcoiny, patřila k nechvalně proslulému darknetovému tržišti Nucleus Market. Nucleus fungoval v letech 2014–2016 jako jedno z největších ilegálních tržišť na světě – prodávaly se tam drogy, zbraně či ukradená data za kryptoměny.
Po náhlém uzavření Nucleu v roce 2016 zůstaly v jeho digitálních peněženkách bitcoiny v hodnotě kolem 9 miliard korun, ke kterým se léta nikdo nehlásil. Až nyní se část těchto „spících“ bitcoinů probudila a skončila na účtu Ministerstva spravedlnosti.
Odhalení této souvislosti spustilo okamžitou reakci policie. Elitní útvar NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) začal Blažkův bitcoinový obchod prověřovat pro podezření hned ze tří trestných činů: zneužití pravomoci, praní špinavých peněz a nedovolené nakládání s narkotiky (to poslední kvůli napojení na drogový byznys).
Detektivové podle zjištění médií „zmrazili“ oněch 468 bitcoinů u nových majitelů z aukcí, aby znemožnili jejich proměnu na peníze – existuje totiž důvodné podezření, že jde o výnos z trestné činnosti. Jinými slovy, stát by tímto obchodem fakticky pomohl legalizovat výnosy z drogového zločinu, byť třeba nevědomky.
Blažek nejprve jakékoliv pochybení odmítal. Tvrdil, že neměl důvod dar nevyužít, když zákon podobný postup nevylučuje. Argumentoval také tím, že „neměl jak zkoumat“, odkud bitcoiny pocházejí, a po tolika letech od Jiřikovského zločinů to nepovažoval za relevantní. Zdůrazňoval, že policie ani soudy za 13 let neprokázaly, že by tyto konkrétní bitcoiny pocházely z trestné činnosti, takže on jednal v dobré víře.
„Nebudu přece odmítat miliardu pro stát jen proto, že kdysi dávno někdo něco provedl,“ obhajoval se silnou nadsázkou před novináři. Zároveň však připustil, že mediální a etický rozměr celé věci hrubě podcenil.
Proč to udělal?
Jaké mohly být motivace Pavla Blažka, zkušeného právníka a politika, k tak riskantnímu kroku? Sám Blažek nyní uvádí prozaický důvod: snahu zajistit dodatečné peníze pro svůj resort. „Mojí hlavní motivací bylo, že seženu peníze navíc pro resort a že budu jedním z mála ministrů, kteří peníze přinesli, a ne je jen utráceli,“ vysvětlil v rozhovoru po své rezignaci.
Ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě trpí nedostatkem financí – chybí prostředky na modernizaci soudů, věznic či digitalizaci agend. Nabídka mimořádného příjmu mohla Blažkovi připadat jako vítaná injekce, díky níž se zapíše pozitivně do historie úřadu. Tuto verzi podporuje i fakt, že výnos z bitcoinů hodlal použít například na boj s kyberkriminalitou, tedy v oblasti související s povahou daru. Z Blažkova pohledu šlo možná o „kreativní“ řešení, jak obrátit někdejší zločin ve prospěch státu – tedy vzít peníze podsvětí a dát je spravedlnosti.
Jenže tato mince má i odvrácenou stranu. Média a opoziční politici spekulují, že Blažka mohl vést také pocit až přílišné sebedůvěry a nepostižitelnosti. Jako vlivný člen ODS a „mistr zákulisního vyjednávání“, přezdívaný „Don Pablo“, si Blažek v minulosti dokázal poradit s řadou kontroverzí.
Několikrát čelil kritice (například za styky s pochybnými lobbisty či možný vliv na kauzy svých stranických kolegů), ale vždy své postavení obhájil. Není vyloučeno, že tentokrát podcenil sílu veřejného mínění a věřil, že technicky legální transakci dokáže ustát s odkazem na prospěch pro stát. „Nepředstavoval jsem si, že by někdo mohl stíhat ministerstvo za to, že získá miliardu,“ říkal ještě ve chvílích, kdy se bránil rezignaci. Tento kalkul se ale ukázal jako mylný.
