Když byl Winston Churchill nesnesitelný, nehádala se. Clementine vzala papír a napsala mu dopis

Winston Churchill uměl zaplnit místnost dřív, než do ní vešel. Kouřil doutníky, mluvil dlouho, pil, pracoval v posteli, přerušoval lidi a měl povahu, se kterou se nežilo snadno ani v klidných časech.

Clementine Hozierová si ho vzala v roce 1908. Byla o víc než deset let mladší, štíhlá a vzdělaná. S Winstonem pak prožila skoro sedmapadesát let. Dvě světové války, politické pády, návraty, jeho záchvaty deprese, úmrtí v rodině i roky, kdy Británie hltala každé jeho slovo.

Když byl nesnesitelný, nehádala se s ním před lidmi. Vzala papír a napsala mu.Jeden takový dopis vznikl 27. června 1940. Churchill byl premiérem teprve několik týdnů. Francie padla, Británie zůstala sama proti Hitlerovi a v Downing Street se pracovalo pod obrovským tlakem. Clementine si všimla, že Winstonův hněv a sarkasmus začínají ničit lidi kolem něj.

Napsala mu, že už není tak laskavý, jak býval. Že se k podřízeným chová hrubě a přezíravě. Že s takovou mocí musí spojit klid, laskavost a sebeovládání. A že podrážděnost a hrubost nepřinesou dobré výsledky. Podepsala se jako jeho Clemmie.

Clementine Ogilvy Hozierová se narodila 1. dubna 1885 v Londýně. Její matka Lady Blanche pocházela z aristokratického prostředí, ale rodinný život byl komplikovaný. Clementine byla formálně dcerou sira Henryho Hoziera, o jejím biologickém otci se ale později pochybovalo. Pro dívku z vyšší společnosti to nebyla maličkost. Původ, manželství a pověst byly tehdy pořád věci, které rozhodovaly o tom, kam člověk patří.

S Winstonem se poprvé potkala v roce 1904. Tehdy se mezi nimi nic nestalo. On byl mladý politik, syn lorda Randolpha Churchilla a vnuk vévody z Marlborough. Mluvil hodně, sebevědomě a často o sobě. Clementine byla tichá, zdrženlivá a nepatřila k ženám, které se snažily za každou cenu upoutat pozornost.

Znovu se potkali v březnu 1908 na večeři u Lady St Helier. Seděli vedle sebe. Tentokrát Winston už mluvil s ní. Clementine mu v rozhovoru byla rovnocennou partnerkou, nenechala se oslnit jeho jménem a uměla mu odpovědět.

Začali si psát a vídat se. V srpnu 1908 ji požádal o ruku v Dianině chrámku v zahradách Blenheimu. Blenheim byl pro Churchilla posvátný. Tam se narodil a tam přivedl ženu, kterou si chtěl vzít. Svatba byla 12. září 1908 v kostele St Margaret’s ve Westminsteru. Winstonovi bylo třiatřicet. Clementine třiadvacet.

Jejich dopisy patří k nejdůležitějším záznamům jejich manželství. Psali si, když cestoval, když pracoval, když se hádali i když se usmiřovali. Dochovaly se stovky dopisů, krátkých vzkazů a telegramů.

Měli vlastní jazyk. On býval její „pug“, mops. Ona jeho „cat“, kočka. Do dopisů někdy kreslili malé obrázky zvířat. Churchill bývá popisován jako muž obrovského ega. Clementine byla žena, která to ego uměla podpořit, ale uměla ho i zastavit. Znala jeho rytmus, jeho nálady, jeho potřebu chvály, jeho slabost pro dramatické věty i jeho schopnost zničit a převálcovat všechny kolem.

Churchillovi měli pět dětí. Diana se narodila v roce 1909, Randolph v roce 1911, Sarah v roce 1914, Marigold v roce 1918 a Mary v roce 1922. Nejhorší rána přišla v roce 1921. Malá Marigold onemocněla a zemřela ve věku dvou let. Clementine její smrt zasáhla na dlouho. Po Marigold přišla Mary, poslední dítě, které rodiče přežilo a později pečovalo o jejich památku.

Ani s ostatními dětmi to nebylo jednoduché. Randolph byl prudký, ctižádostivý a často se s rodiči střetával. Sarah měla vlastní bouřlivé vztahy a problémy s alkoholem. Diana trpěla depresemi a zemřela v roce 1963. Mary byla ze všech dětí nejstabilnější.

V roce 1922 koupil Churchill Chartwell v Kentu. Dům miloval. Maloval tam, stavěl zdi, dohlížel na zahrady, krmil ryby, psal a zval hosty. Chartwell se stal místem, kde se Winston mohl chovat jako obyčejný muž.

Clementine měla k Chartwellu složitější vztah. Věděla, kolik stojí. Věděla, že dům, personál, stavební úpravy, hosté a Winstonův způsob života zatěžují rodinné finance. Churchill vydělával psaním, přednáškami a novinařinou, ale utrácel mnohem rychleji.

