Článek
Jaroslav Hašek
Jaroslav Hašek byl významným českým spisovatelem, publicistou a novinářem. Je taktéž autorem dokonce druhé nejpřekládanější knihy české literatury, proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války.
Švejk jako postava dokázal podle odborníků nejen v českém ale i světovém kontextu „přerůst“ původní dílo. Tím se dostal na roveň Cervantesova Dona Quijota nebo Tolstého Anny Kareniny. Osobitost této postavy vedla přitom k mnoha výkladům smyslu celé knihy, ale také k četnému nepochopení.
Za svůj život Hašek napsal více než tisíc povídek a fejetonů a je považován za nejlepšího českého humoristu. Dnes o něm dostupné zdroje říkají, že byl také géniem, který předběhl svou dobu podobně jako další literární velikán Karel Hynek Mácha.
Samotný spisovatel vedl velmi bohémský život a jeho proslulý smysl pro recesi se projevil také v okamžiku, kdy s přáteli založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Šlo o parodii na dobovou politiku.
Karel Čapek
Český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf Karel Čapek proslul ponejvíce právě jako autor celé řady významných děl, který jako vůbec první spisovatel uspěl také v zahraničí. Ostatně celkem sedmkrát byl dokonce nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
Jednalo se o romány i divadelní hry. Do těch především promítal strach z ohrožení lidstva novými vynálezy, ale i obavu z nastupujícího fašismu. Pro jeho dílo jsou rovněž typické ideje humanismu, tolerance a mnohotvárnosti lidské osobnosti.
Pokud bychom v krátkosti měli zmínit alespoň jedno z nich spojené s určitou zajímavostí, pak alespoň jmenujme drama R.U.R. neboli „Rossum´s Universal Robots“, kde se poprvé objevuje slovo robot vymyšlené právě Čapkem.
Karel Čapek je mnohými považován za doslova mistra slova, který navíc působivě dokázal pojmout různá témata. Ostatně dokládá to nejen jeho vlastní literární tvorba, ale i překlady francouzské poezie. Kromě toho, že byl vynikajícím prozaikem a dramatikem, se navíc stal i publicistou.
Milan Kundera
Milan Kundera byl česko-francouzský spisovatel, který od roku 1975 žil ve Francii. Ve světě patřil mezi nejznámější české spisovatele, podle mnohých byl dokonce tím vůbec nejznámějším. Paradoxně však v Česku jeho dílo je méně známé a bývá pokládán za spíše francouzského spisovatele. Některá Kunderova klíčová díla v češtině vůbec nevyšla.
A každoročně se o něm taktéž uvažovalo jako o kandidátovi na Nobelovu cenu za literaturu. Proslavil se zejména svými romány, v nichž se zaobíral filozofickými a existenciálními otázkami. Ostatně když v roce 2023 zemřel, francouzský Le Monde o něm doslova napsal, že zemřel romanopisec lidské existence.
Jeho literární působení lze charakterizovat tak, že z komunistického lyrika se přerodil ve skeptického mistra románu. Svou fabulací, citlivostí i reflexí navázal na Rabelaise, Cervantese, Sterna, Musila, Kafku a další.
K nejznámějším dílům tohoto autora patří například romány Žert, Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky. Šlo však o mimořádně talentovaného muže, který byl krom literárních úspěchů proslulý i jako vynikající kreslíř.
Bohumil Hrabal
Český prozaik Bohumil Hrabal se stal nejen významnou, ale též mimořádně osobitou postavou tuzemské literární scény. Pokládán je dokonce za jednoho z nejdůležitějších autorů druhé poloviny 20. století.
Svým literárním stylem navázal na brilantní vypravěčské umění Jaroslava Haška. Hrabal byl bystrým pozorovatelem a posluchačem. A to už od dětství. Podle dobových svědectví se malý Bohoušek k učení příliš neměl. Místo docházení na základní školu v Nymburku, kde otčím pracoval v pivovaru, se tak raději toulal a pozoroval svět kolem sebe.
A to mu vydrželo do dospělosti. Ač sám doktorem práv, odešel mezi ty nejchudší, mezi uklízečky, romské kopáče a pracovníky v hutích na Kladně. Hledal v nich onu pověstnou „perličku na dně“, charakterizují jej literární historikové.
Do české literatury vnesl Hrabal typ takzvaného pábitele. Tedy prostého člověka, který je vynikajícím vypravěčem. Mezi nejslavnější literární díla patří Postřižiny, Ostře sledované vlaky, Příliš hlučná samota, Slavnosti sněženek nebo Perlička na dně, Pábitelé či Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Mnoha z nich byla i zfilmována pod režijní taktovkou Jiřího Menzela.
Josef Škvorecký
Josef Škvorecký byl spisovatel a také překladatel a exilový nakladatel. V roce 1969 odjel na stipendijní pobyt do USA. Do Československa se už nevrátil, hlavním důvodem pro toto rozhodnutí bylo zastavení příprav vydání jeho knihy Tankový prapor.
V exilu tak strávil polovinu života. Z českého spisovatele se tím však naopak stal autor světový. Jeho knihy se začaly překládat do řady jazyků a stal se rovněž držitelem kanadské státní cenu za literaturu. A to mimochodem jako první literát, který nepíše ani jedním z kanadských úředních jazyků.
Do literatury vstoupil poezií s prvky civilismu a povídkami, ohlas pak ale vzbudily zejména jeho romány. Jejich ústřední postavou se stává autobiografický hrdina Daniel Smiřický. Nejvýraznějším literárním počinem Škvoreckého je pentalogie Zbabělci, Tankový prapor, Mirákl, Prima sezóna a Příběh inženýra lidských duší.
Coby autor proslul především svou upřímností a nekorektností. Charakterizován bývá jakožto velký ironik, který se nebál kráčet proti proudu. Ve svém románu Zbabělci například demýtizoval konec války v malém českém městečku a své hrdiny vykreslil bez obalu, bez hrdinského patosu, bez zaníceného horování komunismu.
Zdroje
