Článek
Jmenuji se Anna, je mi 70 let a i když jsem v důchodu, neznamená to, že bych zahálela nebo se cítila osamoceně. Naopak, můj život je plný aktivit, práce i určitého luxusu, o kterém by si mnozí mohli nechat jen zdát. A opravdu nechápu, proč si neustále někteří stěžují, že nemají v důchodu peníze.
Jako seniorka se špatně nemám
Když jsem odešla do důchodu, rozhodla jsem se, že nebudu jen sedět doma. Měla jsem štěstí, že jsem celý život pracovala v oblasti, která mě bavila a která mi i po odchodu do důchodu umožnila zůstat částečně aktivní. Nabídli mi možnost pracovat na částečný úvazek jako konzultantka pro firmu, kde jsem pracovala. Tuto příležitost jsem s radostí přijala, protože práce mě naplňuje a dodává mi energii. Navíc finanční příspěvek z této činnosti mi umožňuje užívat si pohodlí a občasné radosti, jako jsou cesty do zahraničí nebo návštěvy kvalitních restaurací.
Žiji sama v prostorném bytě v centru města, který jsem si během let byla schopna zařídit přesně podle svých představ. Mám ráda krásné věci a můj domov je plný uměleckých děl a vkusného nábytku. Mé dny začínají cvičením jógy nebo plaváním v bazénu, který mám k dispozici v blízkém wellness centru. To, že jsem v důchodu, vnímám jako období, kdy si mohu dovolit věnovat svůj volný čas koníčkům, které jsem během pracovního života zanedbávala. Ráda cestuji, navštěvuji galerie a muzea, chodím do divadla a setkávám se s přáteli.
Nejsem odkázána pouze na sociální dávky, což mi umožňuje žít život bez větších finančních obav. Ačkoliv vím, že ne každý senior má takové štěstí, snažím se být vděčná za každý den a za to, že mohu žít takto plnohodnotně. A opravdu nechápu, proč neustále senioři naříkají, že se mají špatně. Jde jen o to, jak si to člověk v životě nastaví.
Zdroje: autorský text, příběh paní Anny
