Článek
Janet Reimerová odvedla 27. dubna 1966 své osmiměsíční syny do nemocnice ve Winnipegu. Bruce a Brian byli jednovaječní bratři. Lékař doporučil obřízku kvůli potížím s močením a podezření na fimózu. Rodiče čekali, že si druhý den odvezou oba chlapce domů.
Ráno přišel telefonát z nemocnice. U Bruce se zákrok nepovedl. Lékař Jean-Marie Huot použil elektrickou kauterizaci místo běžné metody. Penis byl poškozený tak vážně, že lékaři nevěděli, jak škodu napravit. Brian na operaci už nešel. Jeho potíže později ustoupily samy.
Janet a Ron Reimerovi se vrátili domů se dvěma syny. Jeden byl zdravý. Druhý měl za sebou zpackaný zákrok a rodiče neměli odpověď, co bude dál.
Televizní rozhovor
Bruce a Brian se narodili 22. srpna 1965 ve Winnipegu. Bruce přišel na svět o dvanáct minut dřív. Rodiče bydleli v malém bytě a podle Janet měli z dvojčat radost od první chvíle. Po nehodě v nemocnici byli zoufalí. Místní lékaři jim neuměli nabídnout řešení. Rekonstrukce penisu u tak malého dítěte byla tehdy podle lékařů nejistá a extrémně náročná.
Pak jednou večer viděli v televizi Johna Moneyho. Money byl psycholog a sexuolog z nemocnice Johns Hopkins Hospital v Baltimoru. V kanadském pořadu This Hour Has Seven Days vystupoval sebejistě. Mluvil o dětech, pohlaví a výchově. Tvrdil, že pokud se začne dost brzy, dítě lze vychovat v jiné pohlavní roli. Pro rodiče Bruce Reimera to znělo jako možnost, jak synovi zajistit normální život.
Janet později vzpomínala, že Money působil charismaticky, inteligentně a jistě. Říkal, že z chlapce po změně pohlaví může vyrůst dívka, protože rozhodující je výchova. Reimerovi odjeli do Baltimoru.
Money jim doporučil, aby Bruce začali vychovávat jako dívku. Rodičům řekl, že o původu dítěte nesmějí mluvit. Dítě musí dostat dívčí jméno, dívčí oblečení, dívčí hračky a okolí musí vystupovat jednotně. Bruceovi bylo asi 22 měsíců, když mu v Johns Hopkins odstranili varlata a chirurgicky vytvořili vulvu. Lékaři mu také vytvořili otvor pro močení. Money později doporučoval i další operaci k vytvoření umělé vaginy, ale rodiče s tím nesouhlasili. Z Bruce se dospělí pokusili udělat Brendu.
Doma ve Winnipegu se pak rodiče snažili dělat přesně to, co jim doporučili odborníci. Brenda dostávala šaty, panenky a dívčí výchovu. Brian zůstal Brian. Money měl zároveň případ, který se mu hodil do jeho teorie. Dvě jednovaječná dvojčata. Stejní rodiče. Stejné geny. Jeden chlapec vyrůstá jako chlapec. Druhý má být vychován jako dívka. V odborných textech se z nich stali John a Joan.
Šaty
Doma to od začátku nefungovalo. Brenda si trhala šaty. Když jí matka ušila první dívčí šaty, pokoušela se je ze sebe strhnout. Nechtěla si hrát s panenkami. Brala Brianova auta, zbraně, nářadí a hračky pro kluky. Když viděla otce při holení, chtěla břitvu také.
Matka později říkala, že Brenda jako dívka nebyla šťastná, ať se snažila jakkoli. Byla silnější než Brian, prala se s ním a podle bratrových pozdějších slov nikdy „nehrála roli“ sestry. Ve škole se situace zhoršovala.
Děti jí nadávaly. Říkaly jí „cavewoman“, jeskynní žena. Neměla skoro žádné kamarády. Spolužáci viděli, že se nechová jako ostatní dívky, a trestali ji za to každý den. Money přesto případ popisoval jako úspěch.
V roce 1972 vystoupil s případem na vědecké konferenci. Ve stejném roce vyšla jeho kniha Man & Woman, Boy & Girl. Případ John/Joan v ní sloužil jako důkaz, že pohlavní role je naučená a že výchova může převážit nad biologií. Brenda byla tehdy nešťastné dítě ve škole ve Winnipegu.
Reimerovi jezdili k Moneymu na pravidelné kontroly. Brenda a Brian nevěděli, že jsou součástí experimentu. Podle pozdějších výpovědí Bruce/Brendy a Briana Reimerových byly návštěvy ponižující. Money měl děti nutit, aby se svlékaly, prohlížely si navzájem genitálie a předváděly polohy se sexuálním podtextem. Bruce později tvrdil, že při odporu Money křičel.
Brian byl u toho také. Byl „kontrolní“ dvojče. Do místnosti ho brali proto, aby bylo možné porovnávat vývoj obou dětí. Tyto návštěvy se později objevily jako jedna z nejtemnějších částí případu. Money veřejně dál tvrdil, že Brenda přijímá ženskou roli. Doma se Brenda propadala do deprese.
V pubertě začala Brenda dostávat estrogen. Lékaři očekávali, že její tělo začne vypadat žensky. Začala jí růst prsa. Brenda to nesnášela. Přibírala, aby prsa skryla. Oblékala se jako chlapec. Odmítala pokračovat v životě, který jí dospělí napsali.
Když jí bylo třináct, odmítla jet znovu k Moneymu. Rodičům řekla, že se zabije, jestli ji tam ještě jednou odvezou. Ron Reimer tehdy synovi řekl pravdu. Řekl mu, že se narodil jako chlapec. Že se jmenoval Bruce. Že měl dvojče Briana. Že při obřízce došlo k nehodě. Že rodiče po radě lékařů a Johna Moneyho souhlasili s tím, aby byl vychován jako dívka.
Brenda se nezhroutila, jak se rodiče báli. Ulevilo se jí. Poprvé všechno dávalo smysl.
David
Z Brendy (Bruce) byl David. Vybral si jméno podle biblického Davida, který bojoval s Goliášem. Řekl, že mu připomínalo odvahu. Začal dostávat testosteron. Podstoupil odstranění prsů a další operace, které měly napravit předchozí zásahy. Rekonstrukce penisu byla jen částečně úspěšná. Operace byly bolestivé a psychicky těžké.
V mladé dospělosti měl období depresí. Podle Los Angeles Times se dvakrát pokusil o sebevraždu. Nějaký čas žil sám v chatě v lese. Přesto se snažil žít obyčejný život. Pracoval na jatkách a v dalších dělnických zaměstnáních.
V roce 1990, když mu bylo pětadvacet, se oženil s Jane Fontaneovou. Přijal její tři děti jako své vlastní. Měl rád rybaření, kempování, staré mince, starožitnosti a Elvise Presleyho.
Milton Diamond, sexolog z Havajské univerzity, o Moneyho závěrech dlouho pochyboval. V polovině devadesátých let se přes kanadského psychiatra H. Keitha Sigmundsona dostal k Davidovi Reimerovi. David souhlasil, aby jeho případ zveřejnili.
Ne proto, že by chtěl být slavný. Chtěl, aby lékaři přestali jeho život používat jako důkaz úspěchu. Chtěl, aby se podobné zákroky neopakovaly dalším dětem.
V roce 1997 publikovali Diamond a Sigmundson článek v Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine. Popsali, že Brenda ženskou roli odmítala, v adolescenci přestala přijímat estrogen, odmítla další návštěvy u Moneyho a začala žít jako muž.
Případ, který byl roky předkládán jako úspěch, se obrátil proti svému původnímu autorovi.
Davidům bratr Brian také neměl lehký život. Léčil se se schizofrenií. Dne 1. července 2002 zemřel po předávkování antidepresivy. Bylo mu 36 let. David po jeho smrti chodil na hřbitov každý den. Pak se začal rozpadat i jeho vlastní život.
David přišel o práci. Měl dluhy po nevydařené investici. V golfovém klubu, kde pracoval, dělal údržbu, myl okna, měnil žárovky, čistil koupelny a sháněl další práci. Kolegové mu nejednou dali peníze na jídlo.
V manželství se objevily problémy. Dne 2. května 2004 mu Jane řekla, že se chce rozejít. O dva dny později, 4. května 2004, spáchal ve Winnipegu sebevraždu. Bylo mu osmatřicet let.
Na pohřbu jeho matka Janet řekla novinářům, že byl hrdina. Že lékařům ukázal, že se mýlili.
Zdroje:
https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/518304
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9080940/
https://www.rollingstone.com/culture/culture-features/david-reimer-john-money-john-joan-1235282697/
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2004-may-13-me-reimer13-story.html
https://embryo.asu.edu/pages/david-reimer-and-john-money-gender-reassignment-controversy-johnjoan-case
https://www.cirp.org/library/psych/diamond1/
https://isna.org/faq/reimer/
https://resolve.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/7AA5923F5A9633609D4A4DB5A2501EE9/9780511490392c1_p15-48_CBO.pdf
