Článek
Musím se někomu svěřit, protože jinak exploduju radostí. Poslední měsíce to v práci bylo peklo. Jeden kolega dal výpověď a dalšího vyhodili, takže jsem v podstatě dělala práci za tři. Byla jsem vyčerpaná a frustrovaná. Ale teď mám pocit, že se mi všechna ta dřina konečně vyplatila a vrátila stonásobně.
Nejenže mi přidali o třetinu, ale čekají mě i tučné prémie. Nikdy v životě jsem tolik peněz nevydělávala. Je to dvojnásobek toho, co jsem brala ve svých minulých zaměstnáních.
Sedím teď v práci a nemůžu brečet štěstím, i když bych strašně chtěla. Ten pocit je neuvěřitelný. Jsem na sebe tak pyšná, že konečně vydělávám slušné dospělácké peníze. Že nebudu muset s hrůzou kontrolovat účet, abych zaplatila nájem a školné, a že si dokonce budu moct něco ušetřit. Dnešek je nejlepší den mého života!
A proč to tady píšu anonymně na internet? Protože to nemůžu říct ani rodině, ani přátelům. Vím přesně, co by následovalo. Okamžitě by si začali říkat o peníze. Půjčky, dary, příspěvky… Nechci být jejich osobní bankomat. Chci si tenhle pocit bezpečí a úspěchu užít sama, bez pocitu viny nebo povinnosti.
Takže se jen tiše usmívám na monitor a těším se, až přijdu domů a konečně si budu moct dovolit tu radost pořádně prožít.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
