Článek
Ačkoliv se snažím býti osobou co možná nejvíce vyrovnanou a brát věci s nadhledem, včera mě tak trochu nadzvedla za židle reportáž odvysílaná ve večerních zprávách na jedné nejmenované komerční televizní stanici (napovím, jedná se o jednu z nejsledovanějších, a to jak stanici, tak večerní zpravodajskou relaci). Jak už napovídá název článku, týkala se toho, že v naší zemi přibývá dětí ze sociálně slabších rodin, které si kvůli neutěšené finanční situaci nemohou dovolit navštěvovat ŽÁDNÉ zájmové kroužky. Ano, slovy ŽÁDNÉ. Ilustrována pak tato tragická zpráva byla příběhem jakéhosi hošíka, který má talent na práci se dřevem, ale jelikož jeho rodina nemá dostatek financí na to, aby ho v tomto nákladném koníčku mohla podpořit, potřebuje pomoc veřejnosti a tím pádem i nadace dotyčné televize (nevím, zda dokonce nešlo o dalšího potomka dnes tak rozšířených „samosprašných matek“ samoživitelek, který patrně nemá otce a nikdy ho ani neměl-jinak má pochopitelně pobírat alimenty nebo sirotčí důchod a jeho matka samoživitelka technicky vzato není, ale to nechme stranou).
Předem říkám, že nemá nic proti tomuto konkrétnímu chlapci (který vypadal vážně docela šikovný, a hlavně pro své hobby zapálený, což už se dneska zase tak často u dětí nevidí, takže place nahoru). A rozhodně nezbrojím ani proti myšlence veřejných sbírek, programů a dotací na podobně nadané a znevýhodněné děti, které by se rády věnovaly nějakému koníčku, na nějž jejich rodina prostě nemá. Sama na nějaký podobný případ ráda přispěju a už jsem to v minulosti dokonce i udělala, ALE… co mě, jako někoho s mnoha praktickými zkušenostmi ohledně nabídek zájmových kroužků pro dnešní děti, opravdu nas… ehm, nazlobilo, bylo tvrzení, že nejde o relativně specifickou záležitost, ale o normu, která zasahuje čím dál tím víc dětí. Jinými slovy, že je to chyba poskytovatelů těchto mimoškolních aktivit, kteří jich neotevírají a nenabízejí rodičům dostatek a chtějí za ně příliš mnoho peněz.
Jako promiňte, ale… CO PROSÍM? Ano, existují velice drahé a prestižní kroužky, které si nemůže dovolit jen tak někdo. A existují i celkem normální kroužky, které jsou předražené, protože je organizuje někdo, kdo si na nich chce sprostě nahrabat. Ale nezlobte se na mě, to jsou tak specifické případy, že nevidím důvod, proč je zobecňovat. Zvláště, kdy naprosto každá… ano KAŽDÁ základní škola, kterou znám (a že jich znám desítky, či spíše stovky), vypisuje každoročně řadu zájmových kroužků, které pokrývají drtivou většinu oblastí běžných dětských zájmů od těch rukodělných, přes vzdělávací až po sportovní a pohybové. Stačí si jen vybrat a vyplnit přihlášku, takže opravdu nevěřím, že máme v naší republice davy kroužku-chtivých dětí a jejich rodičů, kteří doma tiše pláčou a marně touží po nějakém dostupném vyžití. Natož, že jejich počty neustále stoupají. A to je řeč jen o školách! O mnoha dalších nejrůznějších organizacích, spolcích, oddílech a zřizovatelích, kteří taktéž nabízejí zájmové kroužky za rozumné ceny a u kterých je mnohdy navíc možné vyjednat si slevu, nebo dokonce kompletní oproštění od všech plateb, ani nemluvím. Každé alespoň tak velké město, aby už se městem nazývat mohlo, má takových míst, kam mohou děti dorazit za zábavou, hned několik. A mnohé vesnice a obce také nezůstávají pozadu…
