Článek
Narodil se roku 1963 v Kentucky jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Rodina se neustále stěhovala – do sedmi let vystřídal malý Johnny přes dvacet adres. Jeho otec John Sr. byl zpočátku tichým ochráncem, matka Betty Sue však vládla domácnosti nevyzpytatelným hněvem. „Matka byla schopná být krutá jako nikdo jiný,“ vzpomínal Depp u soudu o mnoho let později.
„Nikdy jsme doma necítili bezpečí. Jediné, co jsme mohli dělat, bylo držet se dál od všeho toho běsnění“. Fyzické násilí prý přicházelo bez varování – létající popelníky, rány botou s podpatkem či telefonem. Děti se naučily instinktivně krýt rukama hlavu pokaždé, když prošly kolem matky.
Vedle modřin však bolely ještě víc rány, které nebyly vidět. Betty Sue své děti i verbálně ponižovala: synovi Dannymu nadávala do „brejlounů“ kvůli brýlím, dceru Christie oslovovala jménem tchyně, kterou nesnášela, a malého Johnnyho častovala posměšky za jeho vrozenou oční vadu – jedno oko měl od dětství slabé a šilhavé.
„Mlácení způsobí jen fyzickou bolest, tu se naučíte přijmout, ale ta psychická a citová vás roztrhá,“ popsal herec hořce jizvy svého dětství.
Johnny hledal útěchu, kde se dalo. Když mu bylo dvanáct, dostal svou první kytaru. Hudba se stala jeho útočištěm před chaotickým domovem. Hodiny a hodiny brnkal na struny zavřený ve svém pokoji – dokud vyčerpáním neusnul. V pubertě začal experimentovat s alkoholem a drogami, ale skutečnou vášeň našel v rock’n’rollu.
Založil s kamarády garážovou kapelu The Kids a snil o tom, že se stane profesionálním muzikantem. Škola ho nelákala – v šestnácti letech ji nechal, aby se mohl naplno věnovat hudbě. Brzy odešel z domova a s kapelou vyrazili dobýt Los Angeles.
Útěk k filmu
Los Angeles počátku 80. let bylo pro Johnnyho Deppa příslibem nového života. Rocková skupina se ale navzdory úsilí neprosadila a mladý Johnny živořil pod hranicí chudoby. Aby zaplatil nájem, prodával propisky po telefonu.
Právě tehdy ho osud zavedl k jiné formě umění – ke kariéře filmové hvězdy, o které nikdy nesnil. Náhodné setkání s hercem Nicolasem Cagem a agentem z Hollywoodu mu zajistilo první konkurz. A překvapivě uspěl.
V roce 1984 debutoval menší rolí ve snímku Noční můra v Elm Street. Zdaleka však netušil, co ho čeká za pár let. Průlom přišel s televizním seriálem 21 Jump Street (1987), kde dostal hlavní roli mladistvě vyhlížejícího policisty Toma Hansona. Z neznámého outsidera se přes noc stal idol pubertálních dívek po celé Americe.
Zpočátku si slávu užíval a poskytoval nadšené rozhovory, ale velmi brzy mu onen lesklý svět začal připadat povrchní a dusivý. Tvrdil, že seriál je „falešný až na hranici fašismu“ a otevřeně mluvil o svém rebelském mládí – o experimentech s drogami i o tom, že přišel o panictví ve 13 letech.
Producenti z něj chtěli mít spořádanou hvězdičku z plakátů, on se však vzpíral. Na place údajně odmítal natáčet některé scény a ničil rekvizity – zkrátka dělal vše pro to, aby unikl škatulce „teen idolu“.
„Byl jsem strčený do chřtánu Ameriky jako plastový mladý hezoun – patentovaný, nalakovaný, vycpaný… prostě vyfabrikovaný kluk z plakátu!“ napsal tehdy znechuceně v jednom ze svých výlevů.
Navzdory sporům s tvůrci mu televize platila královský honorář 45 000 dolarů za epizodu, aby si udržela svou hvězdu. Depp však už měl jasno: nechtěl být jen komerční celebritou, chtěl být skutečný umělec. Když se mu naskytla šance přesedlat na filmové plátno, neváhal ani vteřinu – i za cenu rizika. Svou první velkou filmovou roli si vybral záměrně tak, aby si udělal legraci sám ze sebe.
V hudební komedii Cry-Baby (1990) Johna Waterse parodoval image sladkého „plačícího rokenrolového rebelíka“ a vysmál se tak své vlastní nálepce hezounka. Hned nato se doslova znetvořil před kamerou ve filmu Střihoruký Edward (1990) – v gotické pohádce Tima Burtona hrál citlivého umělého muže s obřími nůžkami místo prstů, čímž úplně potlačil svůj pohledný obličej a ukázal překvapivou hereckou jemnost.
