Hlavní obsah
Věda a historie

Mladý farmář Philo T. Farnsworth vymyslel elektronický přenos obrazu a stal se otcem televize

Foto: By Evert F. Baumgardner, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1589976

Bylo by těžké uvěřit příběhu, ve kterém farmářský synek s minimálním vzděláním přijde s jedním z největších vynálezů své doby? Tohle dokázal Philo Taylor Farnsworth – muž, jehož jméno dnes zná jen málokdo, ačkoliv jeho vynález ovlivnil většinu lidí.

Článek

Narodil se v srpnu 1906 v srubu bez elektřiny na zapadlé farmě v Utahu. Když mu bylo dvanáct, rodina se přestěhovala do Rigby v Idahu – a malý Philo poprvé viděl fungující generátor elektřiny. Fascinovaně opravoval staré motory, elektrifikoval farmu rodičů a doslova hltal vědecké časopisy, které objevil na půdě domu. Právě v těchto chvílích se v něm zrodil sen o „skleněné obrazovce“, která by uměla na dálku přenášet živé obrazy.

Nápad z bramborového pole

Jednoho dne roku 1920 oral čtrnáctiletý Farnsworth pole, když ho při pohledu na rovné řádky brambor napadla převratná myšlenka. Co kdyby se obraz rozložil na řádky a přenesl elektronicky, řádek po řádku, podobně jako brázdy na poli? V duchu už viděl elektrony, jak kreslí obraz na skleněnou obrazovku.

Nebyl první, kdo o televizi přemýšlel – v té době existovaly různě nedokonalé mechanické systémy se spirálovými kotouči a zrcadly. Jenže žádný neumožňoval jasné a plynulé vysílání obrazu. Philo Farnsworth, ač bez akademických titulů, toužil přijít s čistě elektronickým řešením.

Ve škole patřil v přírodních vědách k nejlepším. Když mu bylo šestnáct, vešel jednou po vyučování za svým chemikářem Justinem Tolmanem a horlivě mu na tabuli křídou načrtl podivné schéma vakuové trubice. Chtěl učiteli ukázat svůj nápad na elektronickou televizi – elektronky, které by převedly obraz na proud elektronů a zase zpět.

Foto: By Unknown author, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=158454783

mladý Philo ve věku 18 let

Učitel koncept úplně nechápal, ale byl ohromen mladíkovým odhodláním. Pečlivě si proto překreslil Farnsworthovy tabulové náčrtky do notýsku a povzbudil ho: „Když něco opravdu chceš, dokážeš to.“ Farnsworth tato slova vzal vážně.

První pokusy

Jako teenager Philo doma sestrojil elektrický motor, předělal ruční pračku na elektrickou, a dokonce vyhrál národní soutěž s vynálezem zámku proti zlodějům. V sedmnácti letech však osiřel – otec zemřel – a mladík musel místo studií pomáhat rodině se živobytím.

Na univerzitu nastoupil jen krátce. Vědy se ale nevzdal: dál studoval elektrotechniku po večerech, a přitom se seznámil s půvabnou Elmakou „Pem“ Gardnerovou. Pem sdílela jeho nadšení pro vědu a stala se láskou jeho života.

Když Farnsworth získal investici (6 000 dolarů od dvojice investorů z Kalifornie) na realizaci svého televizního nápadu, rozhodl se přesunout do Los Angeles a založit tam vlastní laboratoř. Ještě před odjezdem si však dodal odvahy, zašel za Peminým otcem a požádal o její ruku. Budoucí tchán svolil.

První přenos

Mladý pár si zřídil provizorní domácí laboratoř v pronajatém domě. Pem svého muže podporovala všemi způsoby: vedla záznamy, pomáhala s pájením, a dokonce se naučila i svářet a foukat sklo, aby mohli vyrábět vlastní elektronky. Farnsworth neúnavně pracoval na vylepšení svého vynálezu, kterému říkal Image Dissector („rozkladač obrazu“).

Foto: By Philo T. Farnsworth , Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=32082811

Image Dissector („rozkladač obrazu“)

První prototypy ale zdaleka nefungovaly ideálně – při jednom z pokusů dokonce aparatura spektakulárně explodovala. Mladí manželé se otřepali z prachu i zklamání a rozhodli se začít znovu, tentokrát v San Francisku, kde získali další finanční podporu.

