Zničení bombardérů v srdci Ruska je fackou Putinovu režimu a armádě

Podle ukrajinských zdrojů šlo o pečlivě naplánovanou operaci „Pavučina“, při níž speciální jednotky použily roje dronů k likvidaci desítek letadel včetně těžkých bombardérů schopných nést jaderné zbraně. Některá média útok okamžitě překřtila na „ruský Pearl Harbor“ – analogii k překvapivému a devastujícímu úderu, který odhalil zranitelnost ruské armády hluboko v jejím zázemí.

Úder proběhl v noci z 31. května na 1. června 2025 a mířil na strategické letecké uzly v různých částech Ruska. Podle dostupných informací koordinovala útok ukrajinská bezpečnostní služba SBU a zasáhla čtyři hlavní základny ruského dálkového letectva.

První z nich byla Bělaja (Irkutská oblast). Ta leží na Sibiři cca 4200 km od Ukrajiny; byl to první zaznamenaný útok tak daleko na východě. Na základně Bělaja operují strategické bombardéry (Tu-95MS, Tu-160) a další stroje, které Rusko používá k raketovým útokům proti Ukrajině. Podle záběrů z místa tu došlo k masivním výbuchům a požárům u ranvejí.

Další byla základna Olenja (Murmanská oblast) – letiště na poloostrově Kola poblíž města Oleněgorsk, klíčové pro ruské letectvo na severu. Satelitní snímky z konce května ukázaly, že zde bylo soustředěno nejméně 11 strategických bombardérů Tu-95MS a až 40 bombardérů Tu-22M3, rozestavených nezvykle blízko sebe. Právě odtud místní hlásili v noci exploze a oblohu zahalenou černým kouřem. Útok na tuto základnu znamená zásah cílů zhruba 1800 km od Ukrajiny, poprvé v historii konfliktu tak daleko na sever.

Ďagilevo (Rjazaňská oblast) – letecká základna u Rjazaně, asi 700 km od Ukrajiny, tradiční působiště strategických bombardérů. Podle zdrojů SBU byla i ona terčem útoku, i když ruské úřady tvrdí, že zde jejich protivzdušná obrana (PVO) drony odrazila. Už v prosinci 2022 zažila základna Ďagilevo podobný útok ukrajinského dronu, tehdy se jednalo o první varování, že válka může zasáhnout i hluboko v ruském týlu.

Ivanovo Severnyj (Ivanovská oblast) – vojenské letiště u města Ivanovo na severovýchod od Moskvy (asi 940 km od Ukrajiny). Slouží jako týlová základna a logistický uzel ruského letectva. I zde měl podle SBU dopadnout útok dronu, což ruské ministerstvo obrany následně popřelo s tím, že všechny drony v Ivanovské oblasti byly včas zneškodněny.

Kromě těchto čtyř potvrzených cílů se objevily zprávy také o incidentu v Amurské oblasti na ruském Dálném východě. Podle ruské strany se v tamní blízkosti letecké základny vznítil kamion s ukrytými drony dříve, než mohly odstartovat. Útok v Amurské oblasti tedy zřejmě selhal, přesto rozsah celé operace zahrnoval pět různých regionů v třech časových pásmech, což nemá obdoby.

Celkové škody: Zdroje z ukrajinské rozvědky uvádějí, že se podařilo zasáhnout 41 letounů ruského strategického letectva. Z toho má být podle oficiálních míst nejméně 13 zcela zničeno a další poškozeny. Mezi zasaženými stroji jsou strategické bombardéry Tu-95 a Tu-22M3, které tvoří páteř ruských vzdušných sil pro útoky řízenými střelami, a dokonce také letoun včasné výstrahy A-50 (radarový stroj AWACS) určený k detekci vzdušných cílů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém prohlášení uvedl, že útok zasáhl 34 % všech strategických nosičů řízených střel v ruském arzenálu. Například šest zničených letounů Tu-22M3 patřilo k nejmodernějším verzím těchto bombardérů. Přesná čísla však nelze nezávisle ověřit a různé zdroje se rozcházejí – zatímco SBU hovoří o desítkách zasažených letadel, konzervativnější odhady zpočátku potvrzovaly zničení okolo 6–10 bombardérů na základě satelitních snímků.

Postupně však vycházely najevo nové důkazy (např. komerční satelitní fotografie firmy Umbra Space) potvrzující rozsah destrukce, takže počet zničených strojů byl později upřesněn na minimálně 13 a poškozených na více než dvacet.

„Pokud se informace o uváděném rozsahu ztrát potvrdí, jde o bezprecedentně efektivní úder a naprosté selhání ruských bezpečnostních opatření,“ zhodnotil útok bezpečnostní analytik Lukáš Stojar.

Už prvotní zprávy o útoku vzbuzovaly otázky: Jak mohla Ukrajina zasáhnout cíle vzdálené tisíce kilometrů, navíc pod ochranou ruské protivzdušné obrany? Odpověď naznačily detaily operace, které postupně zveřejnily ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev podle všeho nasadil bezpilotní letouny (drony) s dlouhým doletem, ovšem s neobvyklou taktikou – byly propašovány přímo na území Ruska a vypuštěny z bezprostřední blízkosti cílových základen.

Konkrétně šlo o tzv. FPV drony (First Person View), malé průzkumné či kamikaze stroje řízené operátorem pomocí kamery v reálném čase. Podle ukrajinské SBU byly tyto drony nenápadně dopraveny do Ruska a ukryty v improvizovaných mobilních kontejnerech. Tyto kontejnery – malé dřevěné „budky“ namontované na nákladní automobily – byly dovezeny poblíž ruských letišť.

V rozhodný moment se střecha kontejneru dálkově otevřela a ukryté drony vzlétly přímo z korby kamionu. Tento trik umožnil odstartovat drony jen pár kilometrů od cíle, takže ruské radary měly minimum času na reakci. Zároveň let v nízké výšce na krátkou vzdálenost znamenal, že drony se vyhnuly většině konvenčních prostředků PVO.

Podle SBU bylo takových dronů použito celkem 117 a každý měl svého operátora. Operátoři přitom vůbec nemuseli být na místě – díky satelitním komunikačním systémům mohli drony ovládat ze vzdálenosti stovek kilometrů, pravděpodobně přímo z Ukrajiny. Celou operaci navíc SBU připravovala přes půldruhého roku v utajení.

Drony a výbušniny propašované do Ruska byly ukryty tak, aby unikly pozornosti ruských bezpečnostních složek. K úspěchu přispěly také detailní zpravodajské informace o rozmístění letadel na jednotlivých základnách – podle komentátorů pravděpodobně z kombinace satelitního průzkumu a informátorů na místě.

Není vyloučeno, že při plánování akce pomohly i západní technologie či know-how, například komerční satelitní snímkování a špičkové komponenty použité v dronech. Ve výsledku tak Ukrajinci dokázali přelstít ruskou protivzdušnou obranu – zasadili úder přímo „z nitra“ Ruska, kde to obránci nečekali.

Ruské úřady následně připustily, že drony pronikly na dvě základny bez odporu – v Murmanské a Irkutské oblasti – zatímco na třech dalších místech (Ivanovo, Rjazaň, Amur) prý byly útoky včas odvráceny. Z ruského pohledu tedy selhaly lokální bezpečnostní složky. Například guvernér Irkutské oblasti Igor Kobzev potvrdil, že v oblasti základny Bělaja došlo k útoku dronů a že se podařilo „zablokovat zdroj, odkud byly drony vypuštěny“.

Tím zřejmě myslel onen nákladní automobil – podle nepotvrzených zpráv byl v Oleněgorsku řidič takového kamionu zadržen policií, když místní obyvatelé spatřili drony startující z jeho vozu. Ruská armáda se tak ex post dozvěděla o použitém triku, avšak příliš pozdě – škody už byly napáchány. Odborníci hodnotí tuto taktiku jako mimořádně inovativní: malé a levné drony dokázaly díky promyšlenému využití momentu překvapení zničit letadla, z nichž některá mají hodnotu desítek milionů dolarů a patří k symbolům ruské vojenské síly.