Kritici žasli – z plakátového krasavce se vyklubal charakterní herec. Tak začala Deppova dlouholetá spolupráce s režisérem Timem Burtonem, která zrodila celou galerii bizarních postav (od Ed Wooda po Ospalou díru).
V 90. letech si Johnny cílevědomě budoval pověst nekonvenčního umělce: střídal mainstreamové filmy s nezávislými projekty, vybíral si spolupráce s respektovanými režiséry (hrál u Lasse Hallströma v Co žere Gilberta Grapea, u Emira Kusturici v Arizona Dream, u Terryho Gilliama ve Strachu a hnusu v Las Vegas či u Mikea Newella v gangsterce Donnie Brasco).
Z někdejší hvězdičky se stal „nejcoolovější“ herec své generace – miláček publika i intelektuálů, držitel tří oscarových nominací a později nejlépe placená hvězda světa.
Přesto si stále zachovával glanc jakéhosi romantického vyvrhele. V době, kdy jiní herci kultivovali image uhlazených gentlemanů, Depp se nestyděl za svou divokost. Bouřlivé vztahy s krásnými ženami mu dodávaly auru rockového poety lásky.
Ve 20 letech byl krátce ženatý s maskérkou Lori Allison, na přelomu 80. a 90. let se několikrát zasnoubil – s herečkou Sherilyn Fenn, pak s Jennifer Grey, a nakonec s Winonou Ryder, do které se bezhlavě zamiloval při natáčení Střihorukého Edwarda. „Winona navždy,“ nechal si vytetovat na paži.
Když se po čtyřech letech rozešli, k trpkému smíchu médií si nápis upravil na sarkastické „Wino forever“ – Navěky víno. Alkohol ostatně v té době tekl proudem. Johnny obrážel noční kluby s britskou supermodelkou Kate Moss, s níž prožil další vášnivý a divoký románek.
V roce 1994 spolu nechvalně prosluli incidentem v hotelu Mark v New Yorku: Depp ve vzteku zdemoloval hotelový pokoj, rozbil lampy a zrcadla za 10 000 dolarů, zatímco vyděšená Kate přihlížela. Policii později vysvětloval, že ho popadl „amok z přebytku energie“.
Mladá generace ho i za takové skopičiny paradoxně obdivovala – byl to přece „prokletý básník“ Hollywoodu, rebel s cigaretou, který ničí hotelové pokoje jako pravá rocková hvězda.
Na rozdíl od jiných dětských idolů jeho doby měl Johnny Depp ještě jednu zvláštní vlastnost: novináři ho milovali. Na přelomu milénia patřil k nejžádanějším hercům na rozhovory. Byl okouzlující společník – vozil reportéry ve svém autě po Los Angeles, zasněně filozofoval o životě a předváděl jim trik s magicky mizící cigaretou.
Každému připadal upřímný, zábavný, jiný. V 90. letech zkrátka všichni milovali Johnnyho. I ti nejserióznější režiséři i novináři se předháněli, kdo ho pochválí víc. A on jejich náklonnost nezklamal – na place platil za profesionála a pohodáře, štáby si ho nemohly vynachválit.
Láska, rodina a ostrov klidu
Zlom tisíciletí zastihl Johnnyho Deppa na vrcholu popularity a zároveň na nečekané životní křižovatce. Po bouřlivé dekádě nečekaně našel v roce 1998 ženu, s níž se usadil. Při natáčení ve Francii poznal zpěvačku a herečku Vanessu Paradis – éterickou Francouzku, která mu učarovala. Zamiloval se tak hluboce, že kvůli ní načas opustil Hollywood.
Usadil se s Vanessou na venkovském sídle na jihu Francie, obklopen vinicemi, a stal se z něj rodinný muž. „Francie mi dala všechno – úžasnou rodinu i rovnováhu, která mi předtím hrozně chyběla,“ rozplýval se Depp v jednom rozhovoru. S Paradis prožil 14 let a zůstává k ní dodnes něžně loajální.
Narodily se jim dvě děti – dcera Lily-Rose (1999) a syn Jack (2002) – a Johnny omezil své divoké večírky. Místo skandálů o něm média psala, jak tráví čas s dětmi a chodí na procházky po Paříži. Zdálo se, že zkrotnul. Přátelé v něm viděli milujícího otce a oddaného partnera. Dokonce se naučil plynně francouzsky a v tamních magazínech básnil o kouzlu prostého života daleko od hollywoodského chaosu.