Dne 7. září 1927 nadešla chvíle pravdy. V malé laboratoři na Green Street v San Francisku stála ve tmě podomácku zhotovená kamera s Farnsworthovou trubicí a o místnost vedle jednoduchý přijímač s malou obrazovkou. Farnsworth, Pem a několik pomocníků zadrželi dech. Přístroj měl poprvé převést obraz na elektrický signál a zase zpět.

Zdrojovým obrazem byla pouhá přímá čára nakreslená na sklíčku. Napětí vzrostlo – a pak Philo otočil vypínačem. Na obrazovce v sousední místnosti se skutečně objevila slabá zářící linka! V laboratoři zavládlo ohromené ticho. Pem Farnsworthová po letech vzpomínala, že se rozplakala radostí a manželovi se viditelně třásly ruce.

Philo Farnsworth se však jen skromně pousmál. Ve věku 21 let dokázal to, co se do té doby nedařilo ani ostříleným inženýrům: vynalezl funkční zcela elektronický přenos obrazu.

Foto: By Nyttend - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30538558

v tomto domě bydlel

Zpráva o úspěchu mladého vynálezce se rychle rozkřikla. V roce 1928 Farnsworth svou aparaturu poprvé předvedl novinářům – a pro efekt ukázal na obrazovce symbol dolaru, jakožto příslib zisků, které televize jednou přinese. Netrvalo dlouho a o „zázračném chlapci“ z Utahu psaly noviny po celé zemi.

Do skromné laboratoře se přijeli podívat dokonce hollywoodské hvězdy Mary PickfordováDouglas Fairbanks, aby na vlastní oči spatřili zrod nové technologie. První veřejné předvádění sice provázely technické potíže (horké lampy praskaly a obraz byl pořád hodně zrnitý), ale bylo jasné, že budoucnost patří elektronické televizi.

David proti Goliáši

Ve stejnou dobu si však na východním pobřeží jistý ambiciózní magnát uvědomil, že televizní revoluce se blíží – a jeho impérium nesmí zůstat pozadu. David Sarnoff, šéf rozhlasového gigantu RCA (Radio Corporation of America), už v rádiu vybudoval obchodní kolos a tušil, že obraz k hlasu bude dalším krokem.

RCA sama vývoj elektronické televize zanedbala, ale Sarnoff uměl využít cizí nápady ve svůj prospěch. Jeho heslo bylo jednoduché: „Radio Corporation neplatí patentové poplatky, vybírá je.“ A tak místo aby licencoval Farnsworthův vynález, rozhodl se Sarnoff získat nad televizí plnou kontrolu jinak.

Nejprve RCA naverbovala ruského imigranta Vladimira Zvorykina, talentovaného inženýra, který už od roku 1923 zkoušel (pro firmu Westinghouse) vyvinout vlastní televizní kameru zvanou Ikonoskop. Zvorykin sice ještě funkční přístroj neměl, ale vlastnil několik raných patentů.

Foto: By Smithsonian Institution, No restrictions, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11689549

Vladimir Zvorykin

Sarnoff jej v roce 1930 pověřil vedením vývoje televize v RCA – a hned mu uložil, aby zjistil, co přesně mladý Farnsworth vynalezl. Zvorykin tedy inkognito navštívil Farnsworthovu laboratoř v San Francisku pod záminkou možné spolupráce. Farnsworth, který stále sháněl finance, naivně věřil, že by Westinghouse či RCA mohli jeho technologii licencovat, a s ochotou ruskému kolegovi všechno ukázal.

Po tři dny měl Zvorykin volný přístup k laboratoři – a viděl úplně vše, včetně detailů konstrukce Image Dissectoru. S touto znalostí tajemství konkurence se Zvorykin brzy nato vrátil na východ a nastoupil do výzkumných laboratoří RCA v Camdenu. Během pár let pak RCA ohlásila vlastní vylepšený kamerový snímač – „ikonoskop nové generace“ – nápadně podobný Farnsworthovým řešením.

Philo Farnsworth zatím netušil, že jeho nápady byly vyzrazeny konkurenci. Po svém úspěchu se snažil udržet malé vývojové studio v chodu: získal krátkodobě podporu firmy Philco a přestěhoval tým do Filadelfie. Tam také Farnsworthovi přibyly rodinné starosti – narodily se jim děti a tragicky přišli o teprve třináctiměsíčního synka (malý Kenny zemřel na infekci).

Foto: By USCapitol - Philo T. Farnsworth Statue, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21978046

do roku 2024 měl sochu i v americkém Kapitolu

Farnsworth ze ztráty vinil i to, že nemocnice neměly vhodné vybavení; později dokonce vynalezl nový typ dětského inkubátoru, aby podobným úmrtím předcházel. Navzdory osobním tragédiím pokračoval ve zdokonalování televize: v roce 1934 na Franklinově institutu veřejně předvedl systém živého televizního vysílání na dálku.

Dav zvědavců stál frontu celé hodiny, aby spatřil tančící obrázky v malé 12palcové obrazovce. Lidé byli u vytržení – pro mnohé to tehdy byla čirá magie.

Jenže mezitím už Sarnoff rozjel svůj plán. Nejprve nabídl Farnsworthovi, že jeho patenty odkoupí – velkorysých 100 000 dolarů s podmínkou, že Philo přejde pracovat pro RCA. Mladý vynálezce však odmítl. Nechtěl se vzdát kontroly nad svým výtvorem ani se stát kolečkem v korporaci, která jím dříve opovrhovala.

Odmítnutí RCA ale znamenalo válku. Rozzuřený Sarnoff se rozhodl Farnsworthovu malou firmu zničit právní cestou. Roku 1931 podalo RCA sérii žalob a patentových sporů, v nichž tvrdilo, že Farnsworthovy patenty nejsou platné, protože prvenství náleží jejich inženýru Zvorykinovi a jeho starším patentům z roku 1923. Začal vyčerpávající boj na právním kolbišti – souboj Davida s Goliášem, v němž se obrovská korporace snažila zadupat mladého génia do země.

Nečekané svědectví

Soudní řízení se táhla několik let. Farnsworth, stále sotva třicetiletý, musel vynakládat energii i peníze na obhajobu toho, co sám vymyslel. RCA disponovala týmem právníků a zdánlivě neomezenými prostředky. Tvrdila například, že mladý farmář nemohl v 14 letech vymyslet nic tak sofistikovaného, jako je elektronická televize – a pokud ano, ať to dokáže.

Farnsworth proto svolal své bývalé učitele. A skutečně, roku 1934 při jednom z klíčových jednání před patentovým úřadem přinesl svědek Justin Tolman – onen středoškolský učitel chemie – svůj starý notes. V něm stále pečlivě uchovával nákresy, které mu před dvanácti lety nakreslil nadšený student Philo na tabuli.

Tolmanovy zaprášené poznámky z roku 1922 poskytly nezvratný důkaz, že Farnsworth koncepci své elektronky nosil v hlavě dávno před tím, než RCA vůbec o televizi začala uvažovat. Soudce dal Farnsworthovi za pravdu. Rozhodnutím z roku 1935 byl Philo T. Farnsworth uznán jako právoplatný vynálezce klíčových částí elektronické televize a jeho patentům byla přiznána priorita. David porazil Goliáše – aspoň na papíře.

Foto: By Harris & Ewing - Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=53878575

soudní spory ho vyčerpaly

Sarnoffova RCA se s porážkou nehodlala smířit a podávala další a další odvolání, čímž oddalovala definitivní verdikt. Vynálezce i jeho mecenáši se mezitím topili v dluzích za právníky. Teprve koncem 30. let, na prahu války, uznal Sarnoff nevyhnutelné a souhlasil s mimosoudním smírem. RCA nakonec Farnsworthovi zaplatila licenční poplatky ve výši 1 milionu dolarů (vyplácené postupně) za možnost využívat jeho patenty. Byla to hořkosladká výhra. V

 dubnu 1939 na Světové výstavě v New Yorku to totiž byl právě David Sarnoff, kdo s velkou slávou předvedl televizní vysílání a prezentoval veřejnosti nový vynález, na kterém mezitím RCA zapracovala. Vypadalo to, jako by RCA darovala světu televizi – jméno Farnsworth u toho vůbec nezaznělo.

Trpké vítězství a pád do zapomnění

Patentová válka s RCA vyčerpala Farnswortha finančně i psychicky. Ačkoliv spor formálně vyhrál, skutečným vítězem se stal ten, kdo televizi dokázal masově rozšířit. Farnsworthova malá společnost, oslabená lety soudů a Velkou hospodářskou krizí, nebyla schopná konkurovat průmyslovému gigantu.

Firma Farnsworth Television and Radio se v roce 1938 pokusilo spustit vlastní výrobu televizorů v Indianě, ale neuspěla – trh právě zasáhla válka a televize nebyla prioritou. V roce 1949, ironií osudu právě když se poválečný televizní boom rozbíhal naplno, musel Farnsworth prodat svůj skomírající podnik konglomerátu ITT.

