Článek
Dědeček, bramborák a revoluce u vánočního stánku
„Kolikže za ten bramborák?“ zeptal se dědeček a jeho obočí vystřelilo vzhůru tak prudce, že by mohlo konkurovat i rachejtli z adventního ohňostroje.
„Dvě stě čtyřicet korun,“ odpověděla prodavačka s neochvějnou jistotou, že cena je adekvátní, protože přece brambory jsou letos „zase drahé“ a olej je „skoro jako zlato“.
„Za bramborák?! Za kus nastrouhané brambory s trochou mouky a špetkou česneku? To si snad děláte legraci!“ Dědeček teatrálně vzdychl a s lehkým káráním v očích pohlédl na svého vnuka. „Chlapče, víš, co je to loupež za bílého dne?“
Prodavačka, do té doby klidná jako vánoční jmelí na rohu stánku, začala rudnout. „Pane, tohle je ručně dělaný bramborák, smažený na prémiovém oleji! Když ho nechcete, můžete si dát třeba trdelník za 150.“
Skromnost - pravé poselství Vánoc!
Dědeček se ale nenechal vyvést z míry. „Ani trdelník! Vánoce mají být o skromnosti, ne o tom, aby se lidem tahaly peníze z peněženek za něco, co si doma udělám za dvacku!“
Vnuk stál vedle dědečka a s každým jeho slovem rostl v jeho očích. Už dávno tušil, že jeho děda je tak trochu rebel, ale tohle byla přímo vánoční revoluce.
„Dědo, máš pravdu! Učitelé a rodiče mi vždycky říkají, že nemám rozhazovat, a ty mi teď ukazuješ, jak se správně brání nesmyslnému utrácení!“
Šetření není lakota, vnuku
„A to si pamatuj,“ pravil děda důrazně jako Jiří X. Doležal: „Šetřit peníze není lakota. Je to umění přežít v době, kdy všechno stojí tolik, že i stromky snad začnou chtít vlastní penzi!“
Mezitím prodavačka soptila jako hrnec s bramborem na plotně. „Pane, když na to nemáte, tak si ten bramborák prostě nekupujte!“
„To jsem taky neměl v plánu,“ opáčil dědeček s klidem a odcházel od stánku. „Pojď, vnuku, doma ti udělám takový bramborák, že na tenhle vánoční nesmysl zapomeneš!“
A tak si večer u dědy dali poctivé bramboráky za babku (tedy za dědka) a při svíčkách debatovali o tom, jak je důležité neztratit v dnešní době rozum a odvahu říct „ne“.
Příběh se rychle rozšířil mezi dědečkovy i vnukovy přátele a někteří z nich už plánovali přijet k němu na bramborákovou revoluci.
Protože, jak říkával děda, „Vánoce mají být o lásce, rodině a dobrém jídle – ne o tom, kdo zaplatí za předražené nesmysly víc! “
