Článek
Každého člověka čeká v životě mnoho různých rozhodnutí. Týkají se třeba volby životního partnera, bydlení, kariéry. Ale týkají se také založení rodiny. A budoucího potomka. Nutno hned na úvod říct, že „pořízení“ dítěte by měl každý dospělý zvážit. Neměl by podlehnout nějakému tlaku okolí, ani socialistickým řečem, že rodina je základ státu. Mít dítě, to není povinnost.
Nejenom finance
Mnoho lidí bude při založení rodiny přemýšlet primárně o penězích. Mít dítě, to prostě není levná záležitost. A je úplně jedno, zda se jedná o malého kojence, nebo dítko školou povinné. Výdaje byly, jsou a budou. To je první věc, kterou by si budoucí rodiče měli uvědomit. Mít dítě jenom proto, že podlehli společenskému tlaku, ale nebudou mít dost peněz na jeho normální spokojený život, je prostě špatně. Lepší žádné dítě než takové, které se nebude mít dobře.
A ještě čas
Ale není to jenom o penězích. Je to také o čase. O volném čase. Mateřská skončí, rodič jde do práce a v tu chvíli bude mít nárok na zhruba 5 týdnů dovolené. Bude to stačit? Zvládne se to sladit i s druhým rodičem, aby se o dítko dokázali oba postarat, když bude mít volno?
Školka, škola, prázdniny
Už po třetím roce věku nastává dítěti vesměs pravidelný režim, založený na tom, že 10 měsíců z 12 tráví ve vzdělávacím zařízení. Ráno tam odchází, odpoledne se vrací. Poté tráví čas s rodiči či kamarády. Deset, po sobě jdoucích měsíců. Toto naruší pouze prázdniny. I během nich lze ale dítě, v případě školek, odevzdat do vzdělávacího zařízení. V případě škol to potom mohou být různé klasické, nebo městské tábory.
Je to správné?
Je správné, aby výchova dětí fungovala v takovém režimu? Aby 12 měsíců v roce dítko dopoledne trávilo jinde a s rodiči se vidělo jen na pár hodin odpoledne + o víkendu? Ne, není to správné. Kdo má dítě, měl by si na něj udělat čas. 5 týdnů dovolené každého rodiče znamená, že může být celé prázdniny doma. Měsíc s jedním, měsíc s druhým. A i na tu společnou dovolenou zbude.
Zpět tedy k úvodu. Mít dítě není povinnost, a proto by si ho neměl pořizovat ten, kdo na něj nemá nejenom peníze, ale hlavně ten, kdo na něj nebude mít čas. Když už teď má člověk práci, která mu nedává moc volnosti, proč si chce svou životní situaci ještě ztěžovat založením rodiny?
