Článek
Když nadace bohatého člověka pošle peníze, většinou s nimi pošle i jasná pravidla. Na co přesně se smějí použít. Kdy se mají utratit. Jak má vypadat zpráva pro dárce. Kdo bude měřit výsledky. Jaké logo se objeví na budově, programu nebo výroční zprávě. MacKenzie udělala něco jiného.
Její tým vybere organizaci, prověří ji a pak jí pošle peníze. Často bez toho, aby se organizace předtím roky snažila získat pozornost. Bez dlouhého předvádění před dárcem. Bez přesně nalajnovaných rozpočtových kolonek. Peníze mají jít lidem, kteří už svou práci dělají. A ti si mají sami rozhodnout, kde jim pomohou nejvíc.
Na stránkách její organizace Yield Giving dnes stojí, že rozdala víc než 26 miliard dolarů ve více než 2700 darech. Příjemci je mohou použít podle vlastního uvážení.
To je na jejím rozdávání nejzvláštnější. Nejen velikost částek. Ale to, že spolu s penězi nepřichází snaha všechno řídit.
Z Princetonu do Seattlu
MacKenzie se narodila 7. dubna 1970 v San Francisku. Vystudovala angličtinu na Princetonu. Psala prózu a učila se u Toni Morrisonové, která o ní později mluvila jako o jedné z nejlepších studentek, které kdy měla v kurzech tvůrčího psaní.
Vyrůstala v San Francisku, otec pracoval jako finanční poradce a matka byla doma. Když byla MacKenzie na střední škole, rodina se dostala do vážných finančních problémů. Otec měl potíže s americkou Komisí pro cenné papíry, rodina vyhlásila bankrot a odstěhovala se na Floridu.
Na Princeton se dostala s pomocí finanční podpory. Později vzpomínala, že při studiu pracovala dlouhé hodiny v málo placených pracích. Myla nádobí, obsluhovala, pracovala v obchodě. Nebyla to zkušenost chudoby na celý život, ale byla dost konkrétní na to, aby věděla, jak vypadá nejistota, když člověk nemá rodinný polštář pod sebou.
Po škole pracovala v New Yorku ve firmě D. E. Shaw. Tam potkala Jeffa Bezose. Vzali se v roce 1993. O rok později sedli do auta a odjeli na západ, do Seattlu. Amazon tehdy nebyl gigant, ale plán na internetové knihkupectví.
MacKenzie u začátků Amazonu nebyla jen tichá manželka zakladatele. Pomáhala s účetnictvím, objednávkami, balením zásilek a vyjednáváním prvních dopravních smluv. V době, kdy Amazon vznikal v garáži, byla uvnitř firmy každý den.
Později se stáhla z viditelné práce pro firmu. Amazon rostl, Bezos se stal celosvětově znamým a ona se víc věnovala rodině a psaní. S Bezosem měli čtyři děti: tři syny a dceru, kterou adoptovali z Číny. Jejich jména a soukromí drželi dlouho v tajnosti.
První román psala deset let. Nebylo to deset let zavřených v pracovně. Mezitím se stěhovala, pomáhala v začátcích Amazonu, rodila děti a vychovávala rodinu. Když v roce 2005 vyšel The Testing of Luther Albright, získal American Book Award. V roce 2013 jí vyšel druhý román Traps.
V roce 2019 se jejich manželství rozpadlo. Po rozvodu získala MacKenzie zhruba čtyři procenta Amazonu. Hodnota podílu se tehdy uváděla kolem 36 miliard dolarů.
Během jednoho právního vypořádání se z ní stala jedna z nejbohatších žen světa. Po rozvodu si změnila jméno. Už nebyla MacKenzie Bezos, ale MacKenzie Scott. Scott bylo její prostřední jméno a zároveň příjmení z matčiny rodiny.
