Kam vyrazit v Brně na pohřební turistiku?

My, Pohřební průvodci, děláme obřady často na jiných než typicky „pohřebních“ místech. V Brně třeba na Špilberku, v parcích, na terasách známých vil nebo i na fotbalovém stadionu Za Lužánkami. Hledáme hlavně osobní vztah k místu a to, aby bylo povznášející a jednoduše hezké. Takže na běžných hřbitovech nás většinou nenajdete. Možná i proto nás baví o nich psát.

Kostnice u Sv. Jakuba

Školní exkurze zpravidla míří do známé kostnice Sedlec v Kutné Hoře, ale neméně zajímavá kostnice se nachází právě v Brně - jen se o ní možná tolik neví. Počtem nalezených ostatků přitom patří mezi nejrozsáhlejší v Evropě – je druhá hned po Paříži a celkem zde leží ostatky zhruba padesáti tisíc lidí.

Kostnice se nachází pod kostelem Sv. Jakuba a vznikla z praktických důvodů - všechna těla zemřelých se nemohla na hřbitov přilehlý ke kostelu vejít, a tak se hroby po deseti až dvanácti letech začaly otevírat, ostatky vyndavat a přenášet právě do kostnice. Kapacita hřbitova založeného pravděpodobně koncem 13. století se totiž rychle plnila nejen z důvodu, že město začalo růst, ale také proto, že jej opakovaně stíhaly morové rány nebo epidemie cholery.

Hřbitov byl v důsledku Josefínských reforem z hygienických důvodů v roce 1748 zrušen, kostnice zavřena a obojí upadlo v zapomnění. Až v roce 2001 archeologický průzkum pod Jakubským náměstím kostnici znovu odhalil a díky spolupráci města se svatojakubskou farností je od roku 2012 místo přístupné (za poplatek) veřejnosti.

Kapucínská hrobka

Pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže na Kapucínském náměstí leží kapucínská hrobka. Mezi lety 1656-1748 do ní pohřbívali své zesnulé stoupence a mecenáše řádu - přibližně 200 těl (z toho až 150 řádových bratří). Některá těla přitom díky systému odvětrávání suterénu přirozeně prošla mumifikací.

Po vzoru kapucínské filosofie chudoby se s těly zesnulých nijak opulentně nezacházelo – trup se halil do strohého řeholního roucha, tělo vkládalo do přenosné dřevěné rakve s výsuvným dnem, a po obřadu v kostele se tělo z rakve přendalo na holou zem hrobky. Pod hlavou cihlu nebo kámen, v rukou Řeholi svatého Františka a jeho Závěť.

Hrobka je (za poplatek) běžně přístupná veřejnosti denně po celý rok (mimo Vánoce, Velikonoce a Nový rok). V současné době však prochází rekonstrukcí a znovu se otevře v květnu 2024, důvodem byla především vlhkost podlah. Kuriozitou je fakt, že ostatkům nejvíc svědčí, když do hrobky pravidelně proudí turisté – a s nimi vzduch. S opravou se tedy velmi spěchá a místní mumie se tak také těší na obnovení provozu.

Ústřední hřbitov, krematorium a obřadní síň

Milovníky tradičních hřbitovů určitě potěší procházka po brněnském Ústředním hřbitově (tzv. Centrálce). Při dnešních 43 hektarech se jedná o největší místní pohřebiště a rovněž o druhé největší v České republice. Hřbitov vznikl roku 1883 a v roce 1958 prohlásili jak hřbitov, tak místní krematorium i obřadní síň kulturní památkou.

Výjimečnost krematoria spočívá v jeho funkcionalistickém slohu. K jeho dostavbě došlo roku 1929, deset let poté, co byla zákonem schválena kremace (katolická víra dříve pohřeb žehem neuznávala, smělo se pohřbívat pouze do země). Slavnostní otevření se odehrálo v dubnu 1930 společně s první pohřbem, po kterém bylo tělo zesnulého zpopelněno. Že architekt Arnošt Wiesner odvedl velkou práci se záměrem stvořit stavbu v duchu „absolutní architektury“ kloubící majestátnost pyramid a zároveň křesťanských kostelů, stvrzuje uznání z roku 2017, kdy se krematorium stalo národní kulturní památkou České republiky.