Z uměleckého hlediska mu přitom nic nechybělo – stal se megahvězdou, aniž zradil své výstřední já. V roce 2003 přišel fenomenální úspěch Pirátů z Karibiku a s ním ikonická postava piráta Jacka Sparrowa. Depp pojal bláznivého kapitána jako mix klauna a manýry svého přítele Keitha Richardse z Rolling Stones – a studio Disney z toho bylo nervózní, zprvu se báli, že přehrává.
Jenže riskantní výkon zabodoval: Jack Sparrow se stal miláčkem publika a rozjel miliardovou sérii filmů. Johnny za roli získal svou první nominaci na Oscara a kasovní trhák z něj udělal pohádkově bohatého muže. Hollywood mu rázem ležel u nohou.
Bral honoráře ve výši desítek milionů dolarů za film, měl vlastní soukromý ostrov v Karibiku, luxusní jachtu i sbírku nemovitostí. Přesto si stále zachovával pověst herce, který zůstal svůj. Jeho přátelství s legendami, jako byl spisovatel Hunter S. Thompson či ikona beatniků Allen Ginsberg, mu dodávala punc intelektuála z jiné éry.
„Měl jsem vždycky pocit, že jsem se měl narodit dřív, v jiné době,“ řekl jednou v rozhovoru pro Vanity Fair. Fascinovali ho hrdinové 70. let – rockeři, beatnici, nekonformní umělci – a on sám se stylizoval do role věčného rebela. Svůj klub Viper Room v Los Angeles koncipoval jako doupě pro „ztracené duše“ starých časů.
Právě tam bohužel došlo roku 1993 i k jedné z tragédií, které ho navždy poznamenaly – před klubem zkolaboval a na následky předávkování zemřel jeho blízký přítel, herec River Phoenix. Johnny se tehdy stáhl do sebe, znechucen bulvárními fotografy, kteří točili umírajícího Rivera.
Přes občasné stíny zůstával začátkem nového tisíciletí neohroženým králem Hollywoodu. Jeden kritik napsal, že Depp dokázal „přechytračit systém celebrit – zůstal zcela věrný sám sobě a přitom jako by žil život v poklidu a míru“. Jenže klid nikdy neměl trvat věčně.
Pád do temnot
Kolem roku 2011 se na bezmračném nebi Deppova světa začaly kupit mraky. Po dlouhých letech harmonie se rozpadl jeho vztah s Vanessou Paradis. Oficiálně oznámili rozchod v červnu 2012 a veřejnost zůstala v šoku – Johnny opouštěl matku svých dětí.
On sám k tomu mnoho neřekl. Podle přátel prožíval krizi středního věku a lákalo ho ztracené opojení svobody. Znovu začal více pít a pařit v LA, jako by doháněl ztracené roky poklidného rodinného života. Z jeho milovaného francouzského sídla se stalo „dárek“ pro bývalou partnerku a děti, zatímco on se vrátil do víru Hollywoodu – s kufrem svých klobouků a žádným dozorem.
Jak trefně napsal jeden novinář, „tohle by kdysi dávno bylo pod jeho úroveň – opustit ženu a děti kvůli mladé blondýnce – ale něco v něm se zlomilo už předtím“. Tou mladou blondýnkou byla herečka Amber Heard, do níž se Depp zamiloval při natáčení filmu Rumový deník. Amber byla o 22 let mladší, krásná a ambiciózní. Vzali se v únoru 2015 a Johnny věřil, že začíná další kapitolu života po boku nové múzy.
Bohužel, tahle kapitola se záhy změnila v noční můru sledovanou celým světem. Jejich manželství vydrželo sotva 15 měsíců a skončilo skandálním rozvodem plným obvinění z domácího násilí.
V květnu 2016 Amber Heard podala žádost o rozvod a zároveň požádala soud o zákaz přiblížení, s tvrzením, že ji Depp fyzicky napadl – mimo jiné že po ní hodil telefon a způsobil jí pohmožděninu obličeje. Do médií uniklo video, kde rozzuřený Johnny tříská kuchyňskými dvířky a nadává. Svět nevěřil vlastním očím. Bylo skutečně možné, že milovaný herec s tváří romantického bohéma je domácí tyran?
Následovala dlouhá právní bitva a ještě delší praní špinavého prádla na veřejnosti. Depp obvinění popíral – tvrdil, že on sám byl obětí manipulativní a zlomyslné partnerky.
Heard a Depp se nakonec v létě 2016 dohodli na finančním vyrovnání 7 milionů dolarů a vydali společné prohlášení: „Náš vztah byl intenzivně vášnivý a občas nestabilní, ale vždy založený na lásce“. Tehdy se zdálo, že válka utichne. Amber věnovala odškodné na charitu a oba se stáhli z veřejného prostoru. Jenže ticho nevydrželo.
