Článek
Listopad 2005. Na pohřeb herce Noriyukiho „Pata“ Mority, filmového představitele pana Miyagiho ze série Karate Kid, dorazili i jeho dva někdejší filmoví soupeři. Ralph Macchio a William Zabka stáli opět tváří v tvář – dnes už oba čtyřicátníci, poprvé společně v jedné místnosti po takřka dvaceti letech.
Macchio se právě chystal pronést smuteční řeč a atmosféra byla plná emocí. Když se rozhlédl a zahlédl Zabku, poprvé měl pocit, že s bývalým rivalem stojí „na jedné straně tatami“ – oba tam byli proto, aby vzdali čest starému příteli. Nikdo tehdy netušil, že z tohoto tichého setkání dvou filmových soupeřů jednou vyroste ústřední příběhová linka v seriálu, který o třináct let později vzkřísí svět Karate Kida pro novou generaci diváků.
Pro Ralpha Macchia byla role Daniela LaRussa v té době dávnou minulostí. Před dvaceti lety mu zajistila nesmrtelné místo v popkultuře, ale zároveň jej uvěznila v jedné škatulce. Kdykoli se v 90. letech a na počátku nového tisíciletí objevil na veřejnosti, zůstával „tím klukem z Karate Kida“.
Na sportovních zápasech se občas stávalo, že když kamery zabraly Macchiův obličej v hledišti, na obří obrazovce stadionu svítilo jeho jméno s připomínkou: „Pamatujete na Karate Kida z osmdesátek? Je tady mezi námi.“ Pokud ho někdo náhodou neznal z těchto filmů, neznal ho vůbec.
Macchio takovou situaci dlouho bral s humorem. Ještě v roce 2016 na charitativní akci žertoval, že tajemstvím jeho mladistvého vzhledu je „vůbec nepracovat“. Pod lehkou ironií se ale skrývala neveselá skutečnost: Hollywood jako by pro něj po roce 1990 neměl jiné využití než věčně zůstat Karate Kidem.
Fenomén Karate Kid
Vraťme se o několik desetiletí zpátky. Píše se rok 1984 a do kin vtrhlo nenápadné sportovní drama Karate Kid. Dvaadvacetiletý Ralph Macchio v něm ztvárnil nesmělého nováčka v karate jménem Daniel LaRusso a film se nečekaně stal celosvětovým hitem.
Vydělal přes 100 milionů dolarů a inspiroval dvě pokračování (1986 a 1989) i animovaný televizní seriál. Macchio se přes noc ocitl na seznamu nejžádanějších mladých herců. Krátce po úspěchu prvního Karate Kida dostal roli po boku Roberta De Nira na Broadwayi a studia o něj měla zájem.
Jenže jak rychle se vyšvihl na vrchol, tak rychle z něj zase zmizel. Během pár let Macchio z oné prestižní hollywoodské „listiny“ vypadl – a zdálo se, že nadobro. Sám herec později jako bod zlomu označil rok 1992 a úspěšnou komedii Můj bratranec Vinny, po níž už žádná větší role nepřišla.
Nabízí se ale, že jeho kariéra mohla nabrat jiný směr ještě dříve: Macchio s hořkostí vzpomíná, že musel odmítnout roli v připravovaném dramatu Na dosah (Running on Empty, 1988) režiséra Sidneyho Lumeta, protože měl smluvní závazek k dalšímu dílu Karate Kida. Místo něj roli získal River Phoenix a vysloužil si za ni nominaci na Oscara.
Podobných těsných uniků zažil Macchio víc. V létě 1994 měl například nasmlouvaný vlastní televizní seriál pro stanici NBC, ten se ovšem nikdy nedostal na obrazovky. A právě v tom roce spustila NBC dva jiné projekty, které vešly do dějin – sitcom Přátelé a lékařské drama Pohotovost.
