Hlavní obsah
Lidé a společnost

Žije v lese v chatě bez elektřiny i mobilu a je šťastný. Svatopluk Skopal měl i vodu ze studánky

Foto: Autor: Petr Chodura – by the author himself, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Svatopluk Skopal patří mezi známé české herce, přesto se moderním technologiím vyhýbá. Nemá mobilní telefon ani počítač a klid nejraději nachází v odlehlé chatě uprostřed lesa bez elektřiny.

Článek

Natáčení kriminální komedie Poldové a nemluvně, rok 2019. Herec Svatopluk Skopal sedí v kulise obýváku a má sehrát scénu, kdy telefonuje přes chytrý mobil. Je mu 68 let a mobilní telefon nikdy nevlastnil.

Rekvizitář mu podává připravený přístroj a kolegové s úsměvem radí, jak ho držet a přitisknout k uchu, aby záběr vypadal věrohodně. Pro Skopala je to novinka – v civilním životě se bez mobilu obejde a donedávna ani netušil, jak se taková věc správně používá.

Mobily nesnáším, obtěžují mě,“ vysvětloval Skopal už dřív svou nechuť k mobilním telefonům. Patří k té malé menšině lidí, která si v dnešní době vystačí bez neustálého koukání do displejů. Telefon samozřejmě potřebuje, hlavně kvůli práci, ovšem vyřešil to po svém – používá pouze klasickou pevnou linku. Doma má aparát se záznamníkem.

Když na záznamníku bliká vzkaz, herec si ho v klidu poslechne a zavolá zpátky. Nic dalšího nepotřebuje. Mobilní telefon u sebe nemá z jednoho prostého důvodu: nechce být pořád k zastižení. „Proč bych měl být pořád dosažitelný?“ položil řečnickou otázku novinářce v jednom z rozhovorů.

Už samotné vyzvánění ho znervózňuje – sám říká, že když kolem něj začne zvonit mobil, hne se v něm nepříjemný reflex. „Hned, jak zazvoní, mám vyrážku,“ prohlásil doslova.

Skopal připouští, že kvůli své zarputilé analogové filozofii mohl přijít o některé pracovní nabídky. Zejména v dabingu občas režiséři spoléhají na to, že herce zastihnou operativně na mobilu – a to u něj nelze. „Možná jsem přišel o pár kšeftů v dabingu, když si řekli, že Skopalovi nemá cenu volat, protože nemá mobil,“ uvažuje herec.

Ztráty ho ale netrápí. Věří, že role, na kterých skutečně záleží, si ho nakonec stejně najdou. „Když na mě někdo bude myslet s prací, která opravdu stojí za to, tak mě bez problémů sežene,“ dodává Skopal s klidem. A praxe mu dává za pravdu – i bez mobilu a sociálních sítí dostal v posledních dvou dekádách několik výrazných televizních rolí a o práci nouzi neměl.

Žít se dá i bez mobilu

Nepoužívání chytrých technologií u herce v 21. století působí nezvykle. Svatopluk Skopal si však z internetové izolace těžkou hlavu nedělá. „Jde to i bez nich,“ prohlásil na účet sociálních sítí a mobilů v roce 2019. Facebook ani Instagram nemá a nechybí mu to. Žádnou osobní prezentaci online nevede.

Když něco potřebuje vyřídit, telefonní čísla na kolegy má napsaná v diáři a vytočí je ze své pevné linky. Rozhovory pro média poskytuje zřídka – publicitě se spíš vyhýbá a své soukromí si střeží.

Když zrovna nemusí být v Praze, odjíždí co nejdál od ruchu velkoměsta – nejlépe do hlubokých lesů. Jedno takové útočiště opravdu má a tráví tam hodně času. Žije v Praze-Holešovicích, ale jak sám říká, nejraději odpočívá na Vysočině.

před lety tam zdědil chatu po svém otci, režisérovi Svatopluku Skopalovi starším. Dřevěná chata uprostřed lesa se stala jeho druhým domovem. Je to místo na samotě, daleko od silnic i od mobilního signálu.

„Stojí uprostřed lesa, bez elektriky, a donedávna jsme dokonce chodili do studánky pro vodu,“ líčí herec spokojeně. Teprve nedávno, když okolní prameny kvůli suchu vyschly, nechal navrtat studnu a osadil ji ruční pumpou. Víc modernizace nepotřebuje. Když padne noc, svítí se svíčkou nebo petrolejkou. Pro Skopala má večer v chatičce díky tomu pomalejší tempo a své kouzlo. A hlavně – nikdo se mu tam nedovolá.