Johnnyho pověst v mezičase utržila těžké rány. Hollywood začal couvat – v éře #MeToo se z něj stalo riskantní jméno. Fanoušci Harryho Pottera se bouřili, že byl Depp obsazen do série Fantastická zvířata, a požadovali jeho vyškrtnutí.
Studio Warner Bros. ho sice v roce 2018 ve filmu Grindelwaldovy zločiny ještě ponechalo a osobně se ho zastala i spisovatelka J.K. Rowlingová, tlak veřejnosti ale sílil.
Místo někdejších ovací nyní Johnny čelil peticím a výzvám k bojkotu. Z miláčka People’s Choice Awards se rázem stal někdo, koho se velká studia začala obávat spojit s novými projekty.
Soukromě na tom nebyl lépe. Jeho finanční impérium se hroutilo. Navzdory tomu, že během kariéry vydělal odhadem 650 milionů dolarů, došly mu peníze. Život ve velkém stylu si vybral daň: Johnny vlastnil ostrov, jachtu, několik domů a utrácel zhruba 2 miliony dolarů měsíčně.
Jen za víno prý měl útratu 30 tisíc dolarů měsíčně – a jak sám poznamenal, to číslo bylo „urážlivé, protože ve skutečnosti to bylo mnohem víc“. V roce 2017 zažaloval své dlouholeté finanční manažery za podvod a zanedbání správy majetku. Ti na oplátku tvrdili, že vinu nese herec sám, protože bezhlavě rozhazoval.
Veřejné soudní spisy odhalily bizarní detaily: Depp utratil 5 milionů za odpálení popela svého zesnulého přítele Huntera S. Thompsona z děla, 3 miliony za koupi středomořské vesničky ve Francii, nakupoval ostrovy, auta, umění… peníze mizely rychleji, než přicházely.
V červnu 2018 vyšel v časopise Rolling Stone obrovský profil Johnnyho Deppa s příznačným názvem „Potíže s Johnnym Deppem“. Novinář strávil s hercem několik dní v jeho pronajatém londýnském sídle a vylíčil znepokojivý portrét kdysi zářící hvězdy: dům ponořený do tmy, hostitel popíjející víno do úsvitu, bloudící v nesouvislých monolozích a působící jako „štvané, vystrašené zvíře“.
Depp se novináři svěřil s leccčím – ukázal mu obraz hořícího domu s malým chlapcem – ale podle článku jakoby nechápal vlastní podíl na svém pádu. Mluvil o sobě jako o oběti hollywoodského spiknutí a nepřestal se stylizovat do rolí svých hrdinů: připomínal stárnoucí kopii Marlona Branda, izolovaný ve svém vlastním světě.
V jednu chvíli si během rozhovoru Depp sám pro sebe pronesl repliku z Alenky v říši divů: „Copak jsem se zbláznil?“. Článek nešetřil drsnými příměry: herec v něm působí jako „věčný Petr Pan, z něhož se stal stárnoucí mužíček s náladami dítěte – stále charismatický, ale už jen v záblescích. Pokud jeho současný život není dokonalou kopií posledních dnů Elvise Presleyho, pak se tomu aspoň blíží“.
Pro mnoho čtenářů byl ten text šokem – jejich idol se tu jevil jako karikatura sebe sama, zahořklý, neomalený a ztracený. Depp později prohlásil, že profil v Rolling Stone je plný lží a že novináři naletěl. Jenže obraz byl na světě: někdejší nejkrásnější muž světa se v očích mnohých „proměnil v trosku“.
Zpět nahoru
Rok 2020 přinesl Johnnymu Deppovi další ránu. Rozhodl se totiž očistit své jméno soudní cestou – a nevyšlo to. Zažaloval v Británii bulvární deník The Sun za to, že jej označil za „bijce manželek“, a celý svět tak sledoval přelíčení, v němž se detailně probíral bouřlivý vztah Depp–Heardová.
Soud v Londýně nakonec v listopadu 2020 rozhodl proti Deppovi – na základě svědectví a důkazů shledal, že většina údajných útoků na Amber Heard skutečně nastala, a tudíž že označení „násilník“ nebylo pomluvou. Bylo to poprvé, co Depp oficiálně prohrál – a ztráta byla i symbolická. Okamžitě poté ho studio Warner Bros. vyškrtlo z roztočené série Fantastická zvířata (role černokněžníka Grindelwalda připadla Madsu Mikkelsenovi).