Přestože měl Macchio smlouvu se studiem napojeným na NBC, do žádného z těchto seriálů ho neobsadili. „Měl jsem smlouvu se studiem, které obsazovalo Přátele i Pohotovost, a stejně mě nedali ani do jednoho,“ poznamenal Macchio po letech s nadhledem. „Ale víte co? Z odstupu to chápu – ty role nakonec dostali ti praví lidé.“
Suché roky po Karate Kidovi
Začátek Macchiových „suchých let“ tak lze klást už do první poloviny 90. let. Přibližně od třicítky se herec ocital na obrazovce jen výjimečně. Žádné skandály kolem něj nebyly – spíš jako by se na něj zapomnělo.
Macchio nikdy nepatřil k snaživým kariéristům a v herecké branži měl pověst nekonfliktního profesionála. Možná až příliš nekonfliktního: s odstupem připustil, že být „největším slušňákem v Hollywoodu“ mu občas ubíralo příležitosti.
„Možná jsem tím sám sebe brzdil,“ řekl k tomu po letech. „Je těžké neupadnout do zoufalství, když práci neseženete – v takové situaci spousta herců sklouzla k problémům, protože úspěch umí být zrádně svůdný. Já se tomu vyhnul, prostě to nejsem já.“
Místo nočních večírků v Los Angeles dával přednost klidnému životu s rodinou na rodném Long Islandu. V roce 1987 se oženil s ošetřovatelkou Phyllis Fierrovou a později se jim narodily dvě děti. O to, že by neskutečná sláva v mladém věku negativně poznamenala jeho osobní život, se Macchio příliš neobával – ale o to víc ho trápilo, jak v hereckém světě pomalu ztrácí půdu pod nohama.
V dalších dvou desetiletích se objevil jen v menších úlohách a hostováních. Zkoušel psát scénáře a krátce režíroval, před kameru se ale vracel sporadicky. Pamětníci ho mohli zaznamenat v malých rolích například v seriálech Kriminálka Las Vegas nebo Jak jsem poznal vaši matku.
Kolem roku 2010 se Macchio smířil s tím, že jako herec zůstal spojený hlavně s minulostí. Když ho tvůrci komediálních pořadů pozvali, aby si zahrál sám sebe a zavzpomínal na 80. léta, neváhal.
Ve své autobiografické knize Waxing On (2022) Macchio píše, že role v Karate Kidovi pro něj byla požehnáním i prokletím zároveň. Dokázal se díky ní zapsat do historie, ale dlouho nevěděl, jak z jejího stínu vystoupit.
Cobra Kai: návrat po třiceti letech odmítání
Návrhy na oživení příběhu Karate Kida dostával Macchio průběžně celá léta – a trpělivě je odmítal. Neměl zájem těžit ze staré slávy, pokud by to mělo znamenat laciné pokračování nebo parodii na původní film.
William Zabka, představitel filmového „padoucha“ Johnnyho Lawrence, byl případnému návratu otevřenější, ale Macchio říkal ne soustavně přes tři dekády. Zlom přišel až kolem roku 2017, kdy se ozvala trojice filmových tvůrců, kteří vyrostli na původních filmech Karate Kid a měli promyšlený plán, jak je přenést do 21. století.
Trojice tvůrců Jon Hurwitz, Hayden Schlossberg a Josh Heald přišla za Macchiem i Zabkou s pilotním scénářem k seriálu Cobra Kai. Macchio později přiznal, že už samotný název Cobra Kai (odkazující ke zlému karate dojo z prvního filmu) ho nejprve zarazil: „Bylo to jako rána do břicha,“ vzpomínal.
Tvůrci ho ale rychle přesvědčili. Schlossberg údajně hned na úvod rozvinul hlubší téma šikany a odplaty a nadšeně Macchiovi načrtl, jak chce pracovat s odkazem pana Miyagiho. Následovala několikahodinová schůzka, po níž měl herec jasno.
„Měl jsem prostě instinkt, že tihle kluci vědí, co dělají – o Karate Kidovi věděli víc než já sám,“ pochvaloval si. Macchio spolu se Zabkou nakonec souhlasili, že po letech znovu oblečou kimona svých někdejších postav.