Ale i kdyby tomu tak nebylo, nebo se našly problematičtější lokality, kde to tak růžové není (jako že asi někde v naší zemi také budou), pořád jsou tu ty školy, které se většinou snaží pokrýt běžné potřeby a nároky svých žáků na volnočasové aktivity nejlépe, jak mohou (samozřejmě pokud chce někdo dělat třeba tu řezbařinu, nebo má zálibu v potápění, či studiu čínštiny, musí jinam, ale to je asi jasné). Peníze od rodin přitom školy vybírají za kroužky jen opravdu výjimečně. A buď v situaci, kdy mají externího vedoucího požadujícího honorář (výjimkou ale není ani to, že i externí vedoucí to dělají zdarma, jako dobrovolníci či jako studenti v rámci praxe). Nebo pokud jde o nějakou specifickou volnočasovou aktivitu, kde je třeba vybrat peníze na materiál, či pomůcky, které škola běžně nemá k dispozici (např. kroužek keramiky). Kroužky bez speciálních nároků a kroužky vedené zaměstnanci školy se v drtivé většině prostě neplatí (a tuším, že by ze zákona snad ani platit neměly). A jen tak pro zajímavost, zaplaceno je od zřizovatele/školy nedostanou ani jejich vedoucí, pokud je vedou v rámci své pracovní doby (takže pokud je ve škole třeba více oddělení družiny a jedna vychovatelka v rámci toho svého vede zájmový kroužek, vede ho i v rámci svého běžného platu-byť to často dělá na žádost či spíše z pověření vedení školy a stojí jí to další úsilí a přípravy navíc).
A to jsem se ještě ani nedostala k tomu paradoxu, že na jedné straně tu prý máme čím dál tím více dětí, co prý nemohou chodit na žádné kroužky, ale na druhé straně rostou i počty těch, které jich mají tolik, že jsou z nich k smrtmi vyčerpané a nezvládají se doma věnovat domácím úkolům a přípravě do školy. A to přitom porodnost pořád klesá… Safra, tohle mi nějak neštymuje! Asi se obě slupiny množí dělením, nebo teda nevím, jak je tohle možné. Asi zázrak. A nebo spíš neustálé lhaní, polopravdy, zobecňování a mlžení. Ale to nechme raději stranou, abych zas nedostala v komentářích vynadáno, že píšu moc dlouhé články.
Sečteno podtrženo, nechci tu tvrdit, že každé dítě v ČR si může naprosto svobodně vybrat jakoukoliv myslitelnou organizovanou volnočasovou aktivitu, a zcela podle sebe a zdarma ji navštěvovat. To samozřejmě ne, a proto je skvělé, když existují sbírky, organizace a lidé, kteří některým z těch specificky nadaných a zaměřených pomůžou. Ale za čím si stojím je to, že u nás existuje jen opravdu velmi málo dětí, které nemají přístup k žádným neplaceným kroužkům, a že není správné tvrdit ve zprávách v hlavním vysílacím čase opak a zbytečně tak vyostřovat už dost napjatou situaci, která teď v oblasti vzdělávání dětí panuje (byť ve jménu dobré věci a snahy získat pro ty opravdu znevýhodněné, finanční pomoc). A už vůbec není dobré rodiče (a ani budoucí rodiče) utvrzovat v tom, že pokud nejsou milionáři, jejich děti nebudou vpuštěny ani na flétnu! Nebojte se, budou! A pokud nežijete v opravdu problémových lokalitách, budou tam dokonce lákány a přemlouvány, protože mnohde se otevírá daleko více kroužků, než se jich nakonec doopravdy obsadí…
Pokud zkrátka dneska nějaké dítě nechodí na žádný kroužek, stojí za tím rozhodně zcela jiné důvody, než nedostatek financí a příležitostí (nejčastěji lenost, a to jak jejich vlastní, tak jejich rodičů, kteří jsou líní pro ně nějaký kroužek hledat, zařizovat a pak jim na něj zajišťovat docházku). Tak si to přiznejme a přestaňme pořád dělat z dnešních dětí a jejich rodičů chudinky, jejichž životy se točí jen kolem peněz. Spoustu věcí si za peníze nekoupíte a u řady z nich to po vás ani nikdo nechce. Tak hlavu vzhůru a nevěřte všemu, co vám říkají v televizi…