Bezprostřední reakce ruského ministerstva obrany byla zdrženlivá. Oficiální komuniké hovořilo o „pokusu kyjevského režimu provést teroristický útok drony“ na několik letišť a tvrdilo, že ruská PVO většinu dronů sestřelila či zahnala. Přiznáno bylo jen to, že „v dvou případech došlo ke vznícení několika kusů letecké techniky“, bez upřesnění typu a rozsahu poškození.

Konkrétní počty zničených bombardérů ruské úřady nezveřejnily vůbec a Kreml mlčel. Několik dní po útoku ruský prezident Vladimir Putin událost veřejně nekomentoval – pravděpodobně ve snaze minimalizovat ostudu, kterou by přiznání ztrát znamenalo, zvláště ve chvíli probíhajících mírových náznaků jednání v Istanbulu.

Zatímco státní média událost zmiňovala jen okrajově a v duchu vyjádření ministerstva, nezávislí vojenští analytici a ruští „milbloggeři“ reagovali bouřlivě. Na prominentních proruských kanálech na síti Telegram padala slova o „černém dni ruského strategického letectva“. Mnozí komentátoři označili útok za nejhorší úder na ruské letectvo od počátku války, který odhalil fatální selhání ochrany klíčových základen.

Známý ruský bloger vystupující pod pseudonymem Fighterbomber údajně kritizoval, že velení podcenilo hrozbu hluboko v týlu a nedokázalo zabránit ani tak očividné věci, jako je start dronů z civilního kamionu přímo u vojenského letiště. Další komentátoři volali po odvetě a personálních důsledcích.

„Tohle je naprosté fiasko odpovědných složek za ochranu strategických letišť,“ citoval například server The Insider ruského blogera Borise Rožina. V ruských ultravlasteneckých kruzích sílí tlak na armádní vedení – podobná blamáž nemůže zůstat bez viníka. Objevují se spekulace, že by mohlo padnout několik hlav ve velitelské struktuře ruských vzdušných sil, které nedokázaly své bombardéry ochránit ani na domácí půdě.

Oficiální místa v Kyjevě se k útokům zpočátku vyjadřovala jen velmi opatrně nebo vůbec. Již tradičně Ukrajinci nepřijali přímou odpovědnost za exploze na území Ruska bezprostředně poté, co k nim došlo. Nicméně rozsah operace Pavučina byl natolik významný, že se informace záhy potvrdily z více stran.

Nejmenovaný představitel SBU poskytl ruskojazyčné redakci BBC detailní informace už den po útoku – potvrdil seznam zasažených základen (včetně Rjazaně a Ivanova) a odhalil, že akce se připravovala 18 měsíců. Současně ukrajinská média (např. agentura RBK Ukrajina) s odvoláním na zdroje v rozvědce informovala o krycím názvu operace „Pavučina“, počtu zasažených letadel (41) a dokonce odhadla způsobené škody na více než 2 miliardy dolarů.

Tyto informace není možné nezávisle ověřit, ale brzy je potvrdili sami představitelé SBU – v pondělí 2. června SBU oficiálně oznámila, že útok skutečně provedla ona a že operace splnila svůj účel.

Útok na ruské bombardéry přichází v kontextu více než rok a půl trvající kampaně, během níž ruské síly pomocí strategických bombardérů systematicky ničily ukrajinskou infrastrukturu. Od října 2022 podnikalo Rusko pravidelné nálety řízenými střelami a drony na ukrajinské elektrárny, sítě a další civilní cíle hluboko v zázemí, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny v zimních měsících.

Ukrajina se proti těmto útokům jen obtížně bránila – sestřelila sice značnou část střel díky nově dodaným systémům protivzdušné obrany, avšak samotné nositele zkázy – strategické bombardéry – zůstávaly mimo dosah. Několik odvážných výpadů (jako útok dronů na letiště Engels u Saratova v prosinci 2022) naznačilo, že Ukrajinci hledají způsob, jak odpovědět. A operace Pavučina nyní představuje vyvrcholení této snahy: přenést válku zpět k nepříteli a oslabit ruské možnosti vzdušného teroru vůči Ukrajině.

Tento útok je také dalším důkazem rychlých inovací ukrajinské armády, která využívá moderní technologie a kreativní taktiku. Za pomoci relativně levných dronů a chytrého plánování Kyjev ukázal, že dokáže udeřit i na cíle, které Moskva považovala za nedotknutelné.

Odborníci jej proto označují za milník asymetrické války – malý napadený stát našel způsob, jak způsobit škody vojensky silnějšímu agresorovi přímo na jeho vlastním území. Navíc se tak stalo v době, kdy se obě strany chystaly k diplomatickým jednáním. Útok proběhl jen pár dní před plánovanou další fází mírových rozhovorů v Istanbulu, což lze vnímat jako signál odhodlání ze strany Ukrajiny: i během vyjednávání je schopna pokračovat v boji a zasáhnout nepřítele tisíce kilometrů od fronty.

Ztráta tolika bombardérů představuje pro ruské letectvo nejen materiální ránu, ale i psychologický šok. Stroje jako Tu-95 a Tu-160 patří k symbolům ruské vojenské moci a Moskva jich nemá neomezené množství – mnohé byly vyrobeny ještě v sovětské éře a jejich náhrada či oprava bude složitá až nemožná.

I ruská veřejnost, byť oficiálně neinformovaná o detailech, zřejmě tuší vážnost situace z nebývale podrážděných reakcí některých prokremelských komentátorů online. Na ukrajinské straně naopak zavládlo nadšení a hrdost. Úspěch operace Pavučina je vnímán jako mimořádná vzpruha pro morálku – srovnatelná snad jen s potopením ruského křižníku Moskva v dubnu 2022.

„Pro Ukrajinu je to výjimečně cenný úspěch, srovnatelný s největšími triumfy od začátku invaze,“ uvedl v této souvislosti vojenský expert Milán Petráš a připomněl mimo jiné i útok na Kerčský most.

Z čistě vojenského hlediska však odborníci nabádají k střídmosti: jednorázový úder patrně zásadně nezmění poměr sil na bojišti. Ruské letectvo sice přišlo o část kapacit, ale stále disponuje dalšími bombardéry, které nyní zřejmě rozmístí do bezpečnějších lokalit či lépe zabezpečí.

Některé poškozené stroje se Rusové pokusí opravit. V krátkodobém horizontu mohou být strategické nálety na ukrajinská města omezeny – zvláště pokud mezi zasaženými letouny byl také moderní radarový letoun A-50, který slouží k navádění útoků. Nicméně přímo na frontových liniích v Donbasu či jinde se dopad této operace projeví spíše nepřímo. „Oslabí to minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ míní analytik Stojar

Strategický význam operace Pavučina tak spočívá hlavně v průlomovém precedentu a v podkopání reputace ruské armády. Kreml bude nucen reagovat – ať už personálními změnami či demonstrativní odvetou. Lze očekávat, že ruská armáda zpřísní ostrahu letišť, přesune část zbývajících bombardérů ještě dále od Ukrajiny (možná až na dálněvýchodní základny) a pokusí se vypátrat síť ukrajinských agentů na svém území.

To vše ovšem stojí zdroje a čas, které Rusku budou chybět jinde. Ukrajina naproti tomu ukázala, že dokáže být o krok napřed a zasáhnout protivníka tam, kde se cítí nejjistěji. Operace Pavučina tak vstoupí do dějin jako jedna z nejodvážnějších a nejlépe provedených akcí ukrajinské rozvědky – útok, který posílil víru Ukrajinců ve vlastní síly a současně uštědřil ránu prestiži ruské armády, jež si dlouho zakládala na zdánlivě nedotknutelné strategické letecké moci.

Zdroje:

https://www.aeroweb.cz/clanky/9982-ukrajinske-drony-zasahly-ctyri-ruske-letecke-zakladny-znicily-pres-40-vojenskych-letadel

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-na-letecke-zakladny-v-rusku-utocily-drony-poprve-i-na-sibiri-278026

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/online-ukrajina-pri-operaci-pavucina-znicila-13-letounu-ruska-dalsi-jsou_2506021027_ako

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2681231