Zdálo se, že Deppova kariéra definitivně padá do propasti. Jedna éra skončila. Britský list The Guardian psal o „konci dalšího hrdiny našeho dětství“ a smutně glosoval, že zatímco dříve byl Depp synonymem originality a cool stylu, teď se stal „vyčpělou troskou“.
Pro mnohé fanoušky bylo bolestné vidět, jak hluboko jejich někdejší idol klesl. Špína, která se vyvalila, pokazila chuť i mnohým dřívějším Deppovým zastáncům. Soudce v rozsudku suše konstatoval, že herec se dopustil opakovaného násilí, když byl pod vlivem drog a alkoholu. Johnny tehdy prohrál vše – čest, role, i naději.
Jenže, jak by asi řekl on sám, příběh ještě neskončil. Depp se nevzdal boje, byť mnozí další by to na jeho místě už vzdali. Uzavřel se do ústraní, odstěhoval se do svého tichého sídla v odlehlých francouzských vinicích a obklopil se několika věrnými přáteli.
Hollywood se k němu otočil zády, a tak se vrátil ke své první lásce – hudbě. S kytarou v ruce znovu našel smysl. Začal skládat, malovat a pomalu skládat střípky sebe sama. S britským kytarovým mágem Jeffem Beckem natočil desku a vyrazil na koncertní turné. Když hrál sóla před vyprodanými sály, v očích se mu prý občas zablesklo cosi z mladistvého ohně.
A pak přišla roku 2022 druhá šance: americký soud projednal Deppovu žalobu proti Amber Heard za pomluvu. Tentokrát – i díky porotě a televizním kamerám – se karta obrátila. Verdikt z června 2022 herce očistil v očích mnoha fanoušků: porota uznala, že Heard skutečně svými výroky Deppovi lhala a poškodila mu pověst, a přiznala mu odškodné 10 milionů dolarů.
Zároveň herečce uznala drobný díl pro ni – 2 miliony – za výroky Deppova právníka, ale to podstatné bylo jasné: porota uvěřila více jemu než jí. Soud v americké Virginii se stal obřím spektáklem na sociálních sítích. Miliony lidí denně sledovaly živý přenos a na internetu se strhla štvanice na Amber Heard. Johnny Depp, klidný a zdánlivě smířený, seděl v sálech se širokými tmavými brýlemi, občas si cosi kreslil na papír.
Před porotou vypověděl celý příběh svého dětství i manželství – obnažil svou zranitelnost před celým světem. Možná právě tím si získal zpět sympatie. Vysvětloval, že jako malý zažil, jak násilí dokáže člověka zlomit, a proto nikdy neuhodil svou ženu; naopak ji prý vždy jen zkoušel „uchlácholit jako matku“, když „vybuchla“.
Veřejné mínění se přiklonilo na jeho stranu. Miliony lidí podepisovaly petice na jeho podporu. Nakonec i Amber Heard souhlasila, že už to ukončí – vzdala se odvolání a Depp jí velkoryse odpustil většinu odškodného (zaplatila jen symbolický zlomek). Po šesti letech od rozvodu tak očistil své jméno a svět ho přivítal zpět.
Když se na jaře 2023 Johnny Depp v rámci festivalu v Cannes poprvé po letech objevil na červeném koberci, tleskalo mu publikum vestoje sedm minut. Bylo to při premiéře historického filmu Jeanne du Barry, kde ztvárnil francouzského krále Ludvíka XV. Snímek není žádný trhák, ale pro Deppa znamená symbolický návrat.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Johnny_Depp
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-johnny-depp-moje-telo-je-jako-pruvodce-meho-zivota-295165
https://www.reflex.cz/clanek/kultura/121201/johnny-depp-nikdy-jsem-nebyl-normalni-muj-zivot-je-jeden-velky-skandal.html
https://www.denik.cz/spolecnost/johnny-depp-jako-kluk-silhal-matka-ho-sikanovala-a-zazil-i-fyzicke-nasili-205009.html
https://www.super.cz/clanek/celebrity-fyzickou-bolest-se-naucite-prijmout-ale-ta-psychicka-a-citova-vas-roztrha-uvedl-u-soudu-johnny-depp-868273
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-zaujalo-nas-johnny-depp-slavi-60-a-vraci-se-do-sedla-ma-zpatky-povest-i-usmev-na-rtech-88877
https://www.theguardian.com/film/2020/nov/03/the-fall-of-johnny-depp-how-the-worlds-most-beautiful-movie-star-turned-very-ugly
https://www.pajiba.com/celebrities_are_better_than_you/highlights-from-rolling-stones-2018-profile-of-johnny-depp.php