Život uprostřed lesa

Ticho, šumění stromů, vůně hlíny – pro Skopala ideální způsob, jak si vyčistit hlavu. „Když tam na chajdu zalezu, zmizím ze světa, protože nemám ani mobil,“ pochvaluje si Skopal odlehlost svého lesa. Je to čas jen pro něj a jeho nejbližší. Někdy je na chatě sám, jindy přijede celá rodina. Obvykle ho tam doprovází psí společník – retrívr jménem Henry, kříženec labradora, kterého Skopalovi půjčuje syn.

Pes dostal jméno po fotbalovém střelci Thierrym Henrym a herec s úsměvem říká, že si s ním často rozumí líp než s lidmi. Henrymu lesní divočina svědčí a Svatopluka Skopala těší jeho společnost. Když je navíc poblíž rodina – manželka či dospělý syn s rodinou – nic mu na chatě nechybí.

Na venkově tráví Skopal většinu volných dnů. Moderní civilizaci tam pustí k sobě jen minimálně. Televizi ani internet na chatě nemá, spíš vymýšlí, co je potřeba opravit a udělat kolem chalupy. Volný čas tu znamená úplně jinou náplň dne než ve městě.

Herec štípe dříví, nosí vodu od pumpy a ráno si uvaří kávu na plynovém vařiči. Klid, který u toho má, mu vyhovuje. „Úplně zmizet“ z dohledu světa je pro něj nejlepší odpočinek. Neznamená to ale, že by utíkal natrvalo – jakmile má v Praze práci nebo zkoušky v divadle, vrací se do města a poctivě plní své závazky.

Na jeviště a před kameru chodí vždy připravený. Jen co skončí, bere si však zase svůj čas pro sebe. A že se mu na chatu nikdo nedovolá? Přesně to je záměr.

Role jen s celým scénářem

Svatopluk Skopal se netají tím, že je staromilec. O některých svých postojích sám říká, že pocházejí „ze staré školy minulého století“. Platí to nejen pro techniku, ale i pro jeho profesní nároky. Patří ke generaci herců, která si zakládá na pořádné přípravě role a nemá ráda improvizaci z nutnosti.

V praxi to znamená, že když kývne na dlouhodobé natáčení, chce dopředu vědět, do čeho jde. „Abych mohl někoho hrát, musím si umět představit jeho povahu, koho má rád, kdo má rád jeho,“ vysvětluje Skopal . Vadí mu moderní praxe nekonečných seriálů, kde scénáře vznikají za pochodu. Roli napsanou den předem by si neužil.

„Nedávno mi nabídli roli a dali mi k tomu jeden list papíru, takže jsem tu práci samozřejmě hned odmítl,“ vzpomíná herec . Striktně trvá na tom, že si každou postavu musí dopředu promyslet: „Když neznám osud své postavy, nemám se čeho chytit,“ říká v podstatě.

Proto rád přijal nabídku do retro seriálu Vyprávěj v roce 2009 – produkce mu tehdy poskytla scénáře prvních dvaceti dílů najednou. Role Josefa Dvořáka v tomto seriálu mu sedla od začátku. Mohl si v klidu ujasnit, kdy je jeho postava statečná, kdy se bojí, co je pro ni v životě důležité a jak se chová k lidem kolem sebe. A přesně takový přístup Skopal potřebuje.

Jeho důraz na důkladnost a pravidla někdy budí úsměvy. Skopal dobře ví, že ho mladší kolegové mohou považovat za umíněného patrona ze starých časů. „I když si o mně třeba myslí, že jsem blbec ze staré školy, mně to nevadí,“ konstatuje smířlivě.

Tyto zásady má hluboko pod kůží už od mládí. V 70. letech za normalizace byl jako začínající herec ve státním divadle pod tlakem, aby vstoupil do vládnoucí Komunistické strany Československa. Před srpnem 1968 byli komunisté v kultuře samozřejmostí, ale po sovětské okupaci jich hodně vystoupilo a režim zoufale sháněl „mladou krev“.

Šéfové v divadle naznačovali, že by se mladý Skopal mohl stát členem strany. On se ale rozhodl říct jasné ne. „Věděl jsem, že žádné vykrucování nepomůže, tak jsem musel říct rovnou ne,“ vzpomínal později. Riskoval tím kariéru – tehdy nebylo jisté, jestli ho kvůli tomu z divadla nevyhodí.

Nakonec se udržel a pracovat mohl dál, ale ta zkušenost ho posílila. Naučil se stát si za svým, i když to není pohodlné. Stejný princip pak uplatňuje celý život. Nepodbízí se a do ničeho se nenechá nutit – ať už jde o politiku, nebo o role beze smyslu.

