Článek
Při projednávání bodu o situaci v oblasti lidských práv v Palestině a na dalších okupovaných arabských územích byly schváleny dvě rezoluce. První se týkala práva Palestinců na sebeurčení.
První rezoluce
V rezoluci (A/HRC/58/L.31) Rada OSN vyzývá Izrael jakožto okupační mocnost, aby okamžitě ukončil svoji nezákonnou přítomnost na okupovaném palestinském území (včetně východního Jeruzaléma), která je protiprávním aktem trvalého charakteru.
Dále Rada OSN vyzývá Izrael k odstranění a nápravě všech překážek bránících politické nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Palestiny, v souladu s právními závěry a stanovisky Mezinárodního soudního dvora 19. července 2024.
Rada podporuje existenci dvou států, Palestiny a Izraele, existujících vedle sebe v míru. Naléhavě vyzývá všechny státy, aby přijaly taková opatření, kterými podpoří právo palestinského lidu na sebeurčení a pomohou OSN při naplnění tohoto práva.
Pro hlasovalo 43 států, 2 byly proti, 2 se zdržely hlasování (DR Kongo a Dominikánská republika).
Proti byla pouze ČR a Severní Makedonie.
Hlasování o právu na sebeurčení.
Ministr Lipavský, přestože vzešel z propalestinského podhoubí pirátů, postavil se téměř proti všem na stranu Izraele. A aktivisté už mu na sociálních sítích spílají a vyhrožují, že skončí před mezinárodním soudem v Haagu a bude sedět.
Druhá rezoluce
V rezoluci (A/HRC/58/L.32/Rev.1) se hlasovalo o izraelských osadách na okupovaném palestinském území (včetně východního Jeruzaléma) a na okupovaných syrských Golanských výšinách.
Rada zde opakuje žádost adresovanou Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komisi (rezoluce Rady OSN č. 55/32 ze dne 5. dubna 2024), aby vypracovala seznam totožnosti všech osadníků, kteří se dopustili (dopouštějí) násilí, zastrašování, obtěžování nebo teroru vůči Palestincům, a sepsala kroky, které učinil Izrael a další státy k zajištění odpovědnosti za porušování či zneužívání mezinárodního práva. Zprávu požaduje předložit na 61. zasedání. Po „Vysokém komisaři“ OSN požaduje, aby Radu OSN informoval, jak jsou ustanovení (této) rezoluce naplňována.
Pro hlasovalo 34 států, 3 byly proti (Česko, Etiopie a Severní Makedonie), 10 se zdrželo hlasování.
Hlasování o osadách, Golanských výšinách atd.
Ani zde ministr Lipavský nezměnil kurz. To vyvolalo určitou mezinárodní pozornost. ČR se drží pevné podpory Izraele, i za cenu možné rozepře s ostatními státy a mezinárodním konsenzem. Za povšimnutí stojí, že pro obě rezoluce hlasovalo i jinak proizraelské Německo.
Připomenu, že Valné shromáždění:
- v roce 2023 přijalo rezoluci, která neobsahovala jednoznačné odsouzení teroristického útoku Hamásu na Izrael. Tehdy rozhořčená ministryně Černochová emotivně navrhla zvážit naše setrvání v OSN,
- v roce 2024 přijalo rezoluci, která doporučovala přijmout Palestinu za (plnoprávného) člena OSN. Tehdy bylo proti devět států, včetně České republiky.
Bylo by smutné, kdyby přepadení Izraele mělo vést:
- k plnohodnotnému přijetí palestinských Arabů do OSN,
- ke vzniku státu Palestina,
- k nárokům na území od řeky až k moři, aby Palestina byla svobodná. Tohle skandují propalestinští demonstranti na ulicích a je naivní si myslet, že cílem těchto slov a palestinských Arabů z Hamásu (ale i jiných organizací) zvlášť je mír a bezpečí. Právě naopak.
Nepochybuji o tom, že většina lidí není z války v Gaze nadšena. Ale nějak se ve veřejném prostoru zapomíná, že palestinští Arabové sami odmítli vytvoření svého státu. OSN v roce 1947 navrhla vznik židovského a arabského státu. Židé jej přijali, Arabové ne. A jen co odplula vojska britského veličenstva, arabské státy Izrael (neúspěšně i díky naší pomoci) napadly. Jordánsko si zabralo Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma, Egypt „pečoval“ o Pásmo Gazy. Vznik státu tak zablokovaly arabské státy.
Zapomíná se i na neustálé ostřelování Izraele raketami a nebývale brutální napadení bezbranných lidí (staří, mladí, děti), kterým současný konflikt začal. Pokud jste viděli fotografie či sestříhaný film s brutalitami útoku, muselo to s vámi otřást. Reakci Izraele proto dokáži pochopit (web Hamásský masakr je jen odvar skutečnosti).
Hodnotím proto kladně, že ministr Lipavský drží v tomto ohledu kurz ČR.
Anketa
Na druhou stranu chápu i petici Amnesty International, která požaduje okamžité zastavení bojů. Jen si neodpustím poznámku, že klíč k ukončení bojů má Hamás. Doposud nepropustil všechny rukojmí, nevydal zlotřilé představitele Hamásu a neprojevil lítost, pokoru a žádost o odpuštění.
A aby to bylo aktuálně ještě divočejší, izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil Maďarsko, přestože na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Gaze. Viktor Orbán se jím ale neřídil a raději opustí ICC. Vystoupení Maďarska z ICC tak bude prvním z evropských států. Neochotu zatknout Netanjahua ale už dříve vyjadřovaly Francie, Itálie, Německo atd. Autorita a legitimita soudu se začíná otřásat.
Je vidět, že jednotlivé státy nahlížejí nejen rozdílně na mezinárodní právo a spravedlnost, ale také na to, kam až v diplomacii zasahuje izraelsko-palestinský konflikt.