Winston Churchill nezažil jen slavné roky. Během první světové války se s ním spojila katastrofa u Dardanel. Přišel o vysokou funkci a jeho pověst dostala tvrdou ránu. Ve dvacátých a třicátých letech měl období, kdy byl mimo nejvyšší patra moci. Varoval před Hitlerem, ale mnoho lidí ho dlouho bralo jako muže z minulosti, který přehání a jen překáží.

Clementine byla celou dobu vedle něj. Znala také jeho černé nálady. Churchill jim říkal „black dog“. Když přišly, nebyl z něj ideální partner. Byl podrážděný, uzavřený nebo naopak přetížený vlastní energií. Měla k němu silnou loajalitu, ale nebyla slepá. Když měla pocit, že se mýlí, řekla mu to.

Dopis z 27. června 1940 patří k nejznámějším. Clementine v něm psala, že za ní přišel jeden z lidí z Winstonova okolí a varoval ji, že premiér začíná být pro kolegy a podřízené těžko snesitelný. Mluvil o hrubém, sarkastickém a panovačném chování. Clementine připojila vlastní pozorování: viděla, že jeho způsob jednání se zhoršil.

Nešlo jí o uraženou ješitnost. Šlo jí o výkon země ve válce. Pokud se budou lidé bát cokoli navrhnout, protože je Winston zesměšní, přestanou za ním chodit s nápady. Pokud budou podřízení jen mlčet a snášet rány, nevznikne dobré rozhodování.

Clementine mu napsala, že moc sama o sobě nestačí. Musí se spojit s klidem a laskavostí. Hrubost podle ní vyvolá buď odpor, nebo otrockou poslušnost. Tohle nebyl dopis ženy, která prosí manžela, aby byl milejší u snídaně. Byla to zpětná vazba ke způsobu, jak premiér řídil zemi v nejnebezpečnějším období války.

Odpověď se nedochovala. Jejich dcera Mary později psala, že o tom možná mluvili osobně a že Winston si slova své ženy nejspíš vzal k srdci. Jisté je jedno: Clementine si dovolila napsat mu věci, které by mu mnoho mužů v jeho okolí neřeklo.

Za první světové války Clementine organizovala jídelny pro muniční dělnice. Za druhé světové války se stala předsedkyní fondu britského Červeného kříže na pomoc Sovětskému svazu, Red Cross Aid to Russia Fund. Fond vznikl v říjnu 1941 a už do Vánoc vybral přes milion liber. Do roku 1947 se celková částka dostala na 7,5 milionu liber.

Z peněz se pořizovaly léky, rentgeny, chirurgické nástroje, sanitky, přikrývky, oblečení a zdravotnický materiál. Během prvních čtrnácti měsíců se do Sovětského svazu posílalo velké množství pomoci. Clementine psala poděkování dárcům, objížděla akce a v roce 1945 odjela do Sovětského svazu, aby viděla, kam pomoc putovala. Stalin jí udělil Řád rudého praporu práce.

Churchillova slavná věta „Never give in“ zazněla 29. října 1941 ve škole Harrow. Byla součástí projevu ke studentům v době, kdy Británie za sebou měla Blitz a pořád bojovala. Ta věta se k jejich manželství přesto hodí, jen jinak.

Manželství trvalo skoro sedmapadesát let. Nebylo bez sporů. A nebylo bez bolesti. Ale jejich dopisy ukazují, že mezi nimi zůstávalo pouto, které nepřerušily ani dlouhé odloučené týdny, ani politika, ani válka. Když byli od sebe, psali si jako lidé, kteří potřebují toho druhého nablízku.

Winston Churchill zemřel 24. ledna 1965. Bylo mu devadesát let. Clementine zemřela 12. prosince 1977 v Londýně. Bylo jí dvaadevadesát let. Pohřbili ji vedle Winstona u kostela svatého Martina v Bladonu, nedaleko Blenheimu.

Zdroje:

https://news.lettersofnote.com/p/you-are-not-so-kind-as-you-used-to

https://archives.chu.cam.ac.uk/news/clementine-churchill-and-the-red-cross-aid-to-russia-fund/

https://winstonchurchill.org/publications/finest-hour/finest-hour-164/books-arts-accomplishments-the-mary-soames-canon-1979-2011-finest-hours-reviews-of-all-her-books-highly-professional-skills-gracefully-worn/

https://www.britannica.com/biography/Clementine-Churchill

https://www.nationalchurchillmuseum.org/never-give-in-never-never-never.html

https://winstonchurchill.org/churchill-bulletin/bulletin-160-oct-2021/never-give-in-4/

https://www.nationalchurchillmuseum.org/winston-churchill-home-and-hobbies.html

https://www.nationalchurchillmuseum.org/winston-churchill-funeral.html

https://winstonchurchill.org/churchill-central/storyelement/churchills-grave/

https://www.npr.org/2015/10/27/451927934/behind-every-great-man-theres-a-great-woman-clementine-churchill