Čistky za miliardy: Zatímco řešíte ceny v Lidlu, v ČEZu a na České poště se hraje o vaši budoucnost

Je leden 2026. Venku mrzne, ale v kancelářích na Praze 1 je horko. Pokud jste si mysleli, že říjnové volby byly o tom, kdo bude premiérem, jste naivní. Byly o tom, kdo obsadí dozorčí rady státních gigantů. Všimli jste si toho ticha? Žádné tiskovky, žádná velká prohlášení. Jenže právě teď, tři měsíce po volbách, dobíhají mandáty „staré gardě“ a nastupují lidé, jejichž jedinou kvalifikací je často jen správná stranická knížka.

Diskuze na sítích jsou plné fotek drahých paprik, ale uniká nám podstata. To, co se děje v těchto dnech v orgánech ČEZu nebo Českých drah, určí ekonomickou realitu této země na deset let dopředu. Vyměňují se trafikanti za trafikanty, jen dresy se změnily. A účet? Ten zaplatíte vy.

Pojďme do technické hloubky, kde to bolí. ČEZ je zlaté vejce, které ale začíná zapáchat. Všichni jsme tleskali, když ÚOHS loni v dubnu potvrdil vítězství Korejců (KHNP) v tendru na Dukovany a smetl ze stolu stížnosti francouzské EDF. Vypadalo to na hotovou věc.

Jenže realita ledna 2026? Je to studená sprcha. Evropská komise těsně před Vánoci (22. 12. 2025) zahájila formální vyšetřování české státní podpory pro tyto bloky. To není byrokratická prkotina. To je atomovka, která může celý projekt zpozdit o roky nebo ho prodražit o desítky miliard.

Do toho skončila windfall tax. Vláda sice loni vybrala desítky miliard, ale minoritní akcionáři, v čele s neúnavným kritikem Michalem Šnobrem, jsou na válečné stezce. Právě do tohoto minového pole teď nastupují noví političtí nominanti. Mají tito lidé vůbec ponětí, co znamená notifikace státní podpory v Bruselu? Nebo tam jdou jen „dozorovat“ toky peněz spřáteleným firmám? Obávám se druhého.

Zatímco v energetice létají miliardy vzduchem, na zemi se hraje o zbytky České pošty. Transformace, o které se loni básnilo, vrcholí. Rozdělení na státní (prodělečnou) část a komerční Balíkovnu má být spásou. Vedení pošty nás v prosinci ujišťovalo, že hospodaření je „stabilizované“ a insolvence nehrozí.

Papír snese všechno. Realita na přepážkách? Od loňského dubna funguje nový systém doručování, ale zeptejte se lidí na vesnicích, jestli se služby zlepšily. Pobočky se zavírají, nebo se mění na „Partnera“ v místní samoobsluze. Noví páni, kteří teď usednou do křesel, budou mít jediný úkol: připravit Balíkovnu na privatizaci, nebo ji vytěžit pro státní rozpočet. Zaměstnanci u přepážek, kteří berou almužnu, jsou v této hře jen statisty.

Tohle „přepřahání“ v lednu 2026 není jen o korytech. Je to bezpečnostní riziko. Pokud nová garnitura v rámci čistek vyhodí technické experty, kteří rozumí jadernému právu a logistice, a nahradí je loajalisty, ohrožujeme naši energetickou bezpečnost. Rusko se směje, zatímco my se budeme hádat s Bruselem o tom, jestli jsme Korejcům neslíbili moc.

Máme před sebou rok, kdy se rozhodne, jestli budeme montovnou s drahou elektřinou, nebo suverénním státem. A soudě podle toho, jak potichu a neodborně se teď obsazují klíčové posty, sázím spíše na tu montovnu.

Sledujte jména, ne sliby. Zima teprve přijde.