Diváci ho zastavovali na ulici

Díky principům, kterých se drží, si Svatopluk Skopal vybudoval pověst spolehlivého charakterního herce. Když už nějakou roli přijme, zahraje ji naplno a věrohodně. Seriál Vyprávěj, mapující osudy jedné rodiny od 60. let do začátku 21. století, se v letech 2009–2013 stal velmi populárním a Skopal v něm vytvořil jednu z ústředních postav – právě hlavu rodiny Dvořákových.

Diváci po celé zemi ho začali vnímat jako tatínka Pepu Dvořáka. Sám herec měl k této roli blízko i osobně: scénář postavu datoval narozením do roku 1919 – tedy stejného roku, kdy se narodil Skopalův vlastní otec. Řadu situací z Pepova života navíc Skopal dobře znal z vlastní zkušenosti.

Populární retro seriál přinesl Skopalovi nejen ocenění od kritiků, ale hlavně mimořádný ohlas u lidí. Diváci si jeho Pepu Dvořáka zamilovali natolik, že s ním začali řešit osudy té postavy i mimo obrazovku. „Lidé to hodně sledují a dávají mi to najevo,“ pochvaloval si Skopal divácký zájem. Na ulici ho běžně zastavovali neznámí kolemjdoucí a rozebírali s ním děj.

V jedné sérii Vyprávěj měl Pepa vážnou manželskou krizi – opustil svou seriálovou ženu, odstěhoval se a nevypadalo to na smír. Skopal tehdy nemohl udělat krok, aby ho někdo nezastavil a nevyzýval: „Prosím vás, vraťte se k ní!“.

Herec se usmíval: nečekal, že budou lidé brát příběh tak vážně, ale těšilo ho, že postava rezonuje. Bral to jako důkaz, že poctivá práce na roli se vyplatila.

Divadlu věrný i v důchodu

Právě Divadlo na Vinohradech je Skopalovou stálou jistotou už od roku 1976. „Nechce se mi tuhle dobrou společnost opouštět,“ vysvětlil, proč nikdy nepřestoupil jinam. Na vinohradské scéně strávil skoro neuvěřitelných 50 let v jednom kuse. Prošel tam několika generacemi herců, od legend 70. a 80. let až po současné mladé posily.

Hrál po boku hvězd typu Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský nebo Jaromír Hanzlík a váží si toho. Poznal, že dobré divadlo se dělá v týmu: nesnáší zákulisní soupeření a intriky. Když občas přišlo vedení, které chtělo rozhádat soubor, nevydrželo tam podle něj dlouho.

Vinohradský soubor považuje Skopal za svou profesní rodinu. Nikdy neměl důvod ho opustit. Ani po roce 2014, kdy dosáhl důchodového věku, neodešel „na odpočinek“. Hrál dál a stále hraje. Ještě v nedávné době ho diváci mohli vidět například v komedii Pygmalion nebo tragédii Romeo a Julie na vinohradské scéně.

Do náročných hlavních rolí už se nepouští, ale postavy dědečků, profesorů či autorit mu sedí. Svůj herecký um teď předává i mladším na jevišti – v každém představení může být pro nové kolegy vzorem, jak si zachovat pokoru k řemeslu.

Koncem roku 2025 postihly Svatopluka Skopala vážné zdravotní potíže. Dlouho ho trápily bolesti zad, až nakonec musel na operaci páteře. Zákrok proběhl v nemocnici Na Homolce a nebyl v jeho případě první tohoto druhu. Poté čekala herce několikaměsíční rehabilitace v berounském zařízení, kam se uchýlil – a opět mu přišlo vhod, že u sebe nenosí mobil.

Rekonvalescence probíhala úspěšně a herec se postupně vracel do formy. Ve svých takřka 75 letech má v plánu znovu naplno pracovat. Touží si ještě zahrát nové role, a pokud zdraví dovolí, rád by se vrátil i před kameru.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatopluk_Skopal

https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-svatopluk-skopal-zit-se-da-i-bez-mobilu-mobily-nesnasim-obtezuji-me-75150?noredirect=1

https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/svatopluk-skopal-socialni-site-facebook-instagram-tydenik-tema.A190725_114458_lidicky_zar

https://www.denik.cz/spolecnost/svatopluk-skopal-poldove-nemluvne-vypravej.html

https://zeny.iprima.cz/herec-svatopluk-skopal-ma-chatu-na-vysocine-477838

https://zena.aktualne.cz/celebrity/hvezda-vypravej-svatopluk-skopal-po-nesnesitelnych-bolestech-vazna-operace-a-ted-narocna-rehabilitace

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz