Hlavní obsah
Právo a státní správa

Ohlédnutí za největší soudní událostí druhé poloviny tohoto roku

Foto: Pixabay

Do legislativního procesu nepatří překvapení aneb Ústavní soud řekl jasné ano předvídatelnosti práva, a ne přílepkům a legislativním faulům.

Článek

Náš soud soudů sídlící v čarokrásném městě Brně desátého prosincového dne, v den, kdy si demokratický západní svět připomíná Mezinárodní den lidských práv, v podstatné části vyhověl návrhu skupiny poslanců za opoziční hnutí ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II.

Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací
u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Právní úprava ale vznikla jako neústavní přílepek (jako tzv. jezdec v právu), zdůraznil náš konstituční tribunál v svém svátečním nálezu.

Jako právník a právní publicista považuji za klíčové osvětlit principy, které vedly Ústavní soud k tomu, že podstatnou částí vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil zmíněný kontroverzní lex Babiš II.

Tento případ totiž představuje příklad toho, kdy je nezbytné pečlivě oddělit ústavněprávní otázky od politických sporů.

Podstata případu

Předmětný Lex Babiš II byl přijat s cílem zpřísnit pravidla pro vlastnictví médií a přijímání dotací u politiků a členů vlády. Zákon zakazoval veřejným funkcionářům být skutečnými majiteli médií, jako jsou televize, rádia nebo noviny, a zároveň omezoval jejich možnost čerpat veřejné dotace. Tento záměr byl prezentován jako nástroj k posílení důvěry veřejnosti ve spravedlivou soutěž a nezávislost médií.

Přesto však právní úprava trpěla zásadní vadou, kterou nelze přehlédnout: vznikla jako neústavní přílepek, tedy v rozporu s pravidly zákonodárného procesu.

Přílepky a ústavní pořádek

Ústavní soud dlouhodobě hájí zásadu, že každý návrh zákona musí projít řádným legislativním procesem, včetně diskuse a připomínek v příslušných orgánech.

In medias res: Lex Babiš II byl přijat způsobem, který tuto zásadu porušil. Jako přílepek byl přidán k jiné právní normě, čímž došlo k obejití standardních legislativních procedur.

Takový postup je z hlediska ústavního pořádku nepřijatelný.

Ergo kladívko, pokud bychom přílepky (easy riders v právu) tolerovali, mohlo
by to vést až k absolutní erozi principů právního státu (Rule of Law). Ústavní soud proto v nálezu jednoznačně konstatoval, že právo nesmí být ohýbáno ani ve jménu jinak legitimních cílů.

Ochrana základních práv a politická neutralita

Kritici nálezu mohou namítat, že Ústavní soud tímto rozhodnutím nahrává konkrétním politickým aktérům. Je však třeba zdůraznit, že Ústavní soud nebyl
a není arbitrem politických sporů. Role soudu soudů je chránit ústavní pořádek a základní práva.

Lex Babiš II svým obsahem nepřiměřeně zasahoval do vlastnického práva, které je chráněno Listinou základních práv a svobod. Regulace médií a dotací, byť třeba i vedená na počátku dobrým úmyslem, nesmí překročit hranice proporcionality a řádného procesu.

Rozhodnutí neznamená, že otázky střetu zájmů či vlastnictví médií u politiků nejsou důležité. Právě naopak.

Legislativci mají plné právo – a možná i (morální) povinnost – se těmito problémy znovu zabývat. Tentokrát však musí řádněji respektovat ústavní pravidla a mj. vést plnohodnotnou strukturovanou diskusi tak, aby byla právní úprava nejen účelná, ale i ústavně konformní.

Lidověji napsáno - Příště již žádné skrčky, bodyčeky a přílepky.

Závěrem

Ústavní soud svým rozhodnutím potvrdil, že účel nesvětí prostředky.

Právo, které vznikne v rozporu s ústavními principy, nemůže obstát, byť by bylo vedené sebelepšími záměry. Tímto nálezem brněnští vysocí soudci a soudkyně opět zdůraznili, že ochrana právního státu je základem demokratické společnosti. Jakýkoliv zásah do práv či majetku musí být proveden zákonně, transparentně
a v duchu naší normy norem – tedy ústavy.

Je nyní na zákonodárcích, aby se poučili z minulých chyb a vrátili debatu o střetu zájmů do věcné roviny, která bude více respektovat pravidla hry. Gól z offsidu prostě neplatí, ať ho dá Petr nebo Pavel, Havel anebo Šavel.

A věřme, že náš Ústavní soud zůstane i nadále nestranným strážcem těchto pravidel.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz