Článek
Všichni jsme zažili tu nepříjemnou chvíli, kdy se matka s kočárkem zoufale snaží dostat do tramvaje, autobusu nebo metra, a okolí jako by zmrzlo. Lidé buď zarytě koukají do mobilů, nebo nenápadně otáčejí hlavu. Někteří sice pomohou, ale spousta lidí odmítne a vyslouží si tím nevraživé pohledy okolí. Ale proč?
Mít dítě je radost, ale také velká zodpovědnost. Součástí rodičovství je plánování – a to včetně toho, jak se dostanete z bodu A do bodu B. MHD je veřejná doprava, ne taxi nebo asistenční služba. Pokud se rozhodnete, že budete cestovat s kočárkem, je na vás, abyste se na to připravili a vybavili se tak, abyste to zvládli.
„Máme si pomáhat navzájem!“
Jasně, soucit a ohleduplnost jsou důležité, ale proč pomoc automaticky očekávají? Představa, že nezištná pomoc je povinnost, je naprosto scestná. Každý máme svůj program, své starosti. A když se rozhodneme se neangažovat v řešení problémů ostatních, je to naše naprosté právo. Navíc, pokud se někdo rozhodne „nepomoci“ ani to nemusí být ze zloby či nezájmu – možná jen nemá sílu, čas, nebo se necítí příjemně při manipulaci s cizím kočárkem.
„Ale vždyť to trvá jen chvilku!“ argumentují lidé, kteří pomáhají vždy a všude. To je sice pravda, ale těch chvilek může být za den desítky. Proč by měl mít náhodný spolucestující nebo kolemjdoucí povinnost suplovat funkci asistenta, který vám pomáhá zvládat vaše rodičovské povinnosti? Jak to budete zvládat či ne, jste si měli promyslet předtím, než jste se vrhli do rodičovství.
Přizpůsobte se situaci
MHD prostě není ideální pro každého. Smiřte se s tím a pokud se vám zdá cestování s kočárkem náročné a je nad vaše osobní síly, existují alternativy – třeba nosítka, která jsou skladnější a lehčí. A do autobusu tak i s potomkem „vyhopkáte“ raz dva. Když už ale cestujete s kočárkem, měli byste si dopředu nejen zjistit, zda je spoj bezbariérový, ale taky si ověřit, že zvládnete kočárek dostat dovnitř. Buďte připraveni na to, že si možná budete muset poradit sami. Vzít si kočárek do MHD je vaše volba, tak si musíte být schopni poradit.
Výčitky nejsou na místě
Ukřivděné pohledy, nebo nenápadně mumlané remcání absolutně není na místě. Proč by měl někdo být „pranýřovaný“ jen proto, že nepomohl cizí paní s kočárkem? Samozřejmě, tu nemluvím o chvílích, kdy je ohroženo dítě, ale o běžném nástupu nebo výstupu. Výčitky a pasivně-agresivní komentáře rodičů, kteří čekali automatickou pomoc, nejsou fér. Jste dospělí, nikdo vás za ručičku vodit nebude. A pokud nejste schopní převzít odpovědnost za svoje rozhodnutí nezbývá než se ptát, co vyroste z vašich dětí.