Další úhel pohledu nabízí samotná osoba dárce a Blažkovy vazby. Dar ve výši 30 % totiž nevznikl z ničího rozmaru – byl výsledkem dohody a pečlivé koordinace mezi lidmi, kteří se velmi dobře znají. Tomáš Jiřikovský po propuštění z vězení léta usiloval o vrácení svého zabaveného harddisku s bitcoiny. Jeho advokát Kárim Titz je letitý známý Pavla Blažka a ještě bližší přítel Blažkova ekonomického náměstka Radomíra Daňhela.
Právě tato brněnská skupina sehrála v transakci hlavní roli – Blažek, Daňhel, Titz a notář Lubomír Mika (další Blažkův spolužák a známý) společně zorganizovali otevření peněženky a rozdělení kořisti. Podle investigativců „je to opět ta brněnská klika, která se neustále točí kolem řady kauz týkajících se ODS“. Kritici tedy naznačují, že Blažek mohl jednat i z loajality vůči přátelům – pomoci známému advokátovi a jeho klientovi „zlegálnit“ část kryptoměn výměnou za podíl pro stát.
Oficiálně Blažek takovou motivaci odmítá. Trvá na tom, že s Jiřikovským osobně vůbec nemluvil a jeho čin chápe maximálně jako „projev pokání“ odsouzeného. Přesto zůstává otázkou, zda by podobný návrh na dar od anonymního cizince prošel stejně hladce, kdyby Blažek a spol. neměli k dárci blízko. „Museli vědět, že Jiřikovský si na darované bitcoiny nemohl vydělat legálně,“ konstatoval ostatně zdroj z policie.
Politická bouře
Když 29. května 2025 server Deník N a další média odhalily pozadí bitcoinové transakce, spustila se lavina reakcí. Opozice okamžitě označila Blažkův počin za skandální a začala bít na poplach. Předseda ANO Andrej Babiš dokonce prohlásil, že vláda musí kvůli této aféře skončit, a přirovnal případ k hříchům předchozích kabinetů.
„Je to praní peněz drogového dealera za asistence ministra. Neuvěřitelné,“ hřímal Babiš na sociálních sítích, zatímco jeho poslanci chystali mimořádnou schůzi Sněmovny. Radek Vondráček (ANO), místopředseda dolní komory, označil Blažkův odchod za „jediné správné řešení, ale pachuť z obřích kauz této vlády tím nezmizí“.
Také opoziční SPD využila příležitosti: Tomio Okamura volal po „okamžité rezignaci celé vlády, která legitimizuje špinavé peníze“. Důvěryhodnost kabinetu Petra Fialy se ocitla pod palbou – a to jen několik měsíců před volbami.
Koaliční partneři zpočátku váhali, jak ostře se vymezit. Premiér Petr Fiala (ODS) nejdříve svého stranického kolegu bránil – prohlásil, že „je přesvědčen o Blažkově dobré víře“, zároveň však uznal, že přijetí daru vážně poškodilo obraz vlády.
Z menších koaličních stran zaznívaly znepokojené hlasy. Lidovci (KDU-ČSL) navrhli uložit získané peníze stranou na vázaný účet, dokud se nevyjasní jejich původ, nebo je případně vrátit. Starostové (STAN) – sami (snad) poučení aférou Dozimetr – vyzvali k „zmrazení miliardy“ a důkladnému prošetření.
TOP 09 ústy předsedkyně Markéty Pekarové Adamové vzkázala, že „takto citlivá kauza nesmí ohrozit důvěru ve vládní tým“ a nepřímo dala najevo, že pokud Blažek sám neodstoupí, bude k tomu vyzván. Ve vládním táboře zkrátka zavládla nervozita – bylo zřejmé, že bitcoinová kauza může mít širší dopady, pokud nebude rychle zažehnána.
Pád „Don Pabla“
Nakonec se tlak ukázal neudržitelným. V podvečer 30. května 2025 Pavel Blažek oznámil svou rezignaci na post ministra spravedlnosti. Učinil tak po dohodě s premiérem Fialou s tím, že „nechce poškozovat pověst vlády ani koalice“. Fiala veřejně ocenil Blažkův krok a poděkoval mu za odvedenou práci, zároveň ale nepředstavil jeho nástupce (který by měl resort vést do řádných voleb).
Pro Blažka – jednoho z nejmocnějších členů ODS, který stál u vzniku Fialovy vlády a v minulosti si vysloužil pověst šedé eminence – to může být trpký konec kariéry ve vysoké politice. „Stát má z darovaných bitcoinů miliardu a já demisi,“ shrnul exministr lakonicky svůj pád.
Odchod „Don Pabla“ však neznamená tečku za příběhem. Policie pokračuje ve vyšetřování celé transakce pro podezření z praní peněz a dalších trestných činů. Prověřuje se role jednotlivých aktérů včetně Blažkova náměstka Daňhela – ten dar schválil a ve funkci zatím zůstává, byť jeho pozice je nejistá.
Zkoumá se také osud zbývajících bitcoinů, které Jiřikovský neodevzdal. Podle zjištění Deníku N zmizely z Jiřikovského peněženek zhruba další dvě miliardy korun v bitcoinech neznámo kam – což vyvolává otázku, zda podsvětí nebude chtít své bohatství získat zpět.
Samotný Jiřikovský může doufat, že vstřícným gestem si u státu vylepší postavení, avšak pokud se potvrdí, že manipuloval s výnosy z Nucleus Marketu, hrozí mu nové stíhání.
Kauza Blažkových bitcoinů mezitím zasáhla i politickou rovinu. ODS se musí vypořádat s faktem, že skandál připomněl voličům nejhorší časy „staré ODS“, spjaté s korupčními aférami. „Aféra Blažka je stejná atomovka jako byl Dozimetr,“ soudí politolog Lukáš Valeš o negativním dopadu na důvěryhodnost vlády.
Vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) i její další partneři budou muset voličům před nadcházejícími volbami 2025 vysvětlovat, jak je možné, že člen kabinetu vstoupil do tak pochybného obchodu s odsouzeným zločincem.
Premiér Fiala (naivně) věří, že Blažkova rezignace a instalace nového, bezúhonného ministra škody napraví. Opozice však bude případ připomínat při každé příležitosti, aby zdůraznila údajnou pokryteckost vlády, která slibovala „odpovědnou změnu“.
Pavel Blažek mezitím opouští ministerstvo s pošramocenou pověstí. Tento dlouholetý hráč v pozadí (v 90. letech pomáhal budovat ODS na jižní Moravě a stál u návratu Petra Fialy do vysoké politiky) už jednou ministrem spravedlnosti byl – v letech 2012–2013 za vlády Petra Nečase.
Tehdy si vysloužil přezdívku „ministr temných zákoutí“ a po pádu Nečasova kabinetu zmizel do ústraní. Návrat do čela justice v roce 2021 mu vyšel až překvapivě hladce, navzdory varování kritiků, že „za Blažkem je stín pochybností“. Nyní se historie opakuje: Blažek končí opět neslavně, tentokrát kvůli kryptoměnám a s policejním vyšetřovatelem za zády.
Znamená bitcoinová kauza definitivní odchod jednoho z nejvlivnějších – a nejkontroverznějších – mužů ODS z vrcholné politiky? To ukáže až čas.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mozna-uz-mi-za-nestoji-naznacil-blazek-rezignaci-kvuli-kauze-s-bitcoiny-za_2505301537_hrk
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-miliarda-kterou-prevzal-blazek-pritekla-primo-z-uctu-drogoveho-trziste-277858
https://www.e15.cz/domaci/pavel-blazek-exkluzivne-stat-ma-z-darovanych-bitcoinu-miliardu-ja-demisi-1425011
https://www.echo24.cz/a/HUtMf/zpravy-domaci-prehledne-kauza-bitcoiny-blazek-ministerstvo-spravedlnosti
