Článek
Když Renátě Doleželové nabídli roli v seriálu 30 případů majora Zemana, nebrala ji jako jistý krok ke slávě. Měla angažmá v Ostravě, čekala dítě a do Prahy by musela dojíždět. Produkci proto odepsala, že to kvůli těhotenství nepůjde. Jenže štáb o ni moc stál.
Scénář se upravil. Ludmila Brůhová, zvaná Lída, se stala manželkou Jana Zemana a její těhotenství se propsalo i do děje.
Těhotenství se při natáčení neschovávalo jen ve scénáři. Doleželová později vzpomínala, že při jedné scéně seděla u stolu a těhotenské břicho měla zakryté ubrusem. Potom odjela, za týden se jí narodil syn a postsynchrony už dotočila po porodu.
S Vladimírem Brabcem si na place vytvořila zvláštní odstup. Ona mu jako mladá herečka vykala, on jí tykal. V seriálu nakonec nevydržela dlouho. Její Lída Zemanová zemřela ve čtrnáctém díle, když ji zastřelil agent Bláha v podání Radoslava Brzobohatého. Diváci jí pak psali dopisy, jako by přišli o svoji opravdovou kamarádku.
Pro mnoho lidí zůstala právě Lídou Zemanovou. I když její vlastní život byl mnohem složitější než role, která ji proslavila.
Dívka z Brodku u Přerova
Renáta Doleželová se narodila 2. června 1950 v Brodku u Přerova. Rodiče byli učitelé. Doma se dával důraz na vzdělání, disciplínu a praktické znalosti. Malá Renáta nejdřív snila o hře na klavír, ale k divadlu ji postupně připoutal ochotnický spolek v Brodku.
Nebyl to příběh dítěte z herecké rodiny, které by od začátku vědělo, kam patří. Po základní škole šla na chemickou průmyslovku do Přerova. Měla mít normální povolání. Laboratoř, zkumavky, stabilní práci a obyčejný život.
Jenže během studia si ujasnila, že ji to táhne k herectví. Sama později vzpomínala, že v tom byly i romantické představy o slávě a obdivu. A divadlo ji prostě bavilo víc než práce laborantky. Po maturitě se přihlásila na JAMU v Brně. Vzali ji hned napoprvé.
Už během studií ji začala využívat televize. V roce 1972 hrála titulní roli v historickém seriálu Ctná paní Lucie. Objevili se v něm Jan Tříska, Ilja Prachař, Svatopluk Matyáš, Václav Lohniský nebo Miloš Kopecký.
Pro mladou herečku to mohla být velká televizní šance. Jenže seriál narazil na cenzuru. Na začátku normalizace skončil v trezoru a jeho kopie byly později definitivně zničeny.
Krátce nato přišla Kronika žhavého léta Jiřího Sequense, film z poválečného pohraničí podle Václava Řezáče. Doleželová v něm dostala hlavní ženskou roli Zdeny Bagárové. Objevila se také v historických filmech Otakara Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy.
Byly to tituly pevně spojené s dobovou ideologií. Pro mladou herečku ale zároveň znamenaly práci před kamerou, postup v kariéře a setkání s lidmi, které do té doby znala jen z kina a televize.
Manžel a první dítě
Po JAMU nastoupila do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Právě tam se seznámila s režisérem Pavlem Paloušem. Vzali se a měli spolu dva syny, Daniela a Jana.
Po Lídě Zemanové přicházely další role. V seriálu Okres na severu hrála Zdenu Kališovou, sekretářku Josefa Pláteníka. V My všichni školou povinní se objevila jako učitelka Jaroslava Úžasná. Česká televize ji eviduje i v dalších pořadech a inscenacích, včetně Hadího jedu, Půl domu bez ženicha nebo různých kriminálních a televizních cyklů.
Filmový přehled u ní uvádí řadu menších filmových a dabingových prací z konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let. Nebyla jen jednou seriálovou manželkou. Pracovala průběžně, často v menších rolích, které se objevovaly v televizi nebo ve filmu.
V roce 1979 se stala členkou hereckého souboru Filmového studia Barrandov. To v tehdejším systému znamenalo jistější zázemí a pravidelnější práci.
Její tvář se hodila do rolí žen, které měly působit přirozeně, jemně, někdy až dívčím dojmem. Sama ale nechtěla zůstat jen u křehkých naivek. Lákaly ji složitější postavy. Jenže televize si ji zapamatovala hlavně v podobě, která se divákům snadno ukládala do paměti: hezká blond žena z velkých normalizačních seriálů.
Po roce 1989 se změnilo prostředí. Normalizační seriály zůstaly spojené s dobou, od které se nová společnost chtěla odstřihnout. Některé tváře přestaly být pro režiséry a dramaturgy zajímavé. Doleželová nebyla jediná, koho tenhle zlom zasáhl.
Po revoluci hrála dál, ale z obrazovky mizela. Působila v pražských divadlech, například v Divadle Pod lampou a v Divadle U Hasičů. Věnovala se dál také dabingu.
Do pracovního útlumu přišel i rozpad manželství s Pavlem Paloušem. Po letech, kdy měla rodinu, děti a práci, zůstávala čím dál víc sama.
Pozdější články o jejím životě často píší o depresích, alkoholu a lécích. U podobných příběhů je potřeba opatrnost. Jisté je, že poslední roky nebyly lehké. Práce ubylo, manželství skončilo a děti už měli svůj život.
Krátce po padesátých narozeninách ji našli mrtvou v jejím bytě. Bylo to 12. června 2000. Našli ji synové Daniel a Jan a bylo jí rovných padesát let.Pitva prokázala kombinaci alkoholu a antidepresiv. Policie případ odložila. Nikdy se veřejně nepotvrdilo, jestli šlo o sebevraždu, nebo nešťastnou náhodu. Dopis na rozloučenou se nenašel.
Jaroslava Obermaierová, která v Majorovi Zemanovi hrála druhou ženu Jana Zemana, později říkala, že sebevraždě nevěří. Podle ní měla Renáta problémy jako každý jiný, ale nechtěla si prý chtít vzít život. Mluvila spíš o možnosti, že se napila, vzala si něco na uklidnění nebo na spaní a kombinace se jí stala osudnou.
Zdroje:
https://biography.hiu.cas.cz/wiki/DOLE%C5%BDELOV%C3%81_Ren%C3%A1ta_1950%E2%80%932000
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/5236/renata-dolezelova
https://www.ceskatelevize.cz/lide/dolezelova-renata/
https://divadelniarchiv.cz/people/detail/person/10465
https://www.csfd.cz/tvurce/1132-renata-dolezelova/biografie/
https://www.kinobox.cz/osobnosti/18695-renata-dolezelova
https://www.tyden.cz/rubriky/herecka-renata-dolezelova-vzala-si-zivot-sama_271498.html
