Článek
Radka se rozhodla podstoupit test na vývojové vady a o vysoké pravděpodobnosti Downova syndromu u jejich dítěte byli s Romanem podrobně seznámeni. Rozhodli se těhotenství nepřerušovat a doufali, že se dítě přece jen narodí zdravé. „V okolí jsem znala hned několik žen, kterým ten test vycházel špatně a stejně se jim narodilo zdravé miminko. Proto jsme doufali, že to bude i náš případ.“
Nela se s diagnózou skutečně narodila. Krom drobných logopedických obtíží, lehké mentální retardace a srdečních problémů však žije poměrně šťastný a naplněný život. „Dcera chodí do speciální školy, která je asi 20 minut od domu. Má tam individuální přístup a dobře se tam socializovala. Podle učitelů vůbec nemá problémy s navazováním nových kamarádů. Učí se i docela ráda. Nejraději má asi výtvarnou výchovu a domácí práce.“
Zdravotní potíže
Před 14 dny zavolala Radce do práce učitelka s tím, že je Nele velmi špatně a musí si pro ni přijít. „Když jsem tam pro ni přišla, byla úplně bledá. Držela se za břicho a gesty naznačovala, že bude zvracet. Sama učitelka mi sdělila, že s ní již dvakrát byla na toaletě, kde Nela pokaždé zvracela. Napadlo mě, zda něco špatného nesnědla nebo tak.“
Radka vzala dceru domů, a protože potíže neustupovaly, rozhodla se vzít jí na pohotovost. „Měla jsem strach, jestli nejde třeba o zánět slepého střeva, když se tak pořád drží za to břicho. Navíc zvracela za celé dopoledne asi pětkrát, a to mi přišlo už opravdu hodně. Bála jsem se dehydratace, nemohla jsem do ní nic dostat.“
V nemocnici Nelu vyšetřili a odebrali jí krev. Radka říkala, že na výsledky čekaly s dcerou na chodbě asi dvě hodiny. „Když si nás konečně zavolali dovnitř, tvářili se dost ustaraně. Okamžitě mě polilo horko, že jde o něco vážného a v ten moment jsem o Nelu měla strach ještě větší. Z toho, co mi doktorka oznámila jsem myslela, že omdlím.“
Doktorka oznámila Radce, že je Nela těhotná a že jí bude muset vidět i kolega gynekolog. Zároveň se také zajímala o to, jestli má Nela nějakého přítele nebo zda se spíše nejednalo o znásilnění. „Byla jsem v naprostém šoku. Musela jsem se posadit, měla jsem před očima úplně černo. Museli zavolat i manžela, aby přijel. Nebyla jsem v tomto stavu ničeho schopná. Doprovodit ji na gynekologické vyšetření a držet ji za ruku musel on.“ Gynekolog stanovil, že je Nela na počátku druhého měsíce těhotenství.
Podezření
Když se Radka dostala z nejhoršího, rozhodli se s Romanem začít pátrat na vlastní pěst. „Byl říjen, což znamenalo, že Nela musela otěhotnět někdy přes letní prázdniny. V tu dobu byla párkrát Nela na hlídání u manželova otce. S dědečkem vždy dobře vycházela a ráda jezdila k němu na chatu, která stála hned u koupacího areálu. Také docházela do denního stacionáře, který zajišťuje její škola přes léto, aby ulehčila rodičům. Funguje to i v podstatě jako příměstský tábor a Nela už tam loňské prázdniny byla.“
Roman má ještě další dva bratry, Petra a Milana, kteří mají také děti. Petr má dva syny a Milan syna a dceru. Žádné z vnoučat se s dědečkem příliš stýkat nechce, obzvláště Milanova dcera. „Rozhodl jsem se zajet za bratrem a promluvit si s neteří osobně. Šel jsem na ní opatrně, ptal jsem se, proč nikdy nechtějí jezdit k dědovi a tak. Naprosto mě šokovalo, když řekla, že jí vadilo, že je děda pořád ohmatával a chtěl pusinkovat. I bratr z toho byl silně znepokojený. Oba se chystáme otce konfrontovat, ale je to těžké si, byť jen připustit, že by můj vlastní otec mohl znásilnit mou postiženou dceru, a ještě jí udělat dítě…“
Rodiče mají také obavu, zda neteř nepřehání a Nele třeba ublížil někdo ze zaměstnanců stacionáře. Sama Nela vůbec nic rodičům neřekla, neustále je jí špatně. „Samozřejmě uvažujeme i o možnosti potratu, myslíme si, že by to bylo vhodné. Nela není schopná se postarat ani sama o sebe, natož o dítě. Navíc byla znásilněná, což je pro nás velmi traumatizující. Pokud se prokáže, že na vině je člen naší rodiny, je to ještě horší. Jsme z toho úplně zdrcení. Tchán obvinění jistě popře, ale neteř se vyjádřila jasně, stejně tak synovci… Budeme muset do celé záležitosti zapojit i policii.“
Situace Radky a Romana vůbec není jednoduchá. Jak byste se zachovali na jejich místě vy? Podělte se s námi o Váš názor v komentářích.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se s námi o svůj na pribehy.medium@seznam.cz