Seriál Cobra Kai měl premiéru v roce 2018 na platformě YouTube Red. Z původně nenápadného nostalgického projektu se brzy stal malý fenomén. První řada, která převrátila perspektivu a vyprávěla příběh očima stárnoucího Johnnyho Lawrence, si získala překvapivý ohlas.
Po dvou sezónách projekt převzal Netflix a globální popularita Cobra Kai vystřelila naplno. Chemie mezi Macchiem a Zabkou, tentokrát už skutečně „na jedné straně tatami“, se stala nostalgickým triumfem série. Cobra Kai vydrželo na obrazovkách šest sezón. Poslední část závěrečné řady vyšla na Netflixu 13. února 2025.
Díky němu se Ralph Macchio stal znovu pravidelnou součástí hollywoodského dění a objevil se například i v oceňovaném seriálu The Deuce: Špína Manhattanu (2017) od HBO. Především se ale definitivně vymanil z pověsti herce jedné role – paradoxně právě tím, že se k oné životní roli vrátil.
„Je zvláštní, jak se věci někdy vrátí,“ poznamenal Macchio v jednom rozhovoru. Ve svých 60 letech tak zakusil něco, v co už nedoufal: plnohodnotný comeback a uznání napříč generacemi.
První černý pás
Na konci roku 2023 Ralph Macchio oznámil, že sága Karate Kida ještě nekončí. Společně s legendárním Jackiem Chanem připravil nový celovečerní film Karate Kid: Legends, který propojil původní příběh s remake verzí z roku 2010. Film měl premiéru v roce 2025.
Macchiův Daniel LaRusso se v něm jako zkušený padesátník setkává s čínským mistrem Hanem v podání Jackieho Chana, aby společně pomohli nové generaci mladých bojovníků. Na velkém plátně se tak Macchio v této mentorské poloze objevuje naplno – v podstatě přebírá štafetu po svém filmovém učiteli panu Miyagim.
Po čtyřiceti letech od premiéry prvního dílu se kruh uzavírá. Svou někdejší filmovou roli Macchio tentokrát podpořil i skutečnými dovednostmi. V roce 2022 vyšla jeho knižní biografie Waxing On, v níž mimo jiné popisuje svůj vztah k roli Daniela LaRussa, k odkazu Karate Kida i k tréninku, který ho provázel během natáčení seriálu Cobra Kai.
Později, ve třiašedesáti letech, pak složil zkoušky na černý pás v karate. Symbolicky si zvolil styl Gōjū-ryū – tedy přesně ten, který kdysi ve Karate Kidovi cvičil jako fiktivní žák pana Miyagiho.
„Po 41 letech, co hraju Karate Kida, bych vlastně měl být mistrem světa,“ vtipkoval Macchio v rozhovoru pro deník The Guardian. „Kdybych opravdu každý den trénoval, asi bych jím byl. Anebo bych měl tolik zlomených kostí a natažených svalů, že bych se na to dávno vykašlal. Bylo to snazší, když mi bylo dvacet – teď už to jde ztuha.“
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Macchio
https://www.theguardian.com/film/2022/oct/16/success-is-a-seductive-thing-actor-ralph-macchio-on-life-after-the-karate-kid
https://www.theguardian.com/film/2025/may/23/i-should-really-be-the-world-champion-ralph-macchio-on-kicking-it-as-the-karate-kid-for-41-years
https://www.cbsnews.com/newyork/news/ralph-macchio-cobra-kai-the-karate-kid-interview/
https://www.hollywoodreporter.com/lifestyle/arts/ralph-macchio-karate-kid-memoir-waxing-on-cobra-kai-1235238353/
https://www.netflix.com/tudum/cobra-kai-season-6-final-season
https://www.netflix.com/tudum/articles/cobra-kai-karate-kid-legacy
https://www.reuters.com/business/media-telecom/jackie-chan-ralph-macchio-join-martial-arts-forces-karate-kid-legends-2025-05-27/
