Článek
V září 1906 visela v Monkey House, pavilonu opic v newyorské Bronx Zoo, cedule se jménem Ota Benga. Uváděla jeho věk, výšku, váhu a zemi původu. Podle tehdejší cedule mu bylo 23 let, měřil čtyři stopy a jedenáct palců, vážil 103 liber a pocházel z oblasti řeky Kasai ve Svobodném státě Kongo. Vedle něj byl orangutan Dohong, šimpanzi a papoušek. Lidé chodili k mřížím, ukazovali na něj, smáli se a čekali, co udělá.
Ota Benga nebyl zvíře. Byl to muž z oblasti dnešní Demokratické republiky Kongo. Do Spojených států ho přivezl Samuel Phillips Verner, bývalý presbyteriánský misionář a obchodník, který sháněl Afričany pro antropologickou expozici na světové výstavě v St. Louis. Ota Benga už tam jednou stál před lidmi jako ukázka „primitivního člověka“. O dva roky později skončil v zoo.
Podle pozdějších záznamů se narodil kolem roku 1883 v oblasti řeky Kasai. Přesné údaje o jeho dětství chybí.
Libra soli a látka
V březnu 1904 našel Verner Otu Bengu na trhu s otroky v Kongu. Podle své verze zaplatil za jeho svobodu libru soli a kus látky. Měl zakázku přivézt do Spojených států skupinu lidí, které tehdejší antropologové a organizátoři výstav označovali jako „Pygmeje“. Benga s ním odjel.
V červnu 1904 se v St. Louis otevřela Louisiana Purchase Exposition, světová výstava s obrovskou návštěvností. Byly tam průmyslové novinky, pavilony států, technika, zábava a také takzvané antropologické vesnice. Lidé z různých částí světa byli vystaveni jako ukázky vývojových stupňů lidstva.
Ota Benga a další muži z Konga byli součástí této podívané. Návštěvníci si je prohlíželi, novináři o nich psali a vědci je měřili, fotografovali a porovnávali. Ve stejném areálu byl vystavován i Geronimo, muž, který byl ještě nedávno válečným zajatcem americké vlády.
Po skončení výstavy Verner skupinu odvezl zpět do Afriky. Ota Benga se tam podle pozdějších pramenů pokusil znovu žít s lidmi Batwa a oženil se. Jeho druhá žena ale zemřela a on se nakonec znovu vydal s Vernerem zpět do Ameriky.
Když přijeli do New Yorku, Verner měl finanční potíže. Potřeboval odjet na jih Spojených států a pro Bengu hledal místo. Nejprve ho umístil v American Museum of Natural History.
Podle pozdějších zpráv to dlouho nevydrželo. Při jedné společenské události měl Benga hodit židli po Florence Guggenheimové. Muzeum ho nechtělo. Dalším místem kam se dostal bylo Bronx Zoo. Zpočátku tam mohl chodit po areálu a pomáhat ošetřovatelům. Trávil čas v pavilonu opic. Pak někdo zavěsil jeho hamaku do klece, dal mu luk a šípy a vyvěsil ceduli. Návštěvníci dostali nový program.
Pavilon opic
The New York Times o něm 9. září 1906 psal pod titulkem „Křovák sdílí klec s opicemi“. U klece se podle novin mačkaly stovky lidí najednou. Benga seděl uvnitř, někdy mlčel, někdy střílel z luku, někdy pletl rohože nebo se staral o papouška. Orangutan jménem Dohong byl s ním.
Ředitel zoo William Temple Hornaday výstavu obhajoval. Tvrdil, že jde o vědu a vzdělávání. Černošští duchovní v New Yorku zareagovali rychle. Sešli se v Mount Olivet Baptist Church v Harlemu a proti expozici začali protestovat. V čele byli reverend James H. Gordon a superintendent Howard Colored. Gordon s dalšími duchovními přijel do zoo. Pokusili se s Bengou mluvit. Viděli ho v kleci s orangutanem a žádali, aby byl odveden pryč. Tlak na Zoo rostl.
Zoo nakonec Bengu z klece stáhla. Tím ale jeho ponižování neskončilo. Když chodil po areálu, lidé ho pronásledovali. Někteří do něj šťouchali, jiní mu podráželi nohy nebo se mu smáli. Potřeboval policejní ochranu. Benga se začal bránit. Když ho chtěli ošetřovatelé vrátit do pavilonu opic, kousal, kopal a snažil se dostat pryč. Jednou měl vyhrožovat nožem. Pro zoo se z atrakce stal problém.
Dne 27. září 1906, po necelých třech týdnech, Ota Benga ze zoo odešel. Verner ho odvedl do útulku v Brooklynu, které vedl reverend Gordon. Tam měl vlastní pokoj. Gordon říkal, že s ním nebudou zacházet jako s exponátem, ale jako s hostem. Učil se anglicky. Později žil také na farmě sirotčince na Long Islandu. V roce 1907 mu Verner nabídl návrat do Konga. Benga odmítl. Chtěl zkusit žít v Americe.
V lednu 1910 odešel do Lynchburgu ve Virginii. Bylo mu asi šestadvacet. Nastoupil na černošskou baptistickou školu. Žil u lidí, kteří se ho ujali. Nejdřív u Josephine Andersonové, později u Mary Rice Hayesové. Zkoušel chodit do základních tříd, ale školu postupně opustil. Dělal drobné práce za jídlo a bydlení, pracoval jako nádeník a také v tabákové továrně.
V Lynchburgu mu zubař zakryl špičaté zbroušené přední zuby, aby jeho úsměv nepřitahoval tolik pozornosti. Lidé mu začali říkat Otto Bingo. Nejvíc času trávil venku. Chodil do lesů s místními chlapci, učil je vyrábět luky, lovit, chytat malá zvířata, rybařit a hledat med. Vyprávěl jim o lovu slonů. Když chtěl ukázat, jak velké zvíře to bylo, roztáhl ruce.
Postupně se měnil. Chlapci, kteří s ním chodili ven, později vzpomínali, že ztrácel zájem o lov a rybaření. Často sedával sám pod stromem. Chtěl se vrátit domů. Na cestu do Konga ale neměl peníze. S Vernerem ztratil kontakt. V Evropě mezitím začala válka a návrat přes oceán byl ještě těžší.
Dne 19. března 1916 odpoledne sbíral dřevo, rozdělal oheň a tančil kolem něj. Děti ho tak viděly už dřív, ale tentokrát prý působil jinak. V noci vzal pistoli, kterou měl schovanou v kůlně. Ráno 20. března 1916 se v kůlně za domem Josephine Andersonové střelil do levé části hrudi. Bylo mu zhruba třiatřicet let.
Zdroje:
https://newsroom.wcs.org/News-Releases/articleType/ArticleView/articleId/14648/A-Statement-from-the-Wildlife-Conservation-Society.aspx
https://www.wcs.org/reckoning-with-our-past-present-and-future-at-wcs
https://encyclopediavirginia.org/entries/benga-ota-ca-1883-1916/
https://encyclopediavirginia.org/965hpr-28c731391cec2d7/
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-tragic-tale-of-the-pygmy-in-the-zoo-2787905/
https://www.theguardian.com/world/2015/jun/03/the-man-who-was-caged-in-a-zoo
https://www.gravegarden.org/ota-benga/