Mohla založit velkou rodinnou nadaci se svým jménem, dlouhou správní radou a plánem na mnoho generací. Mohla rozdávat pomalu, vybírat několik oblíbených témat a nechat organizace soutěžit o její přízeň. Tak se to v podobném světě často dělá.
Scott v květnu 2019 v dopise napsala, že má nepřiměřeně mnoho peněz, o které se chce podělit. A že s tím nebude čekat. Chce rozdávat tak dlouho, dokud nebude trezor prázdný: „until the safe is empty“. Pak začala rozdávat rychle.
První velké vlny darů přišly v roce 2020. Pandemie zavřela školy, ochromila práci, zvýšila tlak na potravinové banky a na organizace, které pomáhaly lidem bez rezerv.
Scott nečekala na klidnější dobu. V jednom prosincovém kole oznámila dary za 4,2 miliardy dolarů pro 384 organizací.
Mnohé organizace dostaly telefonát, který zněl skoro neuvěřitelně. Nešlo o příslib malého grantu po půlročním papírování. Šlo o miliony dolarů, často bez omezení.
Pro neziskovky je to velký rozdíl. Běžný grant může zaplatit projekt, ale ne účetní, opravu střechy, mzdy lidí nebo rezervu na horší měsíce. Neomezené peníze dovolují ředitelům dělat věci, na které v tabulkách pro dárce často není kolonka.
Yield znamená ustoupit
Své dárcovství později soustředila pod název Yield Giving. Slovo yield má víc významů. Může znamenat výnos. Ale také dát přednost, ustoupit, přenechat řízení někomu jinému.
Ten název není náhodný. Na stránkách Yield Giving se píše, že organizace vychází z víry, že hodnotu lze přidávat i tím, že se člověk vzdá kontroly. To je proti zvyklostem velkých dárců.
Mnoho bohatých lidí chce vědět, že jejich peníze budou dál nést jejich představu. Ona si vybírá organizace, ale po předání peněz je nechá rozhodnout jak použijí. Neposílá jim hotový plán, jak mají zachraňovat svět. Vychází z toho, že lidé blíž problému často vědí lépe než člověk s akciemi Amazonu.
Není to úplně bez pravidel. Její tým organizace prověřuje. Dívá se na výsledky, vedení, hospodaření i oblast, kde pracují. Ale většina ověřování a práce se děje před darem, ne až po něm.
Scott poslala velké částky historicky černošským univerzitám a vysokým školám. V roce 2020 šlo podle přehledů o stovky milionů dolarů pro desítky z nich. Pro některé školy to byl největší dar v jejich historii.
Podobné peníze mají jiný význam na univerzitě, která už má miliardový nadační fond, a jiný na škole, která roky pracuje s řádově menší částkou.
V roce 2022 dostal Habitat for Humanity spolu se svými americkými pobočkami 436 milionů dolarů v neomezených darech. Organizace mohla peníze použít nejen na stavby domů, ale i na větší práci kolem dostupného bydlení.
Bez nároku na slávu
MacKenzie se drží stranou. Nedává mnoho rozhovorů. Nechodí vysvětlovat vlastní dobrotu do televizních studií nebo podcastů.
Není úplně neviditelná. Její jméno má samo o sobě obrovskou váhu. Každý velký dar vyvolá oslavné články. Ale způsob, jakým se k penězům chová, se liší od tradičního modelu „dárcovství“.
Její způsob má i kritiky. Někomu vadí, že je příliš nenápadný. Když jeden člověk rozdává miliardy, je důležité vědět, proč právě sem a ne jinam. Část odborníků na filantropii se ptá, jak se má měřit dopad, když organizace nedostávají běžné požadavky na reportování.
Jiní upozorňují na ještě větší problém. Když jeden rozvod vytvoří majetek za desítky miliard dolarů, není to jen příběh osobní štědrosti. Je to také příběh o tom, jak obrovská hodnota zůstává soustředěná u několika lidí.
Zdroje:
