Článek
Slovensko představilo novou orchestrální verzi státní hymny „Nad Tatrou sa blýska“ ihned po silvestrovské půlnoci. Podle ministryně kultury Martiny Šimkovičové, která novinku iniciovala, má jít o dar slovenskému národu, jenž má podpořit jejich národní identitu. To má dokázat i užití slovenského národního nástroje fujary. Jenže nová verze se dočkala velké kritiky veřejnosti. Všemu pak nasadil korunu její skladatel Oskar Rózsa s tím, že nová hymna není pro každého.
Rozpaky však budí i okolnosti vzniku nového podání slovenské státní písně. Kritici poukazují na fakt, že změna byla provedena bez jakékoliv širší veřejné či odborné diskuze. Ministerstvo kultury tak možná překročilo své pravomoci, protože správa státních symbolů, kterým hymna také je, spadá pod Ministerstvo vnitra. Zkrátka namísto národní hrdosti vyvolává nová verze slovenské hymny spíše rozporuplné pocity.
Změny státních symbolů jsou citlivou záležitostí
O tom, že by se státní symboly měly měnit po pečlivé diskuzi a s rozmyslem, jsme se mohli přesvědčit v nedávné minulosti i v našich končinách. V roce 2018 totiž přišel Český olympijský výbor (ČOV) v souvislosti se stým výročím svého založení s podobnou iniciativou, která naštěstí vyvolala jen diskuzi.
Výbor chtěl před šesti lety novou upravenou verzí skladby „Kde domov můj“ přiblížit českou hymnu svou délkou a monumentalitou jiným národním hymnám. Česká verze pro ceremoniální účely totiž trvá pouhých 45 sekund a podle ČOV si sportovci ani fanoušci nemají možnost dostatečně vychutnat výjimečný okamžik po vítězství některého z našich sportovců. A tak v roce 2018 přišli s návrhem nové podoby hymny, kterou připravil skladatel Miloš Bok. Ztvárnil tři verze – instrumentální, vokální a dvouslokovou. Všechny si je stále můžete přehrát na webu hymna2018.cz.
„Jsme sportovci, bojujeme proto, abychom byli nejlepší na světě, okamžik na stupních vítězů je veliký okamžik,“ řekl tehdy pro iRozhlas k nové možné variantě předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Výbor se tehdy snažil vyvolat veřejnou diskuzi o možnostech změny. To se také stalo, nicméně prodloužená verze se nedočkala vůbec žádné podpory. Odborníci mimo jiné argumentovali skutečností, že hymna je nedílnou součástí české národní identity už od roku 1918 v prakticky nezměněné podobě (vyjma vkládání slovenské části) a jakákoli její změna je zbytečná a možná až nevhodná.
Proti se v různých anketách vyjádřila i veřejnost. Debatu tehdy zprostředkoval Český rozhlas Vltava, na jehož webových stránkách se vůči nové verzi negativně vyjádřilo 93,4 % respondentů.
Pokud česká státní hymna jako státní symbol funguje a je veřejností přijímána, není potřeba zásahů. V Česku jde o hluboce zakořeněný symbol, na který se zkrátka nemá sahat. A je to tak dobře. Pokud naše hymna prochází změnami, většinou jsou nepatrné. Například v roce 1998 došlo k úpravě textu z archaického „stkví“ na „skví“. Taková korekce je ale proti alternativní slovenské verzi jen detailem, kterého si obyčejný člověk nemusí ani všimnout.
Anketa
Další zdroje: vlada.gov.cz, wikipedia.org, hymna2018.cz