Článek
Finále ženské boxerské welterové váhy (66 kg) bylo poznamenáno touto kontroverzí. Imán Chalífová, 26letá reprezentantka Alžírska, zde získala zlatou medaili a na stupních vítězů stála jako šampionka ženského boxu. Jenže již během turnaje si mnozí všimli její nápadné fyzické převahy – a brzy vypluly na povrch i znepokojivé informace z minulosti.
Britský deník The Telegraph zveřejnil uniklý lékařský report z roku 2023, podle nějž měla Chalífová při povinném testu pohlaví výsledek odpovídající „biologickému muži“. Test údajně odhalil chromozomy XY a mužskou hladinu testosteronu v jejím těle, což vedlo k jejímu vyloučení z mistrovství světa 2023 pořádaného Mezinárodní boxerskou asociací (IBA).
Tato zpráva působila jako granát vhozený do ringu. Znamená to snad, že olympijská vítězka ženské kategorie je ve skutečnosti biologický muž? Pro mnoho sportovních fanoušků i atletek to byla nepřijatelná představa. Italská boxerka Angela Carini, která s Chalífovou nastoupila v úvodním olympijském duelu, vzdala zápas už po 46 sekundách – a z ringu odcházela v slzách.
Test pohlaví a různá pravidla různých organizací
Zmíněný test pohlaví v roce 2023 nebyl veřejně objasněn. IBA tehdy pouze lakonicky oznámila, že dvě boxerky nesplnily „kritéria způsobilosti“ pro ženskou kategorii a byly vyřazeny z mistrovství světa. Až později ruský šéf IBA Umar Kremljov prozradil, že DNA testy prokázaly u těchto boxerek chromozomy XY. Kromě Chalífové šlo i o tchajwanskou boxerku Lin Jü-ting (Lin Yu‑ting).
Obě byly vyloučeny údajně ve jménu „férovosti a integrity soutěže“, protože měly podle IBA „mužskou“ hladinu testosteronu a tedy nepovolenou výhodu Chalífová se tehdy bránila a tvrdila, že je žena, že nikdy nepodváděla. Nicméně nálepka podezření už na ní ulpěla.
Klíčové je, že IBA není uznávaná MOV – kvůli dlouhodobým sporům o korupci a řízení boxu ji Mezinárodní olympijský výbor před časem přestal uznávat jako řídící orgán. Olympijský box v Paříži 2024 organizoval přímo MOV (ve spolupráci s nově vzniklou federací World Boxing), a ten se rozhodl řídit mírnějšími pravidly.
Prakticky to znamenalo, že pro olympijskou účast stačilo, že jsou boxerky ženami v dokladu totožnosti a splňují základní kritéria jako účast na kvalifikačních turnajích. Chalífová i Lin Jü-ting těchto šancí využily, kvalifikovaly se na olympiádu a navzdory dřívějšímu zákazu od IBA tam normálně boxovaly.
MOV se ocitl pod palbou kritiky, že ignoroval varování. Ještě před zahájením turnaje v Paříži se k situaci vyjadřoval mluvčí MOV Mark Adams, který rozhodnutí hájil s tím, že všechny boxerky v ženské kategorii splňují soutěžní pravidla. „Nebudu komentovat konkrétní jména, to by bylo nefér. Mohu ale říct, že všichni, kdo soutěží v ženské kategorii, jsou v souladu s pravidly způsobilosti. Mají v občance uvedeno, že jsou ženy, a to je rozhodující,“ prohlásil Adams.
MOV tedy de facto potvrdil, že pokud národní svazy nominují závodnici jako ženu a neporuší se žádné jiné regule, Olympiáda nemá další speciální překážky – ani v případě, že existuje pozitivní test naznačující přítomnost „mužských“ znaků či hormonálních hladin.
Když pravidla narážejí na realitu ringu
Proč ale jiný výsledek testu znamenal konec na mistrovství světa a žádný problém na olympiádě? Rozdíl je právě ve vykládání pravidel. Zatímco IBA se pokusila (byť bez transparentnosti) uplatnit přísné kritérium – zřejmě podobné pravidlům pro intersex a transgender sportovkyně v jiných sportech – MOV se držel starého rámce, který konkrétní limity nestanovoval.
Podle Adama se jedná o „složitou problematiku“, kterou musí řešit každé sportovní odvětví zvlášť, a není na to jednoduché jednotné pravidlo. „Všichni by rádi jednoduchou odpověď – ano, nebo ne. Ale je to neuvěřitelně komplexní záležitost,“ připustil mluvčí MOV.
V případě boxu se tak střetla inkluze s obavami o bezpečnost a spravedlnost. Kontaktní sport, kde úder mužské síly může znamenat vážné ohrožení zdraví soupeřky, zvedl vlnu obav. Australská boxerka Caitlin Parkerová, kapitánka australského týmu, nazvala rozhodnutí pustit sporné boxerky na olympiádu „nebezpečným“. „Nesouhlasím s tím, aby jim bylo dovoleno soutěžit, obzvlášť v bojových sportech,“ uvedla Parkerová během her.
„Může to být neuvěřitelně nebezpečné. Není to tak, že bych nikdy netrénovala se sparingpartnery-muži, ale v ostrém zápase to může ohrozit zdraví. Mělo by se to opravdu důkladně zvážit“.
A právě nastavení pravidel do budoucna je teď žhavým tématem. Nově vzniklá federace World Boxing, snažící se převzít roli IBA, krátce po pařížské olympiádě oznámila zavedení povinných testů pohlaví u žen na svých soutěžích, aby „zajistila bezpečnost a spravedlivé podmínky“. Nešťastným způsobem u toho veřejně jmenovala právě Imán Chalífovou s dodatkem, že dokud neprokáže, že je biologicky ženského pohlaví, nebude smět na turnaje nastoupit.
To vyvolalo další poprask a World Boxing se následně omluvila za zveřejnění jména a únik citlivých informací – připustila, že soukromí sportovkyně mělo zůstat chráněno. Pandořina skříňka debaty o pohlaví ve sportu však už zůstává otevřená.
Semenya, Thomas a spol.
Případ Chalífové není zdaleka první, kdy se řeší „biologičtí muži“ v ženských sportech – ačkoliv každý z těchto případů má svá specifika. Jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová se stala symbolem této kontroverze už před více než deseti lety. Dvojnásobná olympijská vítězka v běhu na 800 metrů má vrozenou „poruchu vývoje pohlaví“ (DSD) – narodila se s ženským vzhledem, ale chromozomálně je XY a má přirozeně vysokou hladinu testosteronu.
Po svém drtivém nástupu na světovou scénu v roce 2009 začala čelit podezírání, ponižujícímu zkoumání pohlaví a nakonec i novým pravidlům, která prakticky mířila přímo na ni. Mezinárodní atletická federace (World Athletics) zavedla limit testosteronu pro závodnice v bězích na 400 m až 1 míli – tedy přesně v těch disciplínách, kde excelovala Semenyaová. Pokud by chtěla dál závodit, musela by uměle snižovat svůj hormon léčivy, což odmítla.
Výsledkem bylo, že na velkých akcích už běhat nemůže. Semenyaová se soudila (u sportovní arbitráže i ve Švýcarsku neuspěla) a odvolala se až k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten v roce 2023 rozhodl, že Švýcarsko porušilo její právo na nediskriminaci, když se nemohla efektivně bránit pravidlům znemožňujícím jí závodit. Přesto pravidla platí dál. Od roku 2023 World Athletics zakázala start v ženské kategorii úplně všem sportovkyním, které prošly mužskou pubertou (tedy transgender ženám i případům DSD jako Semenyaová, pokud neomezí testosteron pod extrémně nízkou mez).
Zatímco Semenyaová je biologicky atypická žena od narození, americká plavkyně Lia Thomasová představuje jiný scénář – je to transgender žena, tedy narozená jako biologický muž, který podstoupil tranzici. Lia Thomasová závodila v mužském týmu univerzity v Pennsylvánii, ale po změně pohlaví začala v roce 2021 závodit mezi ženami. V roce 2022 se zapsala do historie jako první otevřeně transgender sportovkyně, která získala titul v ženské soutěži NCAA (univerzitní mistrovství USA) – vyhrála závod na 500 yardů volným způsobem.
Její vítězství však doprovázel mediální a politický skandál. Zatímco Thomasová argumentovala, že má za sebou roky hormonální terapie a dodržuje všechna pravidla, kritici (včetně některých jejích soupeřek) poukazovali na její výšku, sílu a vytrvalost získanou díky mužské pubertě. Thomasová se stala symbolem toho, jak je „snadné“ pro muže získat dominanci v ženské kategorii. Dopady tohoto případu byly rovněž okamžité. Mezinárodní plavecká federace (dnes World Aquatics) už v roce 2022 zpřísnila pravidla: trans ženy, které prošly mužskou pubertou, nesmějí startovat v elitních ženských závodech.
Každý z těchto případů – Chalífová, Semenyaová a mnoho další – je trochu odlišný, ale všechny spojuje jedna zásadní problém: ve jménu inkluze a „sociální spravedlnosti“ zrušili spravedlnost sportovní.
Ženské kategorie ve sportu vznikly právě proto, aby ženy měly rovné šance soutěžit, oddělené od mužů, kteří mají v průměru vyšší fyzické dispozice (větší sílu, rychlost, výšku). Pokud se ale do ženské kategorie dostane sportovec s výhodami plynoucími z mužské biologie, potom se původní smysl oddělení stírá.
Zdroje:
https://www.sport.cz/clanek/olympiada-sili-volani-po-diskvalifikaci-zlate-boxerky-zeny-nebudou-ubity-k-smrti-reaguje-slavna-spisovatelka-5245295
https://www.denik.cz/ostatni_sport/iman-chalifova-olympijske-hry-pariz-box-martina-navratilova-transgender-pohlavi.html
https://www.idnes.cz/oh/olympismus/iman-chalifova-zlato-box-olympiada-muz-zena.A250603_161459_ms-hokej-2025_rmp
https://en.wikipedia.org/wiki/Imane_Khelif
