Článek
Nejprve trochu historie
Ačkoliv lidé přemýšleli nad denním světlem, východem a západem slunce a střídáním dne a noci již v hluboké minulosti i v průběhu tisíciletí, první úvahy zmiňoval Benjamin Franklin až roku 1784. Poté další oficiální návrh přinesl v roce 1907 Angličan William Willett. Navrhoval posouvání času v jarních a letních měsících, jelikož si během svých ranních cest všiml, že se plýtvá denním světlem.
Prosazování této myšlenky mu trvalo roky a jako první na ni přistoupilo Švédsko roku 1916. Do celého dění téhož roku zasáhla světová válka a později i druhá, v jejichž období byl čas posouvám vždy však na dočasné období, jelikož se u lidí nesetkal s úspěchem a později pak býval rušen.
K trvalému zavedení v naší zemi pak došlo v roce 1979. Proč? Původním účelem byla snaha o úsporu elektrické energie, kdy hrálo roli více večerního světla a pozdější svícení.
Svého času to vlastní opodstatnění mělo. Nicméně dnes, podle energetiků a každého, kdo má selský rozum je jasné, že je tento fakt již ta tam a k úspoře téměř nedochází. V domácnostech jsou dávno zavedené úsporné žárovky a mnozí disponují spotřebiči, které berou ze sítě mnohem více energie, bez ohledu na venkovní světlo.
Jak to bude dál?
Mnoho odborníků i osob z laické veřejnosti upozorňuje na negativní dopady změn spojených s posouváním času na lidské zdraví, psychiku i biorytmus.
Zároveň toto téma vyvolává jistou kontroverzi a názory, že střídání časů mělo být již dávno zrušeno. Ve společnosti tak v minulosti panovaly dohady, který z časů by měl být zachován. Politici toto téma vytahují často před volbami, i když jim musí být jasné, že je to házení hrachem o zeď, jelikož závisí zejména na unii.
Ukázalo se, že příznivější je zimní čas, který je brán jako původní, neboť by se v rámci letního času v zimně rozednívalo až kolem 9:00 hodiny.
V roce 2021 se měl čas měnit naposledy, nicméně kvůli koronavirové pandemii a skutečnosti, že se evropský parlament nedokázal dohodnout, se čas mění stále a otázkou je, zda někdy ke změně vůbec dojde.
Nutno však říci, že situace u nás je zcela jiná než v severních státech EU, a oproti nim se zcela budou lišit výsledky úspor a veřejného mínění v jižních státech unie. Což je zřejmě jeden z důvodů, proč jsou názory v rámci Evropského parlamentu nejednotné.
Anketa
A tak nám nezbyde nic jiného, než si spánek tuto neděli o hodinu zkrátit a v pondělí tak vítat koledníky v náročnějším rozpoložení.
M.R.