Philo Farnsworth se nikdy nestal slavným kapitánem průmyslu jako třeba Edison. Místo toho to byl tichý génius v pozadí. Po válce pokračoval v práci na různých vynálezech pod křídly firmy ITT – přispěl například k vývoji radaru, přístrojů pro noční vidění či vylepšení inkubátorů pro miminka.

Jeho zvídavost ho vedla i mimo obor televize. V 50. a 60. letech se ponořil do výzkumu jaderné fúze a sestrojil experimentální zařízení zvané Farnsworthův fusor, od něhož si sliboval levnou energii z jaderné reakce. I když se mu komerční fúzní reaktor zrealizovat nepodařilo, předběhl dobu – jeho fusor se stal základem pozdějších výzkumů a dodnes slouží jako zdroj neutronů ve vědeckých laboratořích.

Navzdory všem svým úspěchům zůstal Farnsworth skromným člověkem. Publicitu nevyhledával – ba naopak, televizi, kterou pomohl stvořit, se spíše stranil. Ironií osudu se za celý svůj život objevil na televizní obrazovce jen jedinkrát.

V roce 1957 byl pozván jako tajemný host do populární soutěžní show I’ve Got a Secret. Útlý, tichý pán se tam před zraky celonárodního publika posadil před porotu, která měla hádat jeho „tajemství“. Nikdo ze slavného panelu netušil, že právě hledí na člověka, díky němuž ta bedýnka vůbec existuje.

Když se porotci vzdali, moderátor Gary Moore odhalil Farnsworthovu identitu: vynálezce elektronické televize. Publikum tleskalo, Moore mu žertem poděkoval slovy, že „bez vás bych neměl práci“, a Farnsworth dostal za výhru 80 dolarů a karton cigaret.

„Stálo to za to?“

Televize se v 60. letech stala všudypřítomnou součástí domácností v Americe – často však k rozladění samotného vynálezce. Farnsworth s hořkostí sledoval, jak se z jeho dítěte stává „bedna na zabíjení času“. Úroveň vysílaných programů ho zklamala natolik, že svým čtyřem dětem zakazoval dívat se na televizi.

Farnsworth trpěl celoživotními depresemi, které se ke sklonku 60. let zhoršily. Po letech stresu a neúspěšných podniků utápěl zklamání v alkoholu. Přesto se dočkal jednoho symbolického zadostiučinění: 20. července 1969 seděl s manželkou Pem před televizí – výjimečně – a dívali se živě na přenos z přistání Apolla 11 na Měsíci.

Foto: By unknown, Copyrighted free use, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15106371

socha mladého vynálezce i s jeho výtvorem je dodnes k vidění v San Franciscu

Když kamerou na obrazovce klopýtl první záběr měsíčního povrchu a Neil Armstrong pronesl svá slavná slova o „malém krůčku pro člověka…“, Philo se prý obrátil k Pem, stiskl jí ruku a dojatě řekl: „Pem, tohle za to stálo.“

Philo T. Farnsworth zemřel o necelé dva roky později, v březnu 1971, ve věku 64 let. Podlomilo ho zápal plic, ke kterému přispělo i vyčerpání a zklamání z posledního neúspěšného podnikání. Zemřel prakticky bez peněz a téměř zapomenut, zatímco televizní průmysl – vybudovaný i na jeho vynálezech – vydělával miliardy.

Jeho celoživotní partnerka Pem Farnsworthová však na manželův odkaz nezapomněla. Desítky let po jeho smrti bojovala, aby Philo Farnsworth získal místo v historii, které si zaslouží.

Její úsilí přineslo ovoce: Farnsworth postupně získal uznání jako „zapomenutý otec televize“. Byl uveden do Síně slávy vynálezců i televizní Síně slávy. Roku 1999 ho časopis TIME zařadil mezi 100 nejdůležitějších osobností 20. století. Jeho podobizna ve formě sochy kdysi reprezentovala stát Utah v Kapitolu ve Washingtonu a pamětní deska na domě v San Francisku připomíná místo, odkud poprvé elektronicky vysílal obraz.

Zdroje:

https://en.wikiquote.org/wiki/Philo_Farnsworth

https://en.wikipedia.org/wiki/Philo_Farnsworth

https://www.britannica.com/biography/Philo-Farnsworth

https://www.biography.com/inventors/philo-t-farnsworth

https://www.televisionacademy.com/features/news/hall-fame/philo-t-farnsworth-hall-fame-tribute

https://hackaday.com/2018/07/03/philo-farnsworth-rca-and-the-battle-for-television/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz