Zodiac: pravděpodobně nejslavnější nevyřešený kriminální případ historie dosud fascinuje tisíce lidí

Zaparkovali večer na opuštěném místě u silnice Lake Herman Road – romantická chvilka se však změnila v horor. Ze tmy se vynořil neznámý útočník a chladnokrevně oba zastřelil: Davida ranou do hlavy a Betty pětkrát do zad, když se pokusila utéct. Jejich prostřílená těla objevil náhodný kolemjdoucí. Policie marně pátrala po motivu tak surového činu – tehdy ještě netušila, že právě zde započalo řádění jednoho z nejproslulejších sériových vrahů historie.

Zhruba o půl roku později se děsivý scénář opakoval. V noci 4. července 1969 na parkovišti nedaleko předchozího místa vrah znovu udeřil na mladou dvojici v zaparkovaném voze. Dvaadvacetiletá Darlene Ferrinová a její známý, devatenáctiletý Michael Mageau, si povídali v autě, když vedle nich zastavil neznámý vůz.

Po krátké chvíli odjel, ale vzápětí se vrátil a zaparkoval za nimi. Silný kužel světla z baterky pronikl do jejich vozu – a beze slov se rozpoutalo peklo. Útočník skrz okénko okamžitě zahájil palbu. Darlene byla na místě smrtelně zraněna, zatímco Michael kupodivu přežil, přestože utrpěl vážná zranění.

Podařilo se mu ještě rozblikat nouzová světla auta a tím přivolat pozornost náhodných svědků, kteří zavolali pomoc. Michael Mageau tak jako jediný do té doby zahlédl vrahovu tvář – bělocha kolem 30 let, s kulatým obličejem – a poskytl policii první popis fantoma. Krvavá bilance dvou útoků: tři mladí lidé mrtví, jeden těžce zraněný a děs, který se začal šířit komunitou Vallejo a Benicie na okraji Sanfranciského zálivu.

Asi nejhrůznější čin si zákeřný zabiják schoval na konec září 1969. V podvečer 27. září si u jezera Berryessa severně od San Francisca vyhlédl další zamilovaný pár, dvacetidvouleté studenty Cecelii Shepardovou a Bryana Hartnella. Idylka pikniku se proměnila v noční můru ve chvíli, kdy se k nim zpoza stromů začal přibližovat muž v podivném převleku – na hlavě měl černou kápi s nápadným symbolem připomínajícím zaměřovač (kruh s křížem).

Vrah předstíral, že je uprchlý trestanec, a pod touto záminkou oba mladé lidi spoutal – přiměl Cecelii, aby svému příteli svázala ruce, načež svázal i ji. Vzápětí na své bezmocné oběti brutálně zaútočil dlouhým nožem. Než se jejich zoufalý křik rozlehl krajinou a přivolal náhodného rybáře, jenž zalarmoval policii, útočník klidně odešel ze scény, jako by se nic nestalo.

Bryan Hartnell zázrakem přežil šest bodných ran do zad, avšak jeho přítelkyně Cecelia o dva dny později podlehla kritickým zraněním. Na dveřích jejich auta zanechal vrah rukou psaný vzkaz: data tří útoků, čas, počet zastřelených či ubodaných obětí, a onen tajuplný znak kruhu s křížem uprostřed – podpis, kterým začal značit svůj krvavý „nárok“ na tyto činy.

Jen o pár týdnů později, 11. října 1969, došlo k další vraždě, jež na první pohled do dosavadního vzorce nezapadala. Obětí nebyl mladý pár v odlehlé lokalitě, nýbrž muž osaměle sedící v městské ulici – devětadvacetiletý taxikář Paul Stine vezl zákazníka v San Franciscu, když ho pasažér z ničeho nic střelil do hlavy. Vrah pak chladnokrevně odřízl kus zakrvácené košile oběti a zmizel v noční tmě městské čtvrti Presidio Heights.

Několik svědků z okolí zahlédlo prchajícího muže a policie ihned rozjela pátrání – bohužel zatížené osudovou chybou. Díky chybnému hlášení operátora hledali policisté podezřelého černocha, a tak když hlídka míjela jistého bělocha odpovídajícího původnímu popisu, vůbec ho nezastavila. Teprve později se ukázalo, že oním nenápadným mužem mohl být sám Zodiac – zabiják, který jakoby beze stopy prošel policejní sítí.

Krátce po druhé vraždě začaly do novin přicházet záhadné zprávy. V srpnu 1969 obdržely redakce tří významných listů – San Francisco Chronicle, San Francisco Examiner a Vallejo Times-Herald – prakticky shodné dopisy od neznámého pisatele. Každý obsahoval část zašifrované zprávy složené z podivných symbolů a písmen. Pisatel se hlásil k nedávným vraždám mladých lidí a naléhal na zveřejnění šifry na titulní straně novin pod pohrůžkou dalšího zabíjení.

Redakce nakonec skutečně otiskly kompletní kryptogram o 408 symbolech – a veřejnost záhy s úžasem četla jeho mrazivý vzkaz. Šifru rozluštil o týden později manželský pár učitelů Donald a Bettye Hardenovi. Zdánlivě nesmyslná směs znaků skrývala děsivé přiznání: „Zabíjení lidí je tak zábavné… je to ještě lepší než lovit zvěř v lese, protože člověk je nejnebezpečnější zvíře ze všech“, psal vrah a dodával, že své oběti „sbírá jako otroky do posmrtného života“. V tajence však chybělo jediné – jeho jméno.

Tímto okamžikem dostal sériový vrah i svou přezdívku. V jednom z dopisů reagujících na publicity totiž poprvé použil frázi: „Tady Zodiac…“ (v angličtině “This is the Zodiac speaking”), a právě tímto jménem se začal podepisovat v další korespondenci.

Přezdívku „Zodiac“ (Zvěrokruh) posílil tím, že své dopisy označoval zvláštním znakem – symbolem kruhu s křížem uvnitř, připomínajícím zaměřovací terč nebo astrologický znak. Tento symbol se objevoval jak v podpisu dopisů, tak například na zmíněných dveřích vozu u jezera Berryessa. Média se tohoto originálního názvu okamžitě chytila a záhadný zabiják tak získal identitu, kterou si sám stvořil.

Zodiacovy dopisy byly plné výsměchu a znepokojivých detailů o vraždách, které mohl znát jen pachatel – tím policejní vyšetřovatele přesvědčil, že pisatel skutečně je onen hledaný vrah. V jednom dopise například do redakce zaslal i krvavý útržek košile zavražděného taxikáře Paula Stinea jako důkaz, že mluví pravdu.

Jeho korespondence se stala bizarní hrou nervů: Zodiac v ní hrozil dalšími útoky (mimo jiné vyhrožoval, že “rozstřílí školní autobus a děti, které vypadnou ze zapíchlého autobusu, bude střílet jako hliněné holuby”), požadoval větší publicitu (zlobil se, že lidé nenosí odznaky se symbolem Zodiaca, jak navrhoval) a stále dokola se vysmíval neschopnosti policie ho dopadnout.

K dopisům často připojoval další šifry a hádanky. Druhou velkou šifru o 340 znacích zaslal San Francisco Chronicle v listopadu 1969 – ta však odolávala luštitelům více než padesát let! Až v prosinci 2020 oznámil mezinárodní tým amatérských kryptologů průlom: pomocí speciálního počítačového programu se jim konečně podařilo „Šifru-340“ rozluštit.

Výsledek ale všechny zklamal – Zodiac v ní neprozradil svou identitu, jen pokračoval ve svém chorobném chvástání: „Doufám, že se dobře bavíte při snaze mě dopadnout. Nebojím se plynové komory, protože mě o to dříve pošle do ráje – protože teď mám spoustu otroků, kteří pro mě pracují,“ napsal mimo jiné v zašifrovaném textu (slovo „ráj“ napsal s hrubkou).

Vrah se vysmíval i po dekádách: FBI potvrdila pravost dešifrovaného vzkazu, avšak žádné nové stopy z něj nezískala. Dvě menší šifry, které Zodiac zanechal – jedna z nich je notoricky známá jako „Má jméno je ____“ s pouhými 13 znaky – zůstávají nerozlousknuty a stále živí naděje, že by mohly skrývat klíč k pachatelově jménu.

Zodiacova známá korespondence čítá přes dvacet dopisů a pohlednic zaslaných do různých redakcí či konkrétním osobám. Poslední ověřený dopis přišel v roce 1974 – pak se po záhadném pisateli slehla zem. Dodnes se vedou spory, zda některé pozdější dopisy nebyly podvrhy od napodobitelů či senzacechtivých vtipálků.

Ať tak či onak, po první vlně hrůzy přicházely od Zodiaca už jen slovní útoky a výsměšné vzkazy. Ani v nich však nikdy neodhalil svou totožnost – ta se stala opravdovou šifrou, kterou se navzdory vší snaze nedaří vyluštit ani po více než půlstoletí.

Vraždy a výhružné dopisy zanechaly obyvatele oblasti Sanfranciského zálivu v naprostém zděšení. Koncem roku 1969 zachvátila Severní Kalifornii doslova zodiacománie. Média každý den přinášela nové titulky o „šifrovacím vrahovi“, policejní hlídky zvýšily dohled na odlehlých místech a rodiče se báli pouštět děti do školy poté, co Zodiac hrozil útokem na školní autobus. Veřejnost fascinoval jeho kryptický pseudonym i šifry – mnozí amatéři se tehdy snažili luštit kódy a pátrat na vlastní pěst.

Zodiaca líčili novináři jako geniálního šílence, který si s celým státem zahrává jako kočka s myší. Tahle zlověstná hra se rychle stala senzací. Vrah sám se postaral o public relations, když posílal dopisy přímo do redakcí a vytvářel tak mediální cirkus, jaký neměl obdoby. Kronika hrůzy přikovovala Ameriku k novinám a televizním zprávám – Zodiac se stal slavným strašákem, jehož jméno i symbol poznal brzy každý.

Policie čelila obrovskému tlaku i ostudě, že neznámý zabiják uniká spravedlnosti a ještě se vysmívá jejich úsilí. Do pátrání se zapojily úřady několika okresů i FBI, koordinace však byla složitá. Vyšetřovatelé měli k dispozici jen mlhavé svědecké výpovědi – například přeživší Michael Mageau popsal útočníka jen obecně a děti, které viděly vraha prchat od taxíku, poskytly portrét muže s brýlemi a krátkými světle hnědými vlasy.

Podle těchto svědectví vznikl portrétový identikit, který policie koncem roku 1969 zveřejnila na „Wanted“ plakátech. Široká pátrací akce probíhala ve dne v noci: prohledávaly se lesy kolem jezer, silniční zátarasy kontrolovaly projíždějící vozy, policejní potápěči dokonce propátrávali dno zátoky (kvůli Zodiacově hrozbě bombou). Několikrát se zdálo, že jsou blízko – pár hodin po vraždě Paula Stinea obklíčila policie čtvrť Presidio Heights, bohužel však pátrala po špatně popsaném muži.

Až pozdě si uvědomili, že onen „podezřelý běloch“, kterého krátce minuly hlídky u parku, mohl skutečně být Zodiac v přestrojení. Důkazů zůstávalo poskrovnu: pár latentních otisků prstů (ne zcela průkazných), krevní skupina O na místě činu, svědectví a hlavně dopisy.

Ty poskytly vodítka v podobě grafologické analýzy rukopisu a pravopisných podivností (Zodiac psal s chybami, zdánlivě nevzdělaně). Policie nashromáždila krabice spisů, ale jasnou stopu ne a ne najít. Zoufalství vyšetřovatelů vystihovalo skóre, jímž se vrah sám chlubil: „Me = 37, SFPD = 0“ – tedy údajný počet jeho obětí versus „skóre“ sanfranciské policie.

Navzdory obrovské snaze se Zodiac stal takřka legendárním přízrakem – vždy o krok napřed. Vyšetřovatelé prověřovali každé hlášení a tip od vyděšených občanů. Na policii proudily stovky oznámení: soused, který se chová divně; kolega s obsesí do šifer; podivín, který nosí stejný symbol na opasku… V jednu chvíli se dokonce přihlásil muž, který tvrdil, že je Zodiac – ale ukázalo se, že jde jen o duševně nemocného jedince hledajícího pozornost.

Celkem bylo postupně prověřeno přes 2 500 potenciálních podezřelých, ale žádný nebyl usvědčen. Frustrace zákona kontrastovala s morbidním sebevědomím vraha, který psal do novin, že policii unikne a „bude shledán až v ráji se svými otroky“. Přesto vyšetřovatelé nevzdávali hon na Zodiaca – případ zůstával otevřený dlouhá léta.

Sanfranciská policie jej sice v roce 2004 formálně překvalifikovala na „neaktivní“, ale později znovu otevřela a dodnes je kauza vedena jako otevřená také u ministerstva spravedlnosti státu Kalifornie i FBI. Nevyřešený případ, plný slepých uliček, se stal noční můrou několika generací kriminalistů.

Během desetiletí vyplouvalo na povrch mnoho teorií o tom, kdo by mohl být tím maskovaným vrahem. Jedno jméno se však objevovalo zvlášť často a také policie ho nakonec označila za oficiálního podezřelého: Arthur Leigh Allen. Tento muž z Valleja, bývalý učitel a skautský vedoucí, budil podezření z řady důvodů. Měl za sebou trest za obtěžování dětí a pověst podivína.

Své okolí údajně děsil násilnými fantaziemi – dokonce se chlubil, že by lidi zabíjel a policii dráždil pod přezdívkou ze znamení zvěrokruhu. V roce 1971 policie zjistila, že Allen vlastnil hodinky značky Zodiac ozdobené právě motivem zaměřovacího kříže. Také se provalilo, že v době útoku u jezera Berryessa byl poblíž místa činu. Vyšetřovatelé na něj uvalili přísné sledování a v září 1972 dokonce provedli domovní prohlídku – našli řadu zbraní a znepokojivých materiálů, avšak nic, co by ho přímo spojilo se Zodiacovými dopisy či vraždami.

Allen ochotně podstoupil test rukopisu i hlasu, ale výsledky nebyly průkazné. V roce 1975 ho znovu propustili pro nedostatek důkazů. Arthur Leigh Allen zemřel v roce 1992 na infarkt, aniž by proti němu bylo vzneseno obvinění. Ačkoli mnozí (včetně autora knih o Zodiacovi Roberta Graysmithe) věří, že právě on byl oním vrahem, definitivní důkaz nikdy nepadl. Po Allenově smrti navíc test DNA ze známek dopisů jeho roli zpochybnil – DNA profil ze Zodiacovy obálky se neshodoval s Allenovým, ačkoli ani tato stopa nebyla stoprocentní.

Kromě Allena existovalo i mnoho dalších podezřelých – v průběhu času se z lovu na Zodiaca stal téměř národní sport. Různí soukromí badatelé a internetoví detektivové ukázali na několik mužů, kteří údajně mohli být Zodiacem.

Mezi nejčastěji zmiňovanými jmény byl například Richard Gaikowski, novinář z San Francisca, jehož iniciály „RG“ prý seděly do některých šifrových her a který údajně odpovídal popisu.

Dále Lawrence Kane, válečný veterán s poraněním mozku, jenž žil v oblasti a podle svědků obtěžoval ženy – dokonce se spekulovalo, že oběť Darlene Ferrinová ho možná znala.

Jako možný Zodiac byl označován také filmový promítač Rick Marshall či knihovník Ross Sullivan, který vzbuzoval podezření podivným chováním a podobností k policejnímu portrétu. Úřady oficiálně žádného z těchto lidí jako Zodiaca nejmenovaly. Jediným oficiálně zmiňovaným podezřelým zůstal Arthur Leigh Allen. Zodiacův případ proto dodnes obestírá aura tajemství – přes všechny moderní vyšetřovací metody, testy DNA, balistické analýzy a digitální forenzní pátrání nemáme v rukou ani po 55 letech jasnou odpověď na otázku: Kdo byl Zodiac?

Zodiac se za půlstoletí stal více než jen kriminálním případem – proměnil se v kulturní fenomén. Jeho příběh zapůsobil na veřejnou imaginaci podobně jako dávný mýtus o Jacku Rozparovači. Byl označen za „pravděpodobně nejslavnější nevyřešený kriminální případ americké historie“a dodnes fascinuje badatele, novináře i filmaře.

Na motivy Zodiacova řádění vzniklo několik knih (k nejznámějším patří Zodiac od Roberta Graysmithe) a také slavný hollywoodský film Zodiac režiséra Davida Finchera (2007). Právě Fincherova precizní rekonstrukce událostí znovu rozvířila zájem o případ u nové generace – a připomněla, jak děsivá byla atmosféra strachu na přelomu 60. a 70. let.

Už dříve však Zodiac inspiroval i fiktivní zločince: například kultovní thriller Drsný Harry (1971) s Clintem Eastwoodem v roli policisty loví vraha Scorpio, jenž si zahrává s policií a ohrožuje školní autobus – jasná narážka na Zodiacovy reálné hrozby. V popkultuře se odkaz Zodiaca objevuje v nesčetných dokumentech, seriálech, písních i konspiračních teoriích na internetu. Zodiac zkrátka vešel do obecného povědomí jako symbol záhadného predátora, kterého nikdy nedostihla spravedlnost.

Také pro kriminalistiku znamenal případ Zodiac určitý milník. Ukázal, jak nebezpečná může být kombinace sériového vraha a médií – policejní experti se museli poprvé intenzivně zabývat komunikací zločince s tiskem, analyzovat šifrované zprávy a rozhodovat, co zveřejnit a co raději utajit.

V 70. letech se díky tomu zlepšila koordinace mezi různými policejními sbory a započal rozvoj profilování zločinců: FBI začala budovat odbor behaviorální analýzy, který zkoumal psychologii sériových vrahů i jejich možnou motivaci k dopisování s médii. Zodiac byl také jedním z prvních případů, kde sehrálo roli počítačové dešifrování a později i genetické databáze.

