Muž se třemi nohami, který okouzlil svět. Frank Lentini měl čtyři chodidla a šestnáct prstů

Frank Lentini se zhluboka nadechl – a pak vykopl míč nohou, která by neměla existovat. Jeho třetí nohou. Z hlediště se ozvaly zalapání po dechu i nadšený potlesk. Tehdy, v roce 1897, se osmiletý Frank poprvé stal senzací pro celé publikum.

Francesco „Frank“ Lentini přišel na svět 18. května 1889 v sicilském městečku Rosolini jako páté z dvanácti dětí chudé rodiny. Narodil se však s raritní tělesnou odchylkou – k jeho páteři bylo přirostlé částečně vyvinuté siamské dvojče.

To mělo vyvinutou spodní polovinu těla, ale chyběl mu trup i hlava. Po narození tak malému Frankovi vyčnívala z pravého boku třetí noha s dalším, zakrnělým čtvrtým chodidlem u kolene. Celkem měl čtyři chodidla a šestnáct prstů. A po svém nedonošeném bratru „zdědil“ dokonce i dvě plně funkční sady intimních orgánů.

Pro Frankovy rodiče to byl šok a ostuda. V hluboce věřící sicilské komunitě 19. století panoval strach z „Božích znamení“ a tělesných deformací – a jejich syn měl najednou tři nohy.

Rodina se za něj styděla a raději ho svěřila do péče tety a strýce. V rodném městě mu lidé začali dávat kruté přezdívky; říkali mu „malý netvor“, někdy cynicky i „živoucí zázrak“.

Malý Frank rostl s pocitem, že je nežádoucí. Sám svou nadpočetnou nohu nenáviděl a hluboce se za ni styděl. Když viděl ostatní kluky pobíhat venku, trpěl. Domníval se, že nikdy nemůže dělat to, co jeho kamarádi – že nikdy nebude normální.

Ale osud mu brzy připravil zvláštní setkání, které všechno změnilo. Teta totiž chlapce zapsala do ústavu pro hendikepované děti. Tam malý Frank poprvé spatřil vrstevníky, kteří na tom byli hůř než on: děti, které neviděly ani neslyšely, děti upoutané na lůžko, bez končetin.

Byl to otřes i prozření. Uvědomil si, že on sám přes všechnu svou bizarnost může chodit, hrát si, žít – zatímco jiné děti takové štěstí nemají. Po letech na to vzpomínal jako na nejdůležitější moment svého života: „Návštěva toho ústavu, jakkoli byla nepříjemná kvůli bídě, kterou jsem tam viděl, byla to to nejlepší, co mě kdy potkalo. Od té doby až dodnes jsem si nikdy nestěžoval. Myslím, že život je krásný a rád ho žiji,“ prohlásil později.

Tehdy, ještě jako malý chlapec, přestal sám sebe litovat a začal na svůj úděl nahlížet s nadhledem. Přestal se hrbit pod tíhou „prokletí“ a pokusil se ovládnout svou třetí nohu – a tím i svůj osud.

Cesta za americkým snem. V roce 1896, když bylo Frankovi šest, navštívil Rosolini potulný loutkář jménem Vincenzo Magnano. Když spatřil chlapce se třemi končetinami, viděl v něm nejen lidskou bytost, ale i možnou hvězdu výnosných show.

Přesvědčil váhající rodiče, že v Americe jsou tzv. freak shows – show s lidskými „zrůdičkami“ – nesmírně v módě a že jejich syn může na pódiu dokázat velké věci. Zda odplul malý Frank do Ameriky přímo s Magnanem, nebo se rodina Lentiniových vydala za oceán sama a s loutkářem se spojila až později, není jisté.

Jisté však je, že už v roce 1899 – nebylo mu ani jedenáct – vystupoval Frank Lentini v největším cirkusu světa, slavném Ringling Brothers. Amerika konce 19. století byla posedlá kuriozitami a Velký Lentini (jak ho uváděli) se záhy stal jednou z nich.

Z drobného sicilského chlapce se rychle stala jedna z nejvyhledávanějších „hříček přírody“ své doby. Publikum fascinoval i děsil zároveň. Frank však brzy pochopil, že pokud má uspět, nesmí být jen pasivní exponát – musí lidi bavit a dojímat.

