Článek
Od dětství vnímám hudbu jako prostředek k obohacení ducha i jako zdroj zábavy a poznání. Vyrůstal jsem v 80. a 90. letech a co se týče hudebního vkusu, tato éra mne hudebně silně poznamenala. První kompaktní disk jsem si pořídil v roce 1996, ten zatím poslední minulý týden. V mém okolí to moc lidí nechápe, když mohu mít nekonečné množství muziky na jeden klik.
Trocha statistiky
Prodeje kompaktních disků dosáhly svého vrcholu v roce 2000. Na přelomu milénia se jich během jednoho roku prodala téměř miliarda. Pak nastal tříletý lehký pokles, avšak rok 2004 měly disky opět žně. Prodalo se jich skoro 800 miliónů. Mluvíme o době, kdy byl internet ještě v plenkách, ale s jeho rozvojem a nástupem formátu mp3 a zejména pak s příchodem chytrých telefonů zažívaly fyzické nosiče s hudbou strmý pád prodejů. Až do roku 2021, kdy nastal mírný vzestup. Poslední roky se tak prodává něco okolo 30 miliónů kusů nových kompaktních disků.
Cd jsou nejlevnější za celou svoji dobu existence
Reinkarnaci ale zažívají vinyly. Jejich prodeje naopak rostou a jsou žádány především sběrateli. Někdo miluje zvuk přehrávaného vinylu. Mně se ale nelíbí jejich ceny, které mnohdy přesáhnou i tisíc korun za nové album, o reedicích ani nemluvě. Ano, jsou sice krásným sběratelským artiklem, ale k běžnému dennímu používání se nehodí. Navíc zabírají dost místa a jejich papírové obaly se také lehce poškodí. Zkrátka módu vinylu jsem zavrhl.
To kompaktní disky při dobrém zacházení vydrží ve slušném stavu desítky let a možná i více. Obzvláště jsou-li ukládány v plastových jewel boxech. A ceny za nová alba? Směšné! Když kompaktní disky u nás začínaly, většina nových alb stála přes 500 korun při průměrném platu 8804 Kč (rok 1995). To nahrávalo jejich „vypalování“. Dnes stojí nové cd jako menu ve fastfoodu a průměrný plat snad ani nemusím zmiňovat.
Jasně, digitální formáty mi vůbec nevadí a neodsuzuji je. Hůře dostupnou muziku si také rád vložím do své hudební knihovny jako mp3, případně streamuji. Pamatuji si, jak jsme kdysi nadávali na to, že jsou alba drahá. Dnes to vidím opačně. Na internetu je tolik muziky, že se v tom obrovském množství průměrné a nekvalitní tvorby lehce ztratí to dobré. Je to takový konzum a zdroj toho, jak si něco rychle poslechnout a pak na to hned zapomenout.
Srovnání s knihami
Zajímavé je, že podobný osud nepotkal knihy. Když začínaly ebooky, předpokládalo se, že prodeje klasických papírových knih výrazně klesnou. Ano, pokles je dle statistik mírně patrný, ale zdaleka ne tak dramatický, jako tomu bylo u kompaktních disků. Čtenáři prý nedají dopustit na klasickou papírovou bichli a e-knihu stále berou jako alternativu. U cédéček tomu tak není, přestože s jejich koupí také získáte fyzický kus s bookletem a podobně.
Statistika jiným pohledem
Jak jsem uvedl na začátku, statistika prodejů může klamat. Podívejte se třeba na Discogs, eBay nebo na české Aukro. Tam se použité kompaktní disky prodávají ve velkém a je pravděpodobné, že jejich počty překonávají prodeje nových alb. Žádnou takovou statistiku jsem nenašel, zřejmě ani neexistuje, ale třeba jen na Discogs je aktuálně k prodeji více jak 22 miliónů kompaktních disků, na Aukru je to něco přes 41 tisíc nosičů. Zdá se, že bláznů do cd, jak jsem občas označován, je stále dost.
Jaký vztah máte vy ke kompaktním diskům? Kupují si je už jen blázni? Hlasujte v anketě nebo mi napište do diskuze.