Jakmile se objevila možnost analyzovat DNA z archivních důkazů, detektivové se k případu znovu a znovu vraceli. V roce 2002 se zkusilo získat DNA z obálek Zodiacových dopisů – výsledný profil však byl neúplný a umožnil jen vyloučit některé osoby (včetně Allena).

Po úspěšném dopadení „Zlatého státního vraha“ (Golden State Killer) pomocí genealogické DNA v roce 2018 pojali kalifornští policisté nový optimismus: zaslali obnovované vzorky z dopisních známek a dalších důkazů do moderních laboratoří s nadějí, že pokrok ve vědě konečně vydá Zodiacovo jméno. Jak uvedl detektiv Terry Poyser z Valleja, cítili „jistotu, že tentokrát z nich něco dostanou“. Zatím však ani nové metody nepřinesly průlom.

Přesto se mnozí neúnavně snaží legendu Zodiaca rozluštit. V prosinci 2020, přesně 51 let od odeslání zašifrovaného vzkazu, zažila odborná i laická veřejnost senzaci díky již zmíněnému rozluštění „Šifry 340“. Radost ale vystřídalo zklamání, když se ukázalo, že text nepřinesl žádné nové vodítko k dopadení vraha. Zodiacův výsměšný tón zůstal stejný, jako by padesát let neuběhlo. Lovci záhad se tedy obrátili jiným směrem – k novým podezřelým.

V říjnu 2021 přišla skupina čtyřiceti nezávislých vyšetřovatelů, říkající si The Case Breakers, s odvážným prohlášením: Identifikovali jsme Zodiaca. Tvrdili, že nepolapitelný zabiják konečně dostal tvář a jméno – Gary Francis Poste. Tento válečný veterán amerického letectva a malíř pokojů žil v Kalifornii a zemřel v roce 2018. 

Tým kolem investigativce Thomase Colberta uvedl, že po tříletém pátrání shromáždili důkazy, které Postea spojují se všemi Zodiacovými vraždami. Měl prý ve svém bytě temnou komoru a fotografie, které připomínají Zodiacovy oběti, a na čele jizvy přesně tam, kde je zachytil policejní identikit.

Case Breakers dokonce tvrdí, že FBI má k dispozici částečný profil DNA Zodiaca a ve svých databázích ho vedla jako podezřelého již od roku 2016. Tyto šokující informace měly pocházet od nejmenovaného whistleblowera uvnitř FBI. Zdálo by se, že tajenka je rozluštěna – avšak oficiální místa zůstala skeptická.

FBI i kalifornská policie popřely, že by případ byl vyřešen, a prohlásily, že Zodiacův případ zůstává otevřený a vyšetřování pokračuje. Sanfranciská policie dokonce oznámila, že na základě prezentovaných důkazů případ znovu neotevře – zřejmě je nepovažuje za dostatečně průkazné. Gary Poste již navíc není mezi živými, takže spravedlnost ho nemůže dostihnout ani v případě, že by byl viníkem. Teorie o jeho vině tak zůstává jednou z mnoha – byť je podložená zajímavými indiciemi, postrádá zatím přímý důkaz.

Mnozí věří, že jednoho dne věda či náhoda přeci jen odhalí jeho totožnost. Do té doby ovšem příběh Zodiaca zůstává otevřený – jako temné memento, že i v éře pokročilé kriminalistiky může jeden chytrý a zvrácený jedinec dlouho unikat spravedlnosti.

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/sifra-rozlusteni-seriovy-vrah-zodiac-san-francisco-chronicle_2012121545_tzr

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/je-tohle-zodiac-byvali-detektivove-tvrdi-ze-znaji-jmeno-znam/r~e4202910276611ec8a900cc47ab5f122/

https://www.frews.cz/zodiac-tento-seriovy-vrah-matl-vysetrovatele-sifrovanymi-zpravami-jeho-identita-je-dodnes-zahalena-tajemstvim/

https://simple.wikipedia.org/wiki/Zodiac_Killer

https://www.independent.co.uk/news/world/americas/crime/zodiac-killer-identified-air-force-veteran-poste-b2341148.html

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/423884-rozlustili-vzkaz-serioveho-vraha-zodiaca-vysmival-se-v-nem-policii

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obrazem-zodiac-seriovy-vrah-usa-amerika-vyroci-foto/r~a0721176fc8d11e8a470ac1f6b220ee8/r~30ae6110fc8c11e882ca0cc47ab5f122/