Článek
Rodiče. Ti, co nám vtloukali do hlavy, že máme stát na vlastních nohách, dělat si své vlastní peníze a být samostatní. A teď, když se mi to konečně povedlo, stojí s nataženou dlaní a chtějí, abych přispívala na jejich „potřeby“. Ne, děkuju. Ani mě nehne.
„Dělali jsme to všechno pro tebe!“
No to je mi novinka. A já si celou dobu myslela, že mě snad chtěli vychovávat dobrovolně, protože si mě udělali a mají rádi. Ale ne, ukazuje se, že šlo o pouze dlouhodobou investici. Teď si mám začít kupovat jejich vděk zpátky?! „Zaplatili jsme ti jídlo, oblečení, koníčky!“ Jo, to jste udělali. To je základní role rodiče, ne? Takže teď mi za to vystavujete fakturu? Nebo co má to dožadování se mých peněz znamenat?
Děti nejsou pojistka na důchod
Někdo by měl mým rodičům vysvětlit, že pořizování dětí není forma spoření. Neměli jste mě, abych vám jednou financovala život, měli jste mě proto, že jste chtěli rodinu. A pokud jste si celou dobu mysleli, že až já začnu vydělávat, budu vám přispívat, tak jste se pořádně spletli. Já nejsem vaše záloha na stáří.
Chcete peníze? Vydělejte si je!
Je mi jasné, že život není vždycky fér. Každý může mít období, kdy potřebuje pomoc. Ale vy nejste v krizi. Vy jste zvyklí rozhazovat, žít si nad poměry a teď, když vám dochází peníze, obracíte se na mě. Sorry, ale fakt ne. Já si na svůj život musím vydělat a vás nic nebrzdí, abyste udělali totéž. Co takhle trochu skromnosti? Místo třetí dovolené u moře si zkuste raději rozumně nastavit rozpočet.
Moje peníze, moje věc
Já si svůj život buduju od nuly. Plánuju, šetřím, přemýšlím, kam investuju. Proč bych měla dávat peníze někomu, kdo měl desítky let na to, aby si své finance ohlídal? To, že si vy neumíte nastavit priority, neznamená, že já to budu vykrývat. Chci žít svůj život – cestovat, zařizovat si bydlení, mít své sny. A ne stát u pokladny s tím, že za mými zády stojíte vy a máte nákupní vozík plný svých přání.
Nejsem nevděčná, jen realista
Jasně, pokud to bude nutné, tak jim pomůžu. Ale jen tehdy, když to bude opravdu potřeba. A rozhodně ne proto, že „jsou rodiče a zaslouží si to“. Možná to zní tvrdě, ale mít děti není byznys. Je to rozhodnutí. A já nejsem povinná financovat někoho jen proto, že mě přivedl na svět. Děti se pořizují z lásky, ne z kalkulu.
Bez výčitek
Pokud jste ve stejné situaci, nebuďte naivní. Stanovte si jasné hranice a držte se jich. Dali vám život? Fajn. Ale ten život je váš a jen vy rozhodujete, kam vaše peníze půjdou. A jestli to někomu vadí, ať si to zpracuje sám. Rodiče vás vychovali, ale vy nejste jejich majetek ani záchranné lano.
Děkuji Lence za její příběh. Jak byste se zachovali vy?