Obřadní síň, vystavěná pro změnu v duchu konstruktivismu, se svého otevření dočkala jen o 3 roky dříve, 3. dubna 1927. Zajímavostí je, že od svého založení tak hřbitov celých 44 let fungoval bez smuteční síně.

Na území Ústředního hřbitova najdeme ještě další zajímavé místo – pietní území. V jedné jeho části se rozkládá pohřebiště sovětských i rumunských vojáků a členů odboje, v druhé pak čestné pohřebiště s urnami sovětských důstojníků uloženými v kolumbáriu.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Brně vznikl v roce 1852. Rozlohou se jedná o největší moravské židovské pohřebiště. Této dnes kulturní památce předcházel původní židovský hřbitov, který ale zanikl i se synagogou a celou židovskou čtvrtí. Stalo se tak v důsledku vyhnání Židů z území Brna nařízeného Ladislavem Pohrobkem, tehdejším českým králem. Židé poté v Brně nesměli dalších téměř 400 let bydlet. Vrátit se sem mohli až po revolucích v letech 1848 a ihned se zasadili také o vznik nového pohřebiště.

Dnešní židovský hřbitov, založený roku 1852, leží v Židenicích a při jeho procházení můžete napočítat přibližně 9 000 náhrobků a dokonce 11 000 hrobů. Bohatší občané s okázalejšími náhrobky byli pohřbívání v zadní části hřbitova, zatímco ti chudší s prostšími v přední. Při procházce proto myslete na to, že se vyplatí projít hřbitov celý.

Zajímavostí je, že provoz hřbitova nepřerušilo dění 2. světové války, ale že se zde naopak ve velkém pohřbívalo - za éry holocaustu zde proběhlo 807 pohřbů a došlo ke vztyčení památníku za zhruba 13 000 obětí židovského původu z Brna a blízkého okolí.

Vážní zájemci o dění kolem hřbitova a židovské obce mohou nakouknout do kroniky „Židovský hřbitov v Brně-Židenicích a osudy lidí s ním spojené“, která vyšla v roce 2006.

Údolí vzpomínek

Trochu jiným tipem na výlet je Údolí vzpomínek v brněnské Líšni. Od července 2020 funguje coby prostor, kam mohou pozůstalí uložit popel svých blízkých ke kořenům stromů nebo do květinového záhonu. Musí k tomu ale použít ekologickou, tj. rozložitelnou urnu z papíru, rákosí či dřeva.

Prostranství je zajímavé nejen kruhovitým tvarem pro osobnější podobu rozloučení, ale i kamenným „Stromem života“, který vedle těch skutečných místo zdobí.

Údolí vzpomínek s kapacitou 302 míst – jam – pro urny se nachází v prostoru Líšeňského hřbitova (Šimáčkova ulice). Na jeho přípravě se podílela nezisková organizace Ke Kořenům, která v Praze provozuje Les vzpomínek, před otevřením se Údolí ale jejich spolupráce skončila.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

V Jezuitské ulici v Brně-městě najdete v kostele Nanebevzetí Panny Marie kryptu s pochovanými ostatky Martina Středy. Coby rektora brněnské jezuitské koleje a osoby významně angažované během Třicetileté války si jej nejen jezuité velmi považovali a dodnes jezuitský řád usiluje o jeho blahořečení.

Náhrobek maršála Raduita de Souches v kostele sv. Jakuba

A další zajímavou hrobku lze pak nalézt v kostele sv. Jakuba na Jakubském náměstí. Nachází se zde náhrobek maršála Jeana-Luise Raduita de Souches, slavného vojevůdce z éry Třicetileté války. Náhrobek sestává z velké mramorové desky doplněné bronzovou sochou vyjevující samotného vojevůdce. Výjev doplňuje i bronzové sousoší tzv. malé Kalvárie (ukřižovaného Ježíše Krista a nad ním stojící Panny Marie a svatého Jana). Rakev s ostatky maršála se pak nachází v podzemní hrobce kostela sv. Jakuba.

Brno je tak v mnoha zdrojích právem označováno jako jedno z nejlepších měst pro funerální turistiku. V průvodcích lze dokonce najít i předpřipravený návrh „funerální stezky“ s komentářem, na základě kterého se můžete v Brně projít po těch nejvýznačnějších pohřebních památkách.

Autor článku: Zuzana Hrnčířová, pohřební průvodce