Dokázal to dokonale. Měl přirozený šarm, inteligenci a smysl pro humor. Součástí jeho čísel se staly i živé rozhovory s diváky. Pohotově odpovídal na všetečné otázky týkající se jeho těla i soukromí. Když se ho například někdo zeptal, jak si kupuje boty na tři nohy, Lentini se jen ušklíbl a s kamennou tváří odvětil, že vždycky koupí dva páry a tu čtvrtou botu daruje kamarádovi s jednou nohou.

Na ještě intimnější dotazy ohledně jeho dvojího mužství reagoval s nadhledem a vtipem – a nikdy neztratil důstojnost. Právě díky tomu všemu se z Francesca z Rosolini stal slavný Frank Lentini.

Ve světě kočovných atrakcí na počátku 20. století si získal obrovské jméno. Čtyřicet let nepřetržitě vystupoval po celém světě. Diváci v New Yorku ho poprvé viděli roku 1906 v Madison Square Garden po boku slavného Barnumova cirkusu.

Účinkoval s legendárním showmanem P. T. Barnumem, jezdil v show Buffalo Billa a obešel snad všechny slavné manéže, jaké tehdejší svět znal. Na plakátech ho agenty propagovali pod senzačními přízvisky: „Třínohý Sicilián“, „Největší lékařský zázrak všech dob“ či „Jediný třínohý fotbalista na světě“.

A skutečně – Frank Lentini předváděl s tou zvláštní nohou neuvěřitelné kousky. Hrál s ní fotbal, jak to ostatně předvedl už coby kluk v osmi letech. Naučil se skákat přes švihadlo, bruslit na kolečkových bruslích i jezdit na kole, a to všechno tak, aby to vypadalo snadno.

Před publikem se pohyboval s jistotou a hrdostí. Své odlišnosti se už nebál – naopak, byl na ni hrdý. I tím si získával sympatie davů.

Mezi ostatními artisty a „podivíny“ si vydobyl respekt, jaký neměl obdoby. Říkali mu Král – král cirkusových rarit. Nebyl totiž jen výstavním exponátem; Frank Lentini se stal symbolem triumfu nad osudem. Díky svému talentu a optimismu vydělal jmění a splnil si svůj americký sen.

Z chlapce, kterého se jeho vlastní rodiče zřekli, se stal bohatý a slavný muž. Ale co víc – Frank našel štěstí i v osobním životě, daleko od reflektorů cirkusových stanů.

Během jednoho ze svých vystoupení se Frank setkal s mladičkou herečkou Theresou Murrayovou. Byl to překvapivý pár – on, drobný muž se třemi nohami, a ona, půvabná hvězda jeviště. Přesto v něm Theresa viděla charismatického gentlemana s dobrým srdcem.

Frankovy tělesné zvláštnosti pro ni nehrály roli; milovala jeho humor a životní elán. Vzali se v roce 1907. Lentini tak světu dokázal, že i člověk, kterého příroda obdařila navíc končetinou, může vést zcela plnohodnotný život milujícího manžela a otce. Manželům Lentiniovým se narodily čtyři děti – dcery Josephine a Natale a synové Frank Jr. a James. Všechny byly zdravé; žádné z dětí nezdědilo po otci nic „navíc“.

Rodinné štěstí však nebylo bez mráčků. Po téměř třiceti letech společného života se Frank a Theresa ve třicátých letech rozešli. Sláva i neustálé cestování si vybraly daň – jejich cesty se odloučily. Frank nicméně nezůstal sám.

Brzy našel druhou životní lásku, Američanku jménem Helen Shupeová, po boku které prožil zbytek života. Veřejně už vystupoval méně, přece jen stárnul. Občas se ale vrátil do manéže, protože cirkus byl jeho osudem i vášní.

Nikdy nepřestal úplně vystupovat – turné objížděl až do vysokého věku. Ještě v šedesáti letech ohromoval nové generace diváků svými kousky a vyprávěním. A Helen stála věrně při něm, v zákulisí, vždy s úsměvem.

Frank Lentini nakonec zemřel 21. září 1966 ve věku 77 let, pokojně a obklopen těmi, kdo ho milovali. Jeho plíce – unavené léty kouření a putování po světě – vypověděly službu.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Frank_Lentini

https://www.poznatsvet.cz/clanek/frank-lentini-30000103.html

https://www.historyexpose.com/people/extraordinary-life-three-legged-sicilian

https://www.reddit.com/r/Damnthatsinteresting/comments/1ly79e3/frank_lentini_an_owner_of_3_legs_4_feet_